Nezapomínejme!

Z minulosti jsou známé osobnosti v ovocnářství, dendrologii i květinářství, ale v odborné literatuře nenalezneme žádného jiného významného vazače a aranžéra. Ojediněle jsou uváděny v dokumentaci šlechtických a panských sídel údaje o aranžování a květinové výzdobě jejich interiérů. Teprve z 19. století je uváděna první kytice biedermayer a koncem tohoto století předvedl Makat z Anglie svoji typickou kytici.

U nás je první skutečná vazačská publikace od J. Böhma – Moderní vazačství (1928 a 1941) a v ní uvádění mistři vazači. Prvním vazačem známým u nás už v první republice byl Václav Danda, narozen 30. 6. 1913 v Praze, s pověstí odborníka doma i v zahraničí, který by se letos dožil 90 let. Celý život věnoval květinám. Od 15. 9. 1927 do 15. 9. 1930 se učil u velkokvětinářství firmy Al. Strnad v Praze. Učňovskou zkoušku vykonal s výborným prospěchem před komisí tehdejšího Společenstva zahradníků a obchodníků s květinami v Praze dne 14. 1. 1931 z předmětů: zelinářství, školkařtví, semenářství, vysazování hrobů a koberců (tj. způsob a účel vysazování i kterých rostlin se používá) a vazačství (materiál, způsob, upotřebení). V dalších letech pracoval jako vazač v květinové síni J. Strnada, Praha, poté u firmy G. Dittrich, velkozávod květin a rostlin Praha do 27. 11. 1937, dále do roku 1945 v květinové síni firmy Loschner a do konce roku 1947 v květinové síni Dolejší, Praha. Dne 7. 11. 1947 obdržel živnostenský list a v letech 1948 – 1952 měl vlastní květinovou síň v Praze na Vinohradech.
Několik následujících let do srpna 1957 byl stříkačem acetonu u firmy Drupol v Praze, kde získal pětkrát ocenění nejlepšího pracovníka. Poté se opět vrátil k vazačství a přijal místo šefaranžéra v podniku Sadby, lesy, zahradnictví města Prahy, kde pracoval 20 let až do odchodu na zasloužený odpočinek důchodce. Roku 1946 byl Obchodní a živnostenskou komorou v Praze jmenován členem Komorní zkušební komise pro závěrečné zkoušky učňovské oboru Vazačství květin. Několik let se věnoval výchově učňů jako odborný mistr vazačství -za druhé světové války v Tróji, posléze v Malešicích a 1969 – 72 na Speciální vazačské a aranžérské škole v Praze – Krči..
Mimo vlastní práce v podniku pravidelně od roku 1958 aranžoval s kolektivem interiéry zahradnických plesů, pořádaných Společenstvem zahradníků a Jednotou společenstev a byl dokonce čestným členem Předsednictva zahradnického plesu. Od ledna 1949 byl členem Hospodářského družstva zahradníků a květinářů.
Velmi rozsáhlá byla jeho činnost na seminářích, v nichž uplatňoval všechny své zkušenosti přednáškami, ale hlavně předváděním. V příjemné atmosféře každého kurzu či semináře se nejvíce věnoval technice vázání a aranžování, vlastnostem materiálu i estetice, kombinaci barev a kompozici. Vazbu předváděl v Praze, Brně, Košicích, v zámku Hluboká, v Mělníku a dalších místech, každoročně na 2 – 3 místech. Účast byla velmi dobrá a účastníci získali mnohé poznatky. Nechyběl na mnoha Dnech nové techniky ve vazačství, např. v Liberci, Olomouci, Havířově aj. Velkou pozornost věnoval pořádanému květinovému korzu v Olomouci, Havířově nebo Pardubicích, kde se umístil na 3. místě. Jeho koníčkem bylo aranžování prostoru na téměř všech výstavách v Praze a hlavně na mezinárodní výstavě Flora Olomouc nebo Flora Bratislava. Měl velkou zásluhu na výborném hodnocení naší expedice na výstavě WIG Vídeň 1974. Na mezinárodních výstavách IGA Erfurt bylo v průběhu let 1966 – 1974 také jeho zásluhou uděleno naší expozici několik stříbrných a zlatých medailí, např. 1971 Státní cena za čs. expozici.
Václav Danda se velmi dobře umístil na světové vazačské soutěži Intercup 1969 v Paříži nebo květinovém korzu 1969 v Rijusburg Holandsko. Na Mezinárodní výstavě v Moskvě obdržel zlatou medaili jako nejlepší aranžér výstavy.
Velmi se líbily a dobře hodnoceny byly čs. expozice v Holandsku na Mezinárodní výstavě Floralie v letech 1970, 1975 a 1980 zásluhou V. Dandy a pracovní skupiny, i když se muselo jako vždy pracovat velmi hospodárně a v krátkém čase. Jeho zásluhou byla naše f1oristika velmi dobře prezentována i na dalších mezinárodních výstavách v Dortmundu, Gentu, Karlsruhe, Leidenu nebo 1974 v Kolíně n. Rýnem.
V. Danda absolvoval v roce 1960 kurz pro reklamní pracovníky státního obchodu ve dnech 22. 2 .- 5. 3., odkud si odnesl mnoho poznatků. V podniku SLZ Praha měl důležitý úkol, aranžování výkladních skříní a nových reprezentačních prodejen. Byl přizván k reklamní tvorbě, vytvoření krátkých filmů k vázání květin, ale také k propagaci floristiky v televizi. Jeho rozsáhlé znalosti, domácí i zahraniční zkušenosti ho předurčovaly k tomu, aby byl významným a objektivním členem soutěžní jury na Děčínské kotvě i dalších soutěžích floristů, na učňovských soutěžích, soutěži expozic na Floře Olomouc nebo Bratislava.
Floristice věnoval celý život. Vytvořil vlastni styl práce a tvorby. Snažil se o preciznost, řemeslnou dokonalost, vytvářel zajímavá díla, jeho aranžované misky i vázy vynikaly jednoduchostí, vkusem, vhodností, uplatněním pro současné životni prostředí a technickým zpracováním. Obdivuhodná byla jeho zručnost zvláště při aranžování prostoru, ale také ochota věnovat se mladým, jimž rád předával své poznatky. Uměl pracovat s květinami, jako nikdo a nikdy se neohlížel na čas. Měl vysoké požadavky při hodnocení soutěžních prací, ale uznával i názory jiných. Byl společenský, přátelský, uměl povzbudit začínající účastníky seminářů. Dokázal přijmout i oprávněnou kritiku, ale objektivně hodnotil práci druhých, což dnes někdy chybí.
Václav Danda byl veřejně činný v profesních organizacích a tělovýchově. Hrával tenis a v něm vyhrál v roce 1951 přebor v okresním měřítku, v 1954 v Sokole a v roce 1960 získal 1. místo v turnaji pražských tenistů. Jako každý člověk měl i nedostatky. Vyvážila je však jeho vášeň pro floristiku a hlavně aranžování prostoru, dnes až záviděníhodná. Jeho nejlepším odkazem by bylo čas od času se zamyslet nad výsledky naší floristiky v minulém století a jeho tvůrčí činností, menší namyšleností a pečlivější tvorbou pro mnohé následovníky. Byl jedním z těch, na které by se ani dnes nemělo zapomínat. Václav Danda zemřel 27. 7. 1984.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *