Nepodceňujme filtraci vody pro zavlažování

Jedním ze základních požadavků každého uživatele závlahového systému, ať už se jedná o závlahu pole, vinice, pěstebny nebo fotbalového či golfového hřiště, je co nejvyšší životnost systému a samozřejmě také snadnost obsluhy a údržby.

Oba tyto požadavky jsou přímo závislé na kvalitě používané vody. Vždy je tedy třeba předem velmi pečlivě zvažovat, jaký zdroj vody použijeme. Naše první myšlenky by měly směřovat nejen k dostatečné kapacitě tohoto zdroje, ale také k posouzení kvality vody i s ohledem na budoucnost. Často se může stát, zvláště u malých systémů, že je ekonomičtější a jednodušší připojit závlahový systém např. na vodovod s užitkovou či pitnou vodu, nežli budovat složitější čerpací a filtrační stanici na břehu rybníka s vodou daleko horší jakosti. Vždy je třeba nejprve posoudit, zda je ekonomičtější a jednodušší platit poplatky za spotřebovanou vodu nebo investovat do zřízení a provozování kvalitní filtrace u zdroje vody s horší kvalitou.
S ohledem na dosažení vysoké životnosti systému je pro závlahové systémy vždy smysluplné používání co nejčistší vody. Pro systémy mikrozávlahy budou tyto požadavky na čistotu vody nejvyšší. Jak po stránce mechanických nečistot, tak s ohledem na biologické či chemické znečištění. Pomineme-li otázku případného chemického znečištění vody nebo i vysokého obsahu minerálních látek ve vodě (tato problematika si zaslouží samostatné téma), potom nejčastěji řešeným problémem je odstranění mechanického a biologického znečištění. Pod mechanickým znečištěním si lze představit částice a zrna písku, jemné úlomky kameniva, úlomky rzi a inkrustů z potrubí apod. Patří sem i různé formy odpadů, které se někdy dostávají do vody, mohou to být i kusy dřeva, větvičky, listí, úlomky střešní krytiny (u dešťových jímek) atd. Mezi biologické znečištění lze řadit např. různé formy vodních řas, biologické zbytky tlejících vodních organismů, ryb, hmyzu …

Nejefektivnější metodou je zajištění nejprve hrubého předčištění čerpané vody. Velmi výhodný způsob je břehová filtrace. Do břehu jezera či potoku se vyhloubí jakási kapsa a na její na dno se nasype makadam nebo lomový kámen. Poté se sem osadí několik betonových skruží nebo jímka s perforovaným dnem a vše se postupně zasypává stále jemnějším obsypovým materiálem v různých vrstvách o mocnosti nejméně několika desítek cm. Poslední svrchní vrstvou, která je v přímém kontaktu s vodou v jezeru, je již písek nebo velice jemná kamenná drť. Velikost této kapsy a i velikost jímacího zařízení (jímka, skruže …) by měla korespondovat s požadovaným množstvím čerpané vody. Tímto způsobem se lze zbavit velké části mechanického i biologického znečištění. Po nasátí takto předčištěné vody je vhodné použít jako další stupeň filtrace například hydrocyklony. Průtokem vody hydrocyklonem (ocelová nádrž kuželovitého tvaru) dochází k odstřeďování těžších mechanických nečistot a písku a k jejich sedimentaci ve spodní usazovací komoře, takže do hlavního filtru systému již vstupuje minimum nečistot.

Je-li provedena dostatečná břehová filtrace a je-li osazen hydrocyklon, potom už obvykle postačuje menší hlavní jemný filtr. Funkci hlavního filtru může potom dobře plnit některý z lamelových (diskových) filtrů, které jsou cenově dobře dostupné. U systémů s nižším tlakem do cca 0,6 – 0,7 MPa mohou být filtry plastové, u větších tlaků se používají ocelové ( obv. do 0,8 – 1,0 MPa) nebo mosazné ( až do 1,6 MPa ). Sítové filtry se na rozdíl od lamelových filtrů hodí spíše pro čistší zdroje vody (vodovody, kopané studny …) jen jako pojistné filtry. Při jejich zanesení a nedostatečné údržbě by jinak hrozilo riziko protržení filtrační vložky a ztráta jejich funkce.

Tam, kde nelze použít jednodušší předfiltraci a zdroj vody představuje trvalé riziko, se hodí filtry s automatickým proplachem. Ten je nejčastěji řízený buď pouze přednastaveným časem (bez ohledu na průtok), přednastaveným průtokem nebo na základě tlakové diference před a za filtrem. Konstrukčně se může jednat jak o filtry sítové, tak lamelové nebo velmi často i filtry pískové. Posledně jmenované jsou ale náročné na místo, neboť nádoby na písek jsou často příliš objemné. U automatických filtrů musíme vždy také řešit, kam při opakovaném proplachu s odpadní vodou.

U filtrace si nikdy nepokládejte otázku zda ano či ne, ale pouze jak ji vyřešit. Jen tak vám bude závlaha sloužit bez potíží dlouhá léta.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *