Nenahraditelný zimostráz – choroby a škůdci

V posledních letech se stal buxus problematickou dřevinou prakticky ve všech evropských státech. Zároveň se ukázalo, jak nezastupitelnou hraje roli. Na parterech historických zahrad neexistuje pro stříhané tvary žádná rovnocenná náhrada. Zdá se být skoro zázrak, že se až dosud hromadně nevyskytly na našem území velké problémy, s nimiž se potýkají zahradníci již po dobu asi 10 let ve všech okolních zemích.

Houbové choroby
Cylindrocladium buxicola Henricot (telomorfa Calonectria) – výskyt této houby je největším nebezpečím pro zimostráz. Popis této choroby nenajdeme v odborných publikacích staršího data vydání, ačkoli většina ostatních chorob i škůdců je dlouhou dobu dobře popsaná (např. H. Pape: Krankenheite und Schädlinge der Zierpflanzen und ihre Bekämpfung, Parey 1955). Velmi rychle a skrytě se rozšířila ve většině evropských zemí (Belgie 1998, Irsko 2001, Německo 2004, Holandsko 2005, Chorvatsko a další země). Byla dokonce velmi trefně nazvaná jako choroba charakteru Trojského koně, protože po dlouhou dobu (až asi dvou let) nemusí být napadení výrazně viditelné! Příznaky nejsou jednoznačné a zpočátku snadno ujdou pozornosti – prožloutávání jednotlivých větví, tmavé skvrny na starších listech, přecházející i na větičky, postupné odumírání celého keře. Proces je prý nevratný, keř s příznaky už není možné zachránit (ústní sdělení zahraničních školkařů). Na spodní straně napadených listů později vzniká bělavé mycelium se sporami. Tato houba vytváří i trvalé útvary, které mohou delší dobu přežívat na zbytcích rostlin v půdě. Choroba se šíří za vlhka a při vyšších teplotách (optimální je teplota 25–28 ºC). Spory mohou proniknout i do zdravých, nepoškozených listů, jsou-li mokré alespoň po dobu pěti až sedmi hodin. Při příznivých podmínkách pro šíření jsou během několika dní napadené další listy a vznikají na nich skvrny. Při srovnání náchylnosti byly nalezeny určité rozdíly, ale nebyly nalezeny vysloveně odolné odrůdy nebo druhy (Deutsche Bumschule 2/2010). Ochrana – metodika pro skutečně účinnou ochranu zatím nebyla vypracovaná. Při testování fungicidů in vitro (v laboratorních podmínkách) byla nalezena určitá účinnost u fungicidů s obsahem účinné látky carbendazim a prochloraz a v menší míře u skoro všech testovaných fungicidů s výjimkou preparátů s obsahem mědi.
Volutella buxi (telomorfa Pseudonectria rouselliana = Nectriella rousseliana = Nectria rousseliana) – houbová choroba způsobující skvrnitost listů a odumírání větviček. Výrazným a nezaměnitelným příznakem je za vlhka na spodní straně listů nápadně oranžový povlak spor. Ostatní příznaky – prožloutávání a propad listů v hustém porostu, odumírání větviček, vypadají velmi podobně jako výše uvedená choroba způsobená houbou Cylindrocladium buxicola.

Další původci listových skvrnitostí
V literatuře je uváděna celá řada méně významných původců listových skvrnitostí:
Hyponectria buxi = Gugnardia buxi – způsobující žlutavé skvrny, na nichž jsou později viditelné černé tečky – plodničky.
Mycosphaerella patouillardina – na okrajích listů světlé, skoro bílé, suché skvrny o průměru asi 2–3 mm. Při vyšší vlhkosti se mohou skvrny slévat a listy opadávají.
Dále to jsou spíše druhotní patogeni jako:
Macrophoma candollei (často na listech poškozených mrazem) a další – Ovularia buxi, Ascochyta buxicola, A. buxina, A. limbalis, Phylosticta aerswaldi, P. buxina, P. propinqua,P. sphingin.
Puccinia buxi (rez) – způsobuje okrouhlé vyklenuté, výrazně ohraničené skvrny, které později, na spodní straně listů pukají a objevují se typické polštářky tmavě hnědých spor.
Phyllactinia guttata (pravé padlí) – napadení začíná na spodní straně nejmladších listů.
Na zimostrázu se mohou vyskytovat všeobecně rozšíření původci odumírání rostlin Phytophtora cinnamoni, P. nicotianae a také Pythium sp. plíseň šedá a další.
U nás byla zjištěna doc. E. Prokinovou houba Phomopsis sp. na porostu zimostrázu. Příznaky mohou být zaměnitelné s napadením Cylindrocladium buxicola. Jsou to skvrny na listech, později opad listů, odumírání větviček až po odumření celé rostliny.
Proti těmto méně častým původcům chorob zpravidla není k disposici vhodná metodika integrované ochrany, naprosto chybí zmínky o vhodném a účinném použití fungicidů. Všeobecně se doporučuje odstranění napadených částí, hlubší sestřih, omezení vlhkosti zvláště doby ovlhčení listů a podobně.

Text a foto Ing. Eva Dušková, rostlinolékařka

Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 9/2011.

Komentáře ke článku 9

  • Jarmila

    Dobrý den,nektere buxusy na slunnych stanovistich mi postupně zacinaji prechazet do oranžové barvy. Zrejme to bude nejaka nemoc. Můžete mi prosim poradit,jak se tomu účinně bránit?

  • Pavol Šagát

    Z ničoho nič mi začali odchádzať buxusy, ale vidím známky napadnutia, lebo sú listy komplet zožraté, ale nejaký pohyb/ani pod lupou neregistrujem. Plno pavučín a malích guličiek,zrejmä zbytky listov. čo s tým? ďakujem.

  • Daniel Buček

    Dobrý den, patogen, o kterém velice neobratně informuje článek se jmenuje Cylindrocladium buxicola což je je houbová choroba zavlečená do evropy před cca. 15ti lety. Nebudu Vás zdržovat podrobným popisem této katastrofy, oproti níž jsou Volutella buxi a jine dříve známé patogeny zimostrázu jen takové zakašlání, snad ani ne rýma. Z praktického hlediska je veškerý napadený porost předem odsouzen k záhubě a v současné době není znám způsob jej vyléčit, spolehlivě zastavit postup choroby či rostliny spolehlivě ochránit. V ideálních podmínkách (25-30 stupňů, vysoká vlhkost vzduchu a pravidelné zapařování rostlin kdy do mokrého zapojeného porostu svítí slunce) se patogen šíří nesmírnou rychlostí a zabijí celé rostliny v řádech několika dní. Choroba přečkává vegetační klid na kořenech rostlin a při nevhodných podmínkách může být latentní i několik let. Spory jsou aktivní cca 5 let. Napadené rostliny lze „držet naživu“ pod intenzivní fungicidní clonou po několik let, ale v případě delšího trvání idealních podmínek pro patogen není znám způsob jak postup choroby zcela zastavit. Snažit se napadené rostliny „držet naživu“ fungicidní clonou ovšem důrazně nedoporučuji osobám bez patřičné odbornosti a oprávnění pro nakládání s prostředky na ochranu rostlin. Zahrádkářům doporučuji se napadených rostlin okamžitě zbavit (spálit) a u rostlin bez viditelných známek nákazy provést cca 3x ročně preventivní postřik přípravky Dithane a Talent dle přiloženého návodu. Bohužel ani tato prevence není vůbec spolehlivá, ale jistý účinek zde ověřen je. To je bohužel vše k této smutné epizodě v seriálu „Zavlečené druhy“

  • vera

    Je to hezky napsane ale stejne nevim cim je ten muj buxus napaden.Kdyz zatrepu s celou rostlinou tak zustane pod kerikem bilo, vypada to jako snih.Mam na zahradce hodne buxusu a vsechny rostliny jsou napadene.Kdyz si sahnu na listy tak jakoby lepi.Muzete mi poradit co s tim??? dekuji Vera

    • Alena Fundová

      Dnes jsem našla na Googlu tuto chorobu buxusu, kterou mám na jednom keři já. Možná, že Vám to pomůže.
      Viz text níže. Alena
      Mera zimostrázová, nenápadný škůdce buxusů

      Vytvořeno: 21. května 2015

      Někteří škůdci buxusů jsou díky své velikosti a zbarvení nenápadní. Třeba taková mera zimostrázová. Daleko dřív než tohoto hmyzu si všimnete bílých vlnitých výměšků, které zanechávají jeho nymfy na listech buxusu. Teprve při pohledu zblízka objevíte jejich původce.

      Doporučujeme čas od času věnovat keřům buxusu zvýšenou pozornost. Možná zjistíte, že i vaše buxusy jsou plné bílých „vlákének“, jen jste si jich zatím nevšimli. Naštěstí mery patří ke škůdcům, kteří nezlikvidují keře úplně.

      Mera zimostrázová, seznamte se

      Zeleně zbarvení dospělci mery zimostrázové (Psylla buxi) dorůstají délky 2-3 mm. Nymfy jsou menší v závislosti na stupni vývoje. Nymfy i dospělci sají na listech. Poškozené listy bývají světlejší a často se na nich objevuje tvarová deformace (čepel listu se lžicovitě prohne). U napadených výhonků dochází ke zpomalení růstu. Na koncích větviček se často objevují listy nahloučené do téměř kulovitého útvaru, který připomíná miniaturní hlávku zelí.

      Jemná bělavá vlákna jsou voskové výpotky, které produkují nymfy. Při důkladnějším pohledu je patrné, že vlákny překrývají nymfy část svého těla. Kromě toho nymfy vyměšují lepivé exkrementy, které ulpívají na listech. Při zvýšeném výskytu mohou nepříznivě ovlivňovat asimilační schopnosti listů. Jak vypadá mera zimostrázová a následky jejího působení na buxusu si můžete prohlédnout v mezinárodní encyklopedii rostlin, hub a živočichů BioLib

      zimostráz vždyzelený je vhodné pravidelně zastřihovatJak zatočit s merami? Zkuste nůžky a vodu

      První výskyt mery zimostrázové na našem území je doložen už v roce 1889. Tento škůdce nejčastěji napadá keře na sušších stanovištích. Více se objevuje na málo zastřihovaných porostech. K výraznému snížení výskytu mery zimostrázové pomůže pravidelné zastřihování buxusu a důsledná likvidace (spálení) napadených větví.

      Keřům prospěje častější ostrý postřik závlahovou hadicí. Naopak používání insekticidů bychom se s ohledem na další živočichy, především ptactvo, měli v případě tohoto škůdce vyvarovat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *