Autor
Kategorie:
Nezařazené

Nejvýznamnější choroby stračky (Delphinium)

V přírodě se stračky vyskytují na celé severní polokouli. Zahradníci pěstují především vysoké druhy (D. belladonna, kříženci D. elatum, D. grandiflorum aj.) v četných barevných kultivarech jako trvalky a k řezu.

Latinský název stračky je odvozen z řeckého delphinion, což znamená malý delfín, neboť poupata připomínají delfíny. Listy mohou být za chladnějšího počasí a při dlouhodobé vyšší vlhkosti půdy přechodně světle zelené až žlutozelené. Se zvyšující se teplotou se barva mění na tmavě zelenou. Rostliny jsou mrazuvzdorné, ale poměrně často trpí různými chorobami.

Virózy
Mezi nejčastěji se vyskytující onemocnění patří virová mozaika stračky, kterou způsobuje virus mozaiky okurky (Cucumber mosaic virus, CMV). Na napadených listech se objevují světle zelené, nažloutlé až bělavé prstence, proužky či skvrny. Napadené rostliny na jaře později raší, zaostávají v růstu, málo kvetou a během několika let odumírají. Hostitelem viru mozaiky okurky jsou nejrůznější druhy rostlin, včetně plevelů, na něž je přenášejí mšice. Proti tomuto onemocnění dosud není známé účinné opatření. Preventivní ochrana je zaměřena proti přenašečům – mšicím, avšak napadené rostliny, i jen podezřelé, je nutné bez odkladu odstranit.

Bakteriózy
V našich podmínkách se za vlhkého chladnějšího počasí – obvykle až koncem léta či začátkem podzimu – může objevit bakteriální skvrnitost stračky, jejímž původcem je bakterie Pseudomonas delphini. Na listech i listových řapících a květních stvolech se objevují velké černé skvrny, které mohou dosahovat až dvou centimetrů v průměru. U nově vytvořených skvrn je mezi skvrnou a zdravým pletivem viditelný jakoby mastný pruh, který se stárnutím skvrn ztrácí. Skvrny se mohou slévat a pokrývat celý list. Pokud byly napadeny rašící stvoly, jsou deformované a poupata zasychají. Bakterie nepřežijí zimu v půdě, ale v napadených částech či kořenech, odkud pronikají do bazálních listů. Infikována mohou být i semena. Silně napadené rostliny hynou.
I když se někdy uvádí možnost zachránit napadené rostliny – na podzim silně seříznout až na úroveň půdy a v pozdním podzimu a brzy na jaře ošetřit meďnatými přípravky – nedosahují již nikdy předchozí kondice, jsou zdrojem infekce a předčasně hynou. Z napadených rostlin není vhodné sbírat semena či dále je rozmnožovat. Vhodnější je infikované rostliny odstranit.

Mykózy
Podobné symptomy se objevují na stračkách po napadení rostlin houbou Phyllosticta ajacis – původce černé listové skvrnitosti stračky. Onemocnění se projevuje na líci listů velmi nápadnými, černými okrouhlými až protaženými skvrnami ohraničenými listovými žilkami. Při silné infekci, zejména za chladnějšího vlhčího počasí, se skvrny mohou slévat. Pod lupou jsou v místě skvrn viditelné drobné černé tečky, tj. plodničky – pyknidy se sporami houby. Ochrana je založena na opakované aplikaci fungicidů, např. měďnatých přípravků nebo Dithane M 45, Rovral Flo.
Z houbových patogenů se v létě téměř pravidelně objevuje padlí stračky (Erysiphe aquilegiae var. ranunculi, Sphaerotheca delphinii). Napadeny mohou být všechny nadzemní části rostlin – listy, stonky i květy. Zpočátku bělavý povlak se mění na světle šedý a postupně pokrývá celou rostlinu, včetně květů. Napadené části zasychají a předčasně odumírají. Pokud byly infikovány již mladé listy a vrcholky květních stvolů, zkrucují se a krní. Charakteristický bělavý povlak je tvořený myceliem a sporami padlí, které jsou již při nepatrném proudění vzduchu přenášeny na další rostliny a zajišťují šíření padlí během vegetace. Na šedivém povlaku se později tvoří mnoho černých kulovitých plodniček, tzv. kleistothecií, kterými padlí přezimuje. Přezimovat může i myceliem v napadených pupenech. Odolnost jednotlivých druhů i kultivarů vůči padlí se velmi liší – od extrémně citlivých až po rezistentní.
Preventivní ochranná opatření vycházejí z respektování základních pěstebních požadavků a zajištění dostatečné cirkulace vzduchu, umožňující rychlé osychání povrchu rostlin. Již při objevení se prvních nepatrných povlaků na listech je nutné rostliny ošetřit vhodným fungicidem, např. Kumulus WG a v závislosti na průběhu počasí v 6 – 8 denních intervalech opakovat. Na podzim je nutné rostliny, které byly napadeny, seříznout až na úroveň půdy, pečlivě odstranit zbytky rostlin a opět ošetřit fungicidem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *