Autor
Kategorie:
Nezařazené

Nejrychlejší rostliny na zemi

Jste obtěžováni v místnosti mouchami nebo komáry? Řešením by mohly být masožravé rostliny. Jsou mnohem chytřejší než většina hmyzu.

Masožravé nebo hmyz lapající rostliny ,jsou vybaveny tak, aby mohly přežít v oblastech kde půda těžko zajišťuje jakékoliv živiny.
Každý druh má rozdílné způsoby lákání, lapání i trávení své kořisti. Mucholapka (Dionaea) například používá své listy, které mají schopnost zavřít se během mžiknutí oka. Čeleď rosnatkovitých (Droseraceae) má listy s tentakulemi – tykadlovitými žlaznatými výčnělky, na kterých hmyz uvázne.,. Listy špirlice (Sarracenia) jsou utvářeny jako džbánky, do kterých hmyz padá a je tam lapen. Láčkovka (Nepenthes) využívá stejného způsobu s láčkami na konci svých listů. Podobné lapací techniky se mohou nalézt i u rodů láčkovice (Cephalotus), heliamfora (Heliamphora) a darlingtonie (Darlingtonia).
Půvabem masožravých rostlin se můžete potěšit i doma. Každým rokem se v holandských sklenících vypěstuje právě pro tento účel 1,5 mil. rostlin. V r. 1966 bylo toto číslo 1 milion. Průměrná aukční cena v tomto období se zvedla z 1,67 euro na 1,96 euro, což bylo zapříčiněno zvýšenou dodávkou láčkovek. Třebaže ty tvoří poměrně menší skupinu, právě na ně požadavky silně vzrůstají.
Masožravé rostliny jsou často kupovány pro zvláštní tvary a barvu jejich listů. Většina rostlin vykvétá, ale jejich květ není z hlediska ozdobné hodnoty příliš významný. Inovace v sortimentu nacházíme zejména u láčkovek. Nepenthes alata je nejčastěji pěstovaným druhem. N. tobaica např. je miniodrůda se zcela zelenými láčkami. Naproti tomu N. maxima ´Miranda´ upoutává svými velkými, pestrými láčkami. Bohužel, nové kultivary nejsou dodávány podle jmen.
Jeden problém, kterému musí pěstitelé čelit, je kvalita základního množitelského materiálu., který je tvořen semeny nebo tkáňovými kulturami.. Omezená získatelnost semen a tkáňových kultur zabraňuje rychlému rozvoji nových odrůd a kultivarů.
Péče: Pokud si zapamatujete některé důležité údaje, mohou masožravé rostliny být zdrojem potěšení po mnoho let
1. Poskytněte rostlině co nejslunnější místo, které najdete, pokud rostlina má dostatek vody, přivítá jasné sluneční světlo.
2. Umístěte rostlinu do široké misky s vrstvou vody. Čím větší květináč a miska, tím pomaleji vyschne.
3. Nedovolte půdě v květináči nikdy vyschnout. Nezalévejte rostlinu shora, ale vždy přes misku.
4. Pokud možno, požívejte dešťovou vodu nebo měkkou vodu z kohoutku. Rostliny nesnášejí vápník.
5. Nikdy rostliny nehnojte!
6. Přesaďte masožravé rostliny každým rokem nebo po dvou letech, při použití hrubé rašeliny. Nejvhodnější dobou je jaro.
7. Odstraňujte mrtvé, hnědé listy nebo láčky, abyste zamezili houbové infekci!
Většina masožravých rostlin mohou být umístěny v obývacím pokoji po celý rok. Výjimkou z tohoto pravidla je populární mucholapka podivná (Dionaea muscipula) a špirlice (Sarracenia). Nejlépe je ponechat tyto rostliny na svém místě až do konce léta, a potom je přemístit na několik měsíců na chladné místo (5 až 10 0C) a půdu udržovat pouze vlhkou, nikoliv mokrou. Tyto rostliny rády během zimy odpočívají. Časně zjara se mohou po přesazení do čerstvé půdy přemístit na původní stanoviště. Mnohé masožravé rostliny prospívají i venku během jara a léta, četné špirlice i mucholapky mohou zůstati, pokud byly otužovány, venku po celý rok – u břehu jezírka, avšak mohou potřebovat ochranu před silnými dešti a větrem.
Současného zájmu o masožravé rostliny využila i ve Spojených státech poštovní správa USA
a vydala v srpnu 2001 sérii masožravých rostlin, představující mucholapku podivnou (Dionaea muscicapa), špirlici žlutou (Sarracenia flava), darligtonii kalifornskou (Darlingtonia californica) a rosnatku anglickou (Drosera anglica).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *