Nejčastější choroby a škůdci salátu

Salát patří k důležitým a oblíbeným zeleninám, které jsou na trhu po větší část roku. Pěstuje se především Lactuca sativa L. var. capitata L. – salát hlávkový. Pěstování je poměrně snadné a je možné prakticky ve všech oblastech našeho státu. Je málo náročný na teplo a má krátkou vegetační dobu. K dispozici je obsáhlý sortiment odrůd, přizpůsobený k pěstování v různých ročních obdobích a prostředích. Přesto se mohou při pěstování salátu vyskytnout určité problémy, především s některými chorobami a škůdci.

Bakteriální hniloba salátu (Pseudomanas marginalis)
Na okrajích listů pozorujeme zpočátku ostře ohraničené, tmavé černající skvrny. Často bývají napadeny nejstarší listy ležící na půdě. Napadení pak přechází i na mladší listy, které od báze zahnívají a v konečné fázi je hnilobou postižena celá hlávka. Společně s bakteriemi rodu Pseudomonas se často vyskytují další původci hnilob, což se projevuje v pokročilejších fázích choroby slizovitou hnilobou. Napadány jsou všechny druhy hlávkového salátu .
Původce onemocnění proniká do rostlin z půdy nebo s kapkami deště při poranění listů. Právě v deštivých letech nebo v porostech s nadbytečnou závlahou a tím trvale vlhkou půdu vznikají velké škody. Také porosty přehnojené dusíkem jsou k napadení náchylnější.
Napadené posklizňové zbytky nebo celé rostliny musí být hluboko zaorány nebo odstraněny, aby nedocházelo ke zvýšení infekčního potenciálu půdy. Zeminu ve sklenících je nutné před výsevem propařit. Použití přípravku Champion 50 WP je účinné jen částečně.

Nedostatek vápníku
Nedostatek vápníku je příčinou okrajové nekrózy listů, které postupně hnědnou a následně odumírají. Takto poškozeny bývají nejčastěji vnější listy, ale mohou to být i listy skryté uvnitř vytvořených hlávek. Jedná se poměrně o častou poruchu především u rychlených a raných odrůd. Příčinou je relativní nedostatek přijatelného vápníku. Porucha se za určitých podmínek objevuje i na půdách dostatečně zásobených vápníkem. Ten však není pro rostlinu přijatelný, především z důvodu nadbytku draslíku a dusíku v půdě. Dostupnost vápníku v přijatelné formě také ovlivňuje množství půdní vlhkosti. Suchý nebo naopak přemokřený substrát rozhodně tuto dostupnost nezlepšuje. Základem preventivní ochrany je pravidelná zálivka (kořenová soustava nesmí přeschnout) , vyrovnaná výživa a úprava půdní reakce na neutrální až mírně zásaditou. Některé odrůdy vykazují vůči této poruše zvýšenou odolnost, například odrůda ´Červánek´.

Plíseň salátová (Bremia lactucae)
Poškození se projevuje zejména na starších listech, kde vznikají světle zelené až žlutozelené skvrny různých velikostí, často ohraničené nervaturou. Skvrny se postupně zvětšují, splývají, zasychají a nekrotizují. Na spodní straně skvrn se může vyskytnout patrný bělavý poprašek reprodukčních orgánů houby. Napadené listy většinou hynou a opadávají. Choroba na rostlinách může pokračovat i po jejich sklizni. Výskyt plísně na mladém rostlinném materiálu může zapříčinit jeho úhyn. Choroba je závažná především u rychlených odrůd. Výskyt plísně podporuje vysoká vzdušná vlhkost nad 90%, ovlhčení listů deštivým počasím nebo nevhodnou zálivkou a teplota mezi 15 až 20ºC. Suché a slunečné počasí s nočními teplotami nad 15ºC průběh infekce zastavuje. K preventivním opatřením patří dezinfekce pěstebních substrátů, včasná a pečlivá posklizňová likvidace rostlinných zbytků, hluboká orba, intenzívní větrání pěstebních prostor, vhodný způsob zálivky a výběr odolných odrůd. Chemická ochrana spočívá v moření osiva přípravky Rovral 50 WP, Rovral FLO a Previcur 607 SL, za vegetace je u konzumních porostů nemožná, pouze v případě semenných kultur.

Plíseň šedá (Botrytis cineraea)
Houba napadá saláty ve všech vývojových fázích. U mladých rostlin je jedním z původců padání klíčních rostlin. U starších rostlin napadá nejčastěji kořenový krček, který vodnatí, hnědne a podléhá hnilobě. Napadené části žloutnou a pokrývají se šedými povlaky mycelia a reprodukčních orgánů. Listy postupně od okrajových žloutnou a rostliny odumírají. Jedná se o závažnou chorobu zejména rychleného salátu pěstovaného v méně vhodných světelných, teplotních a vlhkostních podmínkách. Houba přežívá v půdě ve formě sklerocií nebo ve formě mycelia na napadených rostlinných zbytcích. Chorobu podporuje vysoká vzdušná a půdní vlhkost a teploty nad 20ºC. Všechny napadené rostliny je třeba v čas a důkladně odstranit. Porosty je nutné dostatečně větrat a mírně zavlažovat. Důležité je nepřehnojovat dusíkem a používat dezinfikovanou zeminu. Vyplatí se mořit osivo přípravkem Rovral 50 WP. Ošetření konzumních salátů se provádí 4 až 5 dnů po přesázení přípravkem Rovral 50 WP nebo Rovral FLO. Ošetřují se nejen rostliny, ale i půda mezi nimi. S přihlédnutím k ochranné lhůtě je možné dále ošetřovat krčky rostlin a půdu kolem.

Plži ( slimáčci Deroceras sp., plzáci Arion sp., slimáci Milax sp., Limax sp.)
Příznakem poškození je typický okénkovitý a okrajový žír na listech. Silnější žilky zůstávají zachovány. Plži přezimují ve stadiu dospělců a především vajíček ve značné hloubce půdy, tedy v nezámrzné hloubce, kde jim nehrozí poškození ani déle trvajícími mrazy. Rozhodující je ta skutečnost, že plži vylézají k žíru pouze v noci a za vlhkého, deštivého počasí. Pokud je porost zavlažovaný, je nutné, se vyvarovat dlouhodobého přemokření porostu. K likvidaci plžů je na našem trhu k dispozici Vanisch – slug pellets. Jedná se o lymacid ve formě tmavě modrých minigranulí. Aplikace se provádí opatrným rozhozem na půdu mezi řádky zeleniny, ovoce a květin bez jejich zasažení. Přípravek se nesmí ponechávat na půdě v hromadách.Velice dobře se osvědčil ekologický přípravek Ferramol. Jeho granule obsahují jako účinnou látku fosforečnan železitý. Ten se vyskytuje běžně ve volné přírodě a dokonce se používá i v potravinářství. Při náhodném požití není nebezpečný pro teplokrevné živočichy ani pro žížaly, včely či ježky. Plži krátce po požití mají pocit sytosti a přestanou žrát, tím pádem již neničí pěstovanou kulturu. Stáhnou se do svých podzemních úkrytů a brzy uhynou. Není proto nutné je mrtvé sbírat a také nedochází k nadměrné tvorbě slizu v záhonech. Účinnost Ferramolu se nesnižuje ani deštěm či závlahou, granule vlhkem nabobtnají a jsou pro slimáky přitažlivější.

Komentáře ke článku 6

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *