Nedoceněná Delosperma

Rod Delosperma z čeledi Aizoaceae (Mesembryanthemaceae) pochází z jihu a východu Afriky, vyskytuje se také v Jemenu. Zimovzdorné druhy jsou rozšířeny v horách jižní Afriky, především v Dračích horách v Království Lesotho. Rod čítá asi 150 druhů, jejich taxonomické zařazení je velmi komplikované vzhledem k jejich variabilitě i nedostatečném průzkumu v terénu. V budoucnu lze očekávat popis zcela nových druhů a kultivarů.

Delosperma se v Evropě pěstuje poměrně krátkou dobu. Nejprve se rozšířily nížinné, málo mrazuvzdorné druhy, teprve v posledních letech se úspěšně pěstují horské druhy, vhodné pro celoroční kulturu v našich podmínkách.

Všechny druhy mají sukulentní charakter, jejich masité listy připomínají některé rozchodníky (Sedum), neznamená to však, že jsou vhodné jen do suchomilných partií zahrady.

Pro zahradnické pěstování je vždy důležité vidět rostliny na přirozených stanovištích a z toho odvozovat jejich půdní a klimatické nároky.

Poznatky z exkurze na původní stanoviště

Před několika lety jsme se tedy vypravili do jihoafrických hor, na původní lokality. Předpokládali jsme, že budeme tyto rostliny nacházet na skalách a suchých svazích. K našemu překvapení  jsme většinu horských druhů nacházeli na mokrých travnatých loukách. Srážky jsou však v průběhu roku nerovnoměrné. Nejvíce prší na jaře a v létě, podzim a zima jsou dosti suché.

Vzhledem k sukulentnímu uspořádání mohou tyto rostliny v zahradě dobře prosperovat i na velmi suchých místech, ale dostatek vláhy v době vegetace jim rozhodně neublíží. Škodí jim jen nadměrná zimní vlhkost.

Nížinné druhy, rostoucí do 2000 m n. m., jsou u nás málo mrazuvzdorné, občas se pěstují jako letničky druhy D. brunthaleri nebo D. cooperi. Jsou to rychle rostoucí kobercové druhy s četnými červenými květy, které se samy obnovují z výsevů.

V nadmořských výškách 2000–3000 tisíce metrů rostou druhy, které se u nás pěstují se střídavými úspěchy. Zimy, jako byla v roce 2011/2012, je spolehlivě poškozují.

Nejodolnější a pro naše podmínky nejvhodnější, jsou druhy rostoucí nad 3000 m n. m. Je to oblast Dračích hor v Lesothu a Jihoafrické republice. Nerostou zde žádné vyšší dřeviny. Nejvyšší „dřevina“ je slaměnka (Helichrysum trilineatum), dorůstající do jednoho metru, která slouží domorodcům jako topivo. Z toho důvodu jsou všechny druhy náročné na světlo. Zimní teploty zde klesají pod –20 °C, sněhová pokrývka není příliš vysoká vzhledem k menším zimním srážkám.

Text Ing. Jana Holzbecherová, Ing. Josef Holzbecher, CSc.

Foto Eva Holzbecherová

Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 4/2013.*

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *