Ne ohrožení, spíše výzva

Ve druhé polovině února jsem navštívil významné vinařské oblasti Moravy. Všude zaznělo množství otázek, které se týkaly zařazení Moravy do zóny B, možností nové či opětovné výsadby vinic, anebo přístupu k dotacím z prostředků Evropské Unie.

Všudypřítomná byla rovněž odhodlanost moravských vinařů vyrábět kvalitní vína, která bezpochyby obstojí na jednotném evropském trhu.
Oblast vinohradnictví a vinařství má sice v zemědělství Evropské unie zcela jiné postavení, než měla doposud v ČR, nicméně české vlády již udělaly mnohé legislativní změny, které přiblížily tuzemské právo i v této oblasti právu evropskému. Nastolený trend, který využívá vzorů, zkušeností a znalostí ze zemí EU k dalšímu rozvoji vinohradnictví a vinařství v ČR, je nejen rozumný, ale je i cestou k trvalé prosperitě v této oblasti.
EU má velmi dobře zpracovaný systém evidence celé oblasti vinohradnictví a vinařství, a to zejména formou závazného registru vinic. Ten je z velké části zavedený již i v ČR a neustále se pracuje na jeho úplném sladění s evropským. Systém umožňuje nejen ochranu poctivých vinohradníků a vinařů před nekalou šedou konkurencí, ale bude i jedním ze vstupů kontroly.
Při vyjednávání o vstupu ČR do EU byly pro oblast vinohradnictví a vinařství dojednány následující podmínky:
Vinařské zóny
ČR je podle klimatických podmínek rozdělena do dvou evropských vinařských zón. Český vinařský region (s horšími klimatickými podmínkami) je zařazen do vinařské zóny A, Morava do vinařské zóny B s tím, že vinaři nebudou muset destilovat vedlejší produkty vznikající při výrobě vína (výlisky a kaly). Ve státech střední Evropy jsou přírodní podmínky pro pěstování révy vinné velmi podobné. Vinaři v Čechách jsou na tom podobně jako v Německu (vinice jsou tam položeny severněji i jižněji). Moravští pěstitelé mají zase velmi podobné podmínky jako v sousedním Rakousku a na Slovensku, popřípadě v jižních částech Německa.
Zařazení Moravy do vinařské zóny B bude znamenat tlak na produkci kvalitních vín a omezení produkce nejnižších kvalitativních kategorií. Pro některé vinaře to bude znamenat nutnost více se věnovat zlepšování pěstitelské techniky na vinicích a využívat všech svých dovedností a zkušeností k vypěstování hroznů, které umožní produkci špičkových vysoce jakostních vín. Podmínky pro výrobu vína ve vinařské zóně B umožňují zvyšování cukernatosti moštu o 4,3˚ NM a ve vinařské zóně A o 5,9˚ NM. To je sice méně než dosud umožňuje zákon o vinohradnictví a vinařství, na druhé straně je ale i v ČR dostatečně patrný celosvětový trend vyšší spotřeby kvalitních vín. V případě extrémně špatných klimatických podmínek navíc bude mít ČR možnost vyjednat výjimku, která umožní vyšší doslazování.
Výsadba vinic
Česká republika dostane po vstupu do EU právo na výsadbu nových vinic ve výši dvou procent ze stávající výměry v ČR (asi 270 až 300 ha). Navíc bude v ČR při vstupu do EU platit systém opětovné výsadby – každý, kdo vyklučil vinici, bude mít právo na její opětovnou výsadbu ve stejném rozsahu, a to nejen na původním místě vyklučené vinice, ale podle příslušných předpisů ES i jinde. S tímto právem na opětovnou výsadbu je navíc za určitých podmínek možné i obchodovat, tj. je možné je prodávat či jinak převádět.
Podpory
Čeští vinaři rovněž budou mít právo čerpat podpory v plné výši. Jedná se především o následující:
 Podpora výrobcům pro soukromé skladování stolního vína, hroznového moštu, koncentrovaného hroznového moštu a rafinovaného koncentrovaného hroznového moštu.
 Několik pravidel se vztahuje k destilaci. EU poskytuje podporu na destilaci stolních vín, čímž se podporuje trh s vínem a zároveň se zajišťují dodávky destilovaných vinných produktů výrobcům alkoholických nápojů. ČR si v přístupových vyjednáváních dohodla další pozitivní výjimku – ostatní produkty vzniklé při výrobě vína se nemusejí destilovat.
 Prémie za opuštění vinice se může vyplácet jako kompenzace za to, že se v určité oblasti přestane pěstovat réva vinná.
 Systém pro restrukturalizaci a přeměnu vinohradů má za cíl přizpůsobit produkci tržním požadavkům. Podpora má formu kompenzace výrobcům za ušlý zisk a zároveň částečně hradí náklady restrukturalizace a přeměny. Vyjma oblastí, které jsou klasifikovány jako cíl 1 (celá ČR kromě Prahy je klasifikována jako cíl 1), hradí EU maximálně polovinu příslušných nákladů.

Důležité je také pochopit fungování jednotného trhu, ke kterému se ČR připojí 1. května 2004, tedy v den vstupu. Jednotný trh neumožňuje, aby se vyplácely vývozní subvence pro obchod v rámci tohoto trhu. Na druhé straně neumožňuje, aby se uplatňovala dovozní cla. Obchod mezi ČR a Rakouskem se tedy bude odehrávat podle stejných pravidel jako dnes obchod mezi například Hodonínem a Uherským Hradištěm.
Jsem si zcela jist, že dohodnuté podmínky a podpůrné programy EU ještě více pozdvihnou kvalitu moravského vína, která se během posledních několika let neustále zlepšuje. I sami vinaři mi potvrdili, že zařazení Moravy do zóny B pro ně neznamená ohrožení, spíše výzvu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *