Nakrývání raných brambor bílou netkanou textilií

Snahou pěstitelů raných brambor v tradičních ranobramborářských oblastech ČR na jižní Moravě a v Polabské nížině vždy bylo uplatnit svou produkci na trhu co nejdříve, zachytit nejvyšší ceny na začátku sklizně a zařadit po bramborách některou zeleninu.

Proto využívají všechna opatření podporující urychlení vegetace jako je použití výkonných velmi raných odrůd, předklíčení sadby, časná výsadba v hustém sponu a závlaha. Vedle nich se v poslední době uplatňuje netkaná textilie, jejíž využívání umožňuje například v Polabské nížině pravidelně zahájit sklizeň v posledním květnovém týdnu.

Pokrytí povrchu půdy fóliemi z plastických hmot je využíváno již řadu let, zejména v zahraničí, pro přirychlení raných výsadeb zeleniny i dalších plodin včetně brambor. Je přitom využíváno skleníkového efektu a pozitivních změn ve vodním a vzdušném režimu pod pokryvem, kde se vytváří specifické mikroklima. Zpočátku se používaly polyetylénové fólie, buď podélně prořezávané nebo kruhovitě perforované. Jejich hlavní nevýhodou bylo snadné „přehřívání porostů“, obtížná manipulace při větších šířkách, srážení vlhkosti na vnitřní straně a padání kapek na rostliny. Později se na trhu objevily tzv. netkané textilie z polypropylenového vlákna, které jsou pěstitelsky výhodnější a v mnoha směrech lepší. Na základě kladných zkušeností v zahraničí je začali využívat i naši pěstitelé zeleniny a raných brambor.

Vlastnosti netkaných textilií
Bílé netkané textilie dodávané na trh pod názvy Agryl, Pegas-agro, Lutrasil a dalšími vytvářejí optimální klima pro klíčení i růst rostlin (zvyšují teplotu půdy oproti nekryté půdě), zpomalují tepelné ztráty a udržují příznivější teplotu za chladného počasí. Umožňují časnější sázení, protože lépe chrání rostliny před zmrznutím (uvádí se až do -6 °C) oproti fólii, neboť na vnitřní straně vypařovaná voda současně v kapilárách textilie zmrzá, čímž vytváří ledový krunýř. Jde o tzv. „iglú – efekt“. Teplota vzduchu se pod ní zvyšuje pomaleji a nedosahuje takové intenzity jako u fólie, pomalejší je i ochlazování (celkově menší rozdíl mezi denní a noční teplotou), nedochází k popálení rostlin ve větším rozsahu a ve srovnání s fólií může zůstat na porostu delší dobu.
Netkaná textilie je velmi lehká, propustná pro světlo, vzduch i pro vodu (zálivku lze provádět přes textilii). Příznivě ovlivňuje vodní režim půdy – ta pod ní udržuje vyšší obsah vody jež se z ní pomaleji vypařuje, takže lze prodloužit intervaly mezi závlahami. Voda se na ní nesráží a nepadá na rostliny. Textilie dále chrání brambory proti prudkým dešťům, kroupám a větrům. Snadněji se pokládá, odstraňuje, čistí, skládá a skladuje. Je poměrně pevná a odolná proti povětrnostním vlivům, pokud ji mechanicky nepoškodíme, např. neprotrhneme, lze ji při šetrném zacházení použít i několik pěstitelských období. Cena textilie Pegas-agro 17 UV na hektar se pohybuje kolem 30 až 35 tis. Kč, při obvyklém dvojím použití lze počítat s náklady přibližně 20 tis. Kč na hektar (včetně natažení, odkrytí při případné kultivaci a sejmutí). Textilie se ručně natahuje na hrůbky hned po výsadbě v různě širokých pásech od 1,6 m do 15,9 m. Její natažení např. o šířce 12 m na plochu jednoho hektaru trvá šesti pracovníkům asi tři hodiny.

Ochrana
Nakrytí porostů bílou netkanou textilií poněkud komplikuje ochranu proti plevelům, které pod ní rostou stejně dobře jako brambory. Někteří pěstitelé regulují plevele v raných bramborách určených pro první sklizeň pouze mechanickou kultivací, neboť z různých důvodů nechtějí používat herbicidy. U významného pěstitele jsme se setkali s názorem, že technologie s herbicidy může porosty přibrzdit až o několik dní v ranosti, a to i v případě, kdy se na nati neprojeví žádné příznaky poškození herbicidem. Na ČZU se k tomuto názoru nemůžeme objektivně vyjádřit neboť jsme v tomto směru neprováděli srovnávací pokusy. Při klasické kultivaci pěstitelé napřed shrnou textilii k jedné straně, proorají nebo proplečkují porost a textilii znovu natáhnou. Při velké výměře je to však poměrně náročná záležitost, proto většina pěstitelů s velkou plochou brambor pod textilií využívá k regulaci plevelů herbicidy. Ty aplikují na dobře vytvarované hrůbky před natažením textilie. Používají se běžné přípravky do brambor a to ve sníženém dávkování s ohledem na lehké písčité půdy, kde se rané brambory pro první sklizně pěstují; dobré zkušenosti z praxe jsou například s přípravky Topogard 50 WP (letos však není v nabídce), Afalon 45 SC, Sencor 70 WG (0,5 kg.ha-1). Pokud půdní herbicid nebyl účinný (např. při suchém jaru) a došlo k zaplevelení porostu, lze použít po odstranění textilie postemergentní herbicid. V praxi se osvědčil např. přípravek Sencor 70 WG (0,3 kg.ha-1), který i v této snížené dávce dobře účinkoval na dvouděložné plevele i proti ježatce kuří noze a v případě odrůd Adora a Impala (pod textilií jsou zatím nejrozšířenější) jsme dosud nezaznamenali stížnost na fytotoxicitu. Pokud se mimořádně sejdou okolnosti:
1) velmi chladné jaro včetně měsíce května (textilie může zůstat na porostu téměř do sklizně),
2) nezabral půdní herbicid a porost je značně zaplevelen, je nutné i v tomto případě textilii sejmout, aplikovat postemergentní herbicid nebo provést kultivační zásah a textilii znovu natáhnout.

Termín odstranění textilie
Určitým problémem je správně zvolit termín definitivního odstranění textilie z porostu. Mimořádně, při chladném počasí v květnu, by bylo možné ponechat ji na porostech až do sklizně. Obvykle ji pěstitelé odstraňují při trvalejším vzestupu nejvyšších denních teplot nad 20 °C, kdy již textilie porostům neprospívá (rostliny „se vytahují do natě na úkor hlíz“) a vzrostlým porostům pod ní hrozí též infekce plísní bramborovou. Pokud takové počasí nastane již na konci dubna nebo na začátku května, uvolní někteří pěstitelé pásy textilie na jednom okraji a shrnou ji ke druhému kraji, kde ji ponechají pro případ zhoršení počasí alespoň do období „ledových mužů“. Pro odstranění textilie nejlépe vyhovuje podmračené počasí, neboť za slunečného dne rostliny, které „nejsou zvyklé hospodařit s vodou“, mohou utrpět značný šok.

Polní pokusy na ČZU
Na České zemědělské univerzitě v Praze jsme již v 80. letech v pokusech prokázali a v publikacích propagovali velmi příznivý vliv nakrývání porostů brambor na ranost sklizně – tehdy ovšem šlo o perforované fólie z polyetylénu. Tyto fólie však v tehdejší velkovýrobní praxi v ČR uplatnění nenalezly. Od poloviny 90. let na ČZU sledujeme účinnost netkaných textilií v přesných polních pokusech na stanici ÚKZÚZ v Přerově nad Labem a ve všech letech jsme prokázali výrazný pozitivní vliv textilie na výnos hlíz při časné sklizni na přelomu května a června. Například nárůst výnosu činil v letech 1999, 2000 a 2001 u odrůdy Adora 46,5 %; 14,9 % a 24,4 %, u odrůdy Impala 58,6 %, 27,6 % a 42,9 % proti kontrole bez textilie.
Zajímavé jsou naše výsledky z roku 2003, kdy jsme po celou vegetaci měřili dataloggery přízemní teplotu vzduchu a teplotu půdy v hloubce 10 cm, a to po celou vegetaci, pod textilií i mimo ni. Navíc jsme v pokusech poprvé po několika letech zaznamenali silné přízemní mrazíky na začátku dubna. Z výsledků našich měření jsou patrné výrazně vyšší hodnoty denních teplotních maxim i vyšší hodnoty minim u porostů pod textilií. Průměr přízemní teploty za období nakrytí porostu od 3. 4. do 17. 5. 2003 dosáhl hodnoty 8,4 °C u nakrytých porostů, naproti tomu u nenakrytých činil pouze 5,8 °C.
Z hlediska účinnosti textilie proti přízemním mrazíkům jsou cenné výsledky ve dnech s minimy kolem – 7°C (9. a 10. dubna 2003), kdy se projevil významný tepelně izolační efekt textilie, tak zejména ve dnech 12., 13. a 14. 4. 2003, kdy byla teplota pod textilií téměř o 3°C vyšší a hlavně nad bodem mrazu oproti porostu nechráněnému. Textilie velmi pozitivně ovlivňovala i průběh teplot půdy v hrůbku (měřeno v hloubce 10 cm), který má značný význam pro vzcházení, ale i pro další růst a vývoj porostu. Zvláště v tomto roce se tento její efekt výrazně projevil v našich pokusech s šířkou řádků 62,5 cm, neboť v kritických dnech silnějších přízemních mrazíků dosáhly teploty v půdě u nenakryté varianty záporných hodnot a zmrzly některé klíčky na hlízách ještě před vzejitím, což se později projevilo mezerovitostí, značnou nevyrovnaností porostů, některé trsy vzcházely dodatečně se značným zpožděním. Naproti tomu u varianty s textilií zajistil příznivější průběh teplot půdy (bez minim pod 0°C) plně zapojené a vyrovnané porosty.
Netkaná textilie se znovu uplatnila jako významný intenzifikační faktor při pěstování raných zavlažovaných brambor pro časné sklizňové termíny. Navíc výsledky roku 2003 potvrdily její účinnost v ochraně proti jarním mrazíkům. Pro řadu pěstitelů se proto stává běžnou součástí jejich pěstební technologie.

Podklady pro tento článek byly získány ze záměru MSM 412100002 AF ČZU v Praze.

Doc. Ing. Karel Hamouz, CSc., Ing. Petr Dvořák, Dr. Ing. Jan Pivec

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *