Najít svůj směr

Nástupem do časopisu Zahradnictví se mi otevřel nový úhel pohledu na obor, který se mi stal osudným. Snad každý v průběhu života hledá cestu, kterou se bude ubírat. Ať už se jedná o profesní nebo osobní část našeho bytí. Výhrou je, pokud se oba tyto aspekty skloubí a profese je pro vás koníčkem. Někdy je naše cesta ke spokojenosti delší a klikatější, ale pokud vytrváme a vložíme do ní určité úsilí, patřičný výsledek se dostaví. K dosažení našeho cíle je potřebná také vhodná motivace. Někteří ji nacházejí ve společnosti přátel, někdo formou adrenalinových zážitků, jiné zase může motivovat náboženské vyznání či esoterické vědy. Jedno však máme všichni společné. Vliv rodiny a prostředí, ve kterém vyrůstáme, se v nás nevratně zakóduje.

Od útlého dětství jsem chodila s babičkou a rodiči často do přírody. Vzpomínky na naše výlety, hlavně po Bílých Karpatech, patří mezi jedny z nejkrásnějších. Toulky po druhově bohatých loukách v červencových letních dnech, kdy jsem se učila poznávat bylinky, byly zřejmě prvopočátkem mého zájmu o zahradnictví. Formou hry jsem se naučila vnímat krásy přírody a světa kolem nás. Nemalý podíl na mou budoucí profesní orientaci určitě měli i pedagogové, a to už od základní školy. Velmi ráda vzpomínám na hodiny přírodovědy, kdy jsme se učili formou interaktivní výuky, což v době, kdy jsem navštěvovala základní školu nebylo tak běžné. Přírodověda patřila mezi jeden z mých nejoblíbenějších předmětů. Přestože na nás byla paní učitelka přísná, vždy jsem se na její hodiny těšila. Děti umějí podprahově vycítit zda je chcete odbýt nebo se jim plně věnujete. A právě v tomto případě bylo znát, že svou práci dělá s láskou a ke svému oboru má opravdu vztah. V průběhu let jsem se postupně realizovala na naší zahradě. Z určité nutnosti pečovat o ni se stal způsob relaxace a odpočinku, kdy si v kontaktu se zemí a fyzickou námahou vyčistíte mysl od běžných problémů a leckdy si také utříbíte myšlenky. A odměnou je kus přírody, který je pouze ten váš, kam se uchýlíte když nechcete být nikým rušeni a kocháte se svými výpěstky. Posledním rozhodujícím bodem na mé cestě bylo studium zahradní a krajinné tvorby a zahradnictví, kdy jsem si plně uvědomila, co pro mně tento obor znamená a že právě v rámci něj jsem našla svůj životní směr. A to jak v profesním, tak osobním životě. Vždyť s kým víc si můžete rozumět než s lidmi, kteří vidí svět podobně jako vy. A tak díky škole a rodině, která mě naučila vidět svět z té hezké stránky, s patřičnou úctou k přírodě a pokorou vůči jejím zákonům, se mi práce stala koníčkem.

Daniela Urešová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *