Náhrady chlévského hnoje v kultuře raného květáku

Květák je po hlávkovém zelí nejpěstovanější košťálovou zeleninou v České republice, v roce 2006 byl pěstován na ploše 510 ha, což odpovídá celkovému šestému místu z veškeré zeleniny.

Vykazuje vysokou náročnost na hnojení, zařazuje se do I. trati s doporučenou dávkou chlévského hnoje 50 t/ha. V období tvorby růžic má vysoké požadavky na vodu. Díky specializaci zemědělské výroby je produkce chlévského hnoje stále častěji soustřeďována v oblastech s intenzivní živočišnou výrobou. Přeprava chlévského hnoje na větší vzdálenosti je ovšem z důvodu vysokého podílu vody málo efektivní. Vhodným řešením, a to i z pohledu hygienického, je transformace statkových hnojiv do podoby sušených granulovaných hnojiv. Příspěvek seznamuje s výsledky zkoušení tří alternativních organických hnojiv na kultuře raného květáku. Sledovány byly výnosové parametry a nutriční hodnota za účelem posouzení možnosti použití takových hnojiv jako náhrady chlévského hnoje.

Založení pokusu

Tříletý polní pokus s odrůdou květáku ’Gameta‘ byl prováděn v letech 2005 až 2007 na pozemku Školního zemědělského podniku MZLU v Brně v Žabčicích. Odrůda ’Gameta‘ je domácího původu (Moravoseed, s. r. o.) a je doporučovaná pro jarní a podzimní kulturu. Růžice jsou středně velké, silně klenuté, částečně kryté, odolné proti fialovění, prorůstání a žloutnutí. V pokuse byly použity následující varianty hnojení v počtu tří opakování (plocha jedné parcelky 16 m2, pěstební spon 0,5 x 0,5 m): Agormin (organominerální hnojivo složené z rašeliny obohacené o živiny), Agro (granulované hnojivo vyrobené z drůbeží podestýlky a melasových výpalků), Dvorecký agroferm (granulovaný chlévský hnůj, sláma, pazdeří, močovina). Zbývající varianty představovaly hovězí chlévský hnůj, hnojení pouze minerálními hnojivy a nehnojená kontrola. Složení, původ a doporučená dávka organických hnojiv jsou uvedeny v tabulce.
Kromě kontroly byly všechny varianty vyhnojeny na stejnou úroveň hlavních živin (N, K) dle půdní analýzy a předpokládaného výnosu 25 t/ha (tj. 100 kg/ha N, 99,6 kg/ha K). Hnojení dusíkem bylo provedeno s korekcí na obsah Nmin v půdě. Použita byla hnojiva ledek amonný s vápencem (27 % N) a síran draselný (50 % K2O). Fosforečnými hnojivy nebylo třeba hnojit z důvodu dostatečné zásoby P v půdě. Chlévský hnůj byl aplikován v polovině října předchozí vegetace, ostatní hnojiva krátce před výsadbou.
Sadba byla předpěstována v minisadbovačích (výsev do bedýnek v polovině února, po týdnu následovalo pikýrování). V roce 2005 proběhla výsadba 12. dubna, v roce 2006 z důvodu pozdního nástupu vegetace až 20. dubna, naopak v roce 2007, který se vyznačoval velmi mírnou zimou a brzkým nástupem vegetace, již 2. dubna. Ihned po výsadbě byl květák přikryt netkanou textilií (17 g/m2), která byla odstraněna do poloviny května. V průběhu vegetace byl porost dvakrát ručně okopán a průběžně zavlažován vrchním postřikem.
Ve všech letech byly provedeny dvě sklizně: 22. a 27. června v roce 2005, 27. června a 3. července v roce 2006 a 13. a 18. června v roce 2007. Ochrana proti chorobám a škůdcům nebyla prováděna. Při sklizni byl hodnocen tržní výnos (kg/m2), hmotnost jedné růžice po tržní úpravě (g) a příčný průměr růžice (mm). V růžicích byl stanoven obsah vitamínu C (mg/kg čerstvé hmoty) na přístroji RQflex 2 (Merck KGaA, Německo) testovacími proužky Reflectoquant®. Celkový obsah sušiny (%) v růžici byl stanoven vážkovou analýzou. Obsah minerálních kationtů (K, Ca, Na, Mg) byl měřen na přístroji Ionosep 900.1 (Recman, ČR). Naměřená data byla statisticky zpracována v programu UNISTAT 5.1. analýzou rozptylu, k následnému testování rozdílů mezi průměry bylo použito Tuckey HSD testu (P  0,05).

Výsledky

Hnojení statisticky významně ovlivnilo celkový tržní výnos (hmotnost výběru, I. a II. jakosti) ve všech sledovaných letech. Největší rozdíly se projevily v roce 2005, kdy všechna organická hnojiva statisticky významně zvýšila tržní výnos oproti kontrole. V roce 2007 byl výnos obecně nízký z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek, kdy se negativně projevilo velmi teplé a suché počasí ve sklizňovém měsíci červnu. Graf 1 znázorňuje tržní výnos v jednotlivých sledovaných letech. Po tříletém hodnocení byl zjištěn statisticky významný nárůst tržní produkce květáku po hnojení Agorminem ve srovnání s kontrolou – výsledky v tabulce. Agormin dosáhl průměrného výnosu 2,58 kg/m2, nehnojená kontrola pouze 1,19 kg/m2. Průměrný výnos květáku po hnojení chlévským hnojem byl nejnižší ze všech organických hnojiv, činil 1,92 kg/m2, nicméně rozdíly mezi jím a ostatními organickými hnojivy, vyjma Agorminu, nebyly statisticky významné. V pořadí druhý nejnižší průměrný výnos jsme zaznamenali u hnojení pouze minerálními hnojivy. Hnojení Dvoreckým agrofermem a Agrem poskytlo v prvních dvou letech vyšší výnos než hnojení chlévským hnojem. Výjimkou byl rok 2007, kdy Agro předčilo ve výnosu i Agormin, naopak Dvorecký agroferm měl výnos nižší než chlévský hnůj (graf 1). Rozdíly ale nebyly významné.
Hnojení Agorminem statisticky významně zvyšovalo hmotnost růžice v porovnání se všemi ostatními variantami. V prvních dvou letech přesáhla průměrná hmotnost růžice u této varianty hodnotu 1000 g (graf 2). V tříletém průměru měly růžice průměrnou hmotnost 905,0 g, zatímco z kontrolní nehnojené varianty pouze 547,9 g. Mezi zbylými organickými hnojivy včetně chlévského hnoje nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. Všechna organická hnojiva statisticky významně zvýšila hmotnost růžice v porovnání s čistě minerálním hnojením. Obdobný vliv hnojiv jsme zaznamenali i u znaku příčný průměr růžic. Hodnoty za jednotlivé roky jsou znázorněny v grafu 3. Výsledky potvrzují náročnost květáku na organické hnojení a oprávněnost zařazení do I. tratě.
V roce 2005 nebyl zjištěn významný vliv hnojení na obsah vitamínu C v růžicích. Nejvyšší obsah jsme naměřili u květáku hnojeného pouze minerálními hnojivy (graf 4). V následujícím roce minerální hnojení dokonce statisticky významně zvyšovalo obsah vitamínu C v porovnání se všemi ostatními variantami hnojení. V roce 2007 však byla situace opačná, minerální hnojení mělo absolutně nejnižší hodnoty. V konečném posouzení nebyl vliv rozdílného hnojení na obsah vitamínu C potvrzen, nejvyšší hodnoty dosáhla varianta hnojená chlévským hnojem.
V roce 2005 a 2007 se neprojevil významný vliv hnojení na obsah celkové sušiny v růžicích. V roce 2006 měl nejvyšší obsah sušiny květák hnojený minerálními hnojivy (12,1 %) a chlévským hnojem (11,2 %), obě varianty se statisticky významně lišily od kontroly, Agorminu a Dvoreckého agrofermu, u kterých se hodnoty pohybovaly v rozmezí 8,1 až 8,9 % (graf 5). Po tříletém zhodnocení můžeme konstatovat, že hnojení Agorminem, stejně jako nehnojená kontrola, statisticky významně snižovalo obsah sušiny v porovnání s minerálním hnojením a chlévským hnojem.
Hnojení statisticky významně neovlivnilo obsah minerálních prvků v růžicích. V tříletém průměru byl obsah K nejvyšší při hnojení pouze minerálními hnojivy – 3242,4 mg/kg, naopak nejnižší u Dvoreckého agrofermu (2921,1 mg/kg) a Agorminu (2917,7 mg/kg). Při hnojení sušenými organickými hnojivy měl květák v růžicích nižší obsah Na v porovnání s chlévským hnojem, kde byl zjištěn obsah nejvyšší – 116,5 mg/kg. Nejnižší obsah Na měly růžice po hnojení Agrem – 76,2 mg/kg. Opačné výsledky byly zjištěny u obsahu Ca, kde nejvyšší hodnoty měla varianta hnojená Agrem – 148,3 mg/kg, nejnižší chlévským hnojem 110,4 mg/kg, respektive minerálními hnojivy – 105,4 mg/kg. Nejvyšší obsah Mg měla rovněž varianta s Agrem (162,5 mg/kg), nejnižší chlévský hnůj (138,8 mg/kg).

Závěr

Všechny varianty hnojené organickými hnojivy měly statisticky významně vyšší hmotnost a příčný průměr růžice v porovnání s nehnojenou kontrolou a minerálním hnojením. Výší výnosu i vnější kvalitou tržního produktu se nejlépe projevilo organominerální hnojivo Agormin. Nebyl zjištěn významný vliv hnojení na obsah vitamínu C v růžicích. Nejvyšší obsah Ca a Mg byl stanoven po hnojení Agrem. Obsah minerálních prvků K, Na, Ca a Mg v růžici však nebyl hnojením statisticky významně ovlivněn. Granulovaná hnojiva Agormin, Agro a Dvorecký agroferm mohou v doporučené dávce nahradit chlévský hnůj z pohledu tvorby výnosu, vnějších jakostních ukazatelů i nutriční hodnoty. Pouze hnojení Agorminem snížilo oproti chlévskému hnoji obsah sušiny v růžicích.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *