Nahovětvec dvoudomý

Mezi cizokrajné dřeviny, které se v sadovnictví České republiky osvědčily, patří rozhodně nahovětvec dvojdomý (Gymnocladus dioieus/L./KOCH, syn. Gymnocladus canadensis LAM.), který pochází ze Severní Ameriky (USA a Kanada).

Hned v úvodu toho článku je nutné připomenout, že druhové názvy uváděné dřeviny dioicus a canadensis nejsou nejšťastnější. Nahovětvec sice bývá označován za dvoudomou dřevinu, ale toto rozhodně neplatí stoprocentně. V květenstvích sice u jednotlivých květů převládá cizosprašnost, ale osamoceně rostoucí stromy nahovětvce jsou přesto schopny plodit a vytvářet klíčivá semena! Nahovětvec dvoudomý se přirozeně vyskytuje především v USA a do Kanady zasahuje jeho areál jen zcela okrajově.
Stručná charakteristika
Nahovětvec dvojdomý je robustní strom, který dosahuje výšky 30 m a vytváří širokou korunu tvořenou tlustými větvemi. Koruna bývá značně řídká. Kmen a tlusté větve jsou vytvořeny ze značně tvrdého dřeva. Kůra se u stromů značně rychle přeměňuje v načernalou borku, která se plátkovitě odlupuje. Letorosty bývají značně tlusté a mívají veliké listové jizvy. Pupeny jsou téměř skryté. Listové čepele jsou dvakrát sudozpeřené 30 – 90 cm dlouhé a 25 – 60 cm široké, lístky jsou vejčité až eliptické a dosahují délky 2,5 – 7,0 cm. Květy jsou mnohomanželné a jsou uspořádány v koncových latách, které dosahují délky 30 cm a rozkvétají v měsíci červnu. Lusky bývají 9 – 16 cm dlouhé a 4 – 5 cm široké. Obsahují jedno až šest okrouhlých semen, které jsou na boku smáčklé. Semena dosahují průměru 10 – 16 mm. Mezi semeny bývá zelená rosolovitá hmota. Vývoj lusků bývá ukončen koncem měsíce listopadu, ale tyto zůstávají na stromech po celé zimní období a opadávají od konce měsíce března do konce měsíce června. Semena obsahují velmi malé množství vody a velmi dobře odolávají i silným mrazům!
Nahovětvec je dřevinou medonosnou, kterou v období kvetení navštěvují včely, čmeláci a mnozí další zástupci hmyzu. Nahovětvec vyniká především tím, že u něj doba vegetace nastává značně pozdě. Stromy začínají rašit začátkem měsíce května (podobně jako jasany, duby, dřezovec, trnovník a pajasan), ale u některých jedinců rašení nastává až v polovině měsíce května. V pozdním rašení je tedy nahovětvec „rekordmanem“. Díky svému pozdnímu rašení bývá také označován jako nahovětvec. Větve tohoto stromu jsou opravdu velmi dlouho „nahé“.
Ekologické nároky
V Severní Americe je nahovětvec dvoudomý dřevinou lužních lesů. Podmínkám lužních lesů se dokonale přizpůsobil. Vytváří silný kulovitý kořen a dokáže proto velmi dobře vzdorovat záplavě vod při povodních. Jeho relativně lehké lusky opadávají v jarních měsících a do okolí je roznáší vítr, ale také voda z povodní! Není možné vyloučit, že opadané lusky požírají někteří živočichové a tvrdá semena roznášejí trusem. V jarních měsících bývá zelená rosolovitá hmota, která se vyskytuje v luscích, vysoce aromatická a sladká. Pozdě rašící semenáčky v bezlistém stavu velmi dobře odolávají záplavám. V lužních lesích USA a Kanady roste nahovětvec společně s duby, jasany, topoly, vrbami, ořešákem černým, dřezovcem trojtrnným a ořechovci. Nahovětvec dvojdomý vyžaduje proto půdy úrodné a značně vlhké. Na takových půdách dokáže vytvářet mohutné stromy. Ideální jsou tedy půdy naplavené, které dosahují mocnosti 2 m. Dokáže však růst dosti dobře v břehových porostech potoků a u rybníků.
Nahovětvec v kultuře České republiky
Nahovětvec se na území České republiky pěstuje a vysazuje zhruba sto šedesát let (viz. Květena ČR, čtvrtý díl, 1995). Sto šedesát let se pěstuje a vykazuje v Královské oboře v Praze (Stromovka), ale také v mnohých městských a zámeckých parcích. Mnoho jedinců nahovětvce dvoudomého v nedávné minulosti zaevidovali v zámeckých parcích Z. Kříž (Významné parky severomoravského kraje, Významné parky jihomoravského kraje) a K. Hieke (České zámecké parky a jejich dřeviny, Moravské zámecké parky a jejich dřeviny, Studie – Acta Pruhoniciana). Na pražské jedince uváděné dřeviny upozornil především A. M. Svoboda ve své studii Introdukce okrasných listnatých dřevin (Studie ČSAV, č. 12, 1981). Nahovětvec se vyskytuje pochopitelně i na dalších místech. Starší jedinec roste v Plzni v Kopeckého sadech. Nahovětvec se vyskytuje též v některých botanických zahradách. Plzeňská botanická zahrada (ZOO + BZ) hostí mladší jedince této dřeviny. BZ UK (ul. Benátská č. 2) hostí tři starší jedince.
Je možné konstatovat, že v současné době se na území České republiky vyskytuje zhruba osmdesát starších jedinců nahovětvce, z tohoto množství asi polovina jedinců plodí a vytváří klíčivá semena. Plodné exempláře se vyskytují v Lednici na Moravě, v Klášterci nad Ohří, v Praze (Královská obora, Karlovo náměstí), v Plzni (Kopeckého sady) a v mnohých dalších zámeckých parcích.
Bylo by proto velmi vhodné, abychom plodné stromy využili pro získání stromů nové generace. Nahovětvec by se v podmínkách České republiky mohl dožívat věku sto až dvěstě let. Je proto nutné pěstovat nové stromy, které by nahradily staré jedince.
Generativní rozmnožování nahovětvce
Sběr lusků je vhodné provádět od druhé poloviny měsíce března až do konce měsíce června. Lusky můžeme sbírat pod stromy nebo přímo na stromech. Při jarním sběru lusků se celkem snadno vylušťují semena, protože tyto lusky bývají naprasklé a snadno se otvírají. Vyluštěná semena je vhodné namočit na dobu 24 hodin do vody. Semena rychle nabobtnají. Klíčení semen nastává za dva až tři týdny. Při generativním rozmnožování nahovětvce je nutné vyřešit dva problémy. Semenáčky nahovětvce vytvářejí výrazné kulovité kořeny a klíčení semen probíhá postupně po dobu několika let. Problém s kulovitým kořenem u rostlin je možné vyřešit tak, že rostliny budeme pěstovat v hlubokých nádobách a při pěstování ve volné půdě budeme provádět přeškolkování. Do sadových úprav je vhodné vysazovat rostliny, které jsou staré 3 až 5 let. Postupné klíčení semen je typické pro celou čeleď Fabaceae (bobovité). Problém postupného klíčení semen můžeme vyřešit tak, že budeme postupně přepichovat („za zelena“) do hrnků o průměru 10 cm. Problém je možné řešit také tak, že jednotlivá semena vysejeme do hrnků a budeme muset počítat s tím, že v jednotlivých hrncích bude klíčení nastávat v různou domu. Ekologické nároky nahovětvce jsou podobné ekologickým nárokům dubu letního (Quercus robur L.). pěstování nahovětvce bude proto do značné míry podobné pěstování sazenic dubu letního.
Pro výsev semen je vhodný substrát tvořený kvalitní kompostní zeminou obohacenou o písek a rašelinu (2 : 1 : 1). Semena do substrátu zatlačujeme tak, aby byla asi 1 cm pod povrchem. Klíčení semen je hypogeické. Je tedy nutné udržovat substrát stále vlhký, aby nadděložní článek (epikotyl) mohl „prorazit“ nad substrát. Klíčící rostliny stíníme a intenzivně zaléváme. Nahovětvec je dřevinou vlhkomilnou stejně jako vrby a olše.
Při pěstování nahovětvce v kontejnerech dáváme přednost hlubším nádobám. Nahovětvec je dřevinou pomalu rostoucí, ale jeho pomalý růst můžeme do určité míry urychlit přihnojováním a intenzivním zaléváním.
Zajímavosti o nahovětvci
Nahovětvec dvoudomý je dřevinou zajímavou z mnoha hledisek. O této dřevině můžeme získat různé informace již z názvů, které se užívají v různých jazycích. Český název nahovětvec připomíná, že se jedná o dřevinu, která začíná rašit značně pozdě (1. 5. až 15. 5.). anglický název Kentucky Coffee-tree („kentacký kávový strom!) nám připomene, že v USA se z pražených semen občas dělá káva. Německý název Geweihbaum („parohatý strom“) nám připomene, že koruny této dřeviny návštěvníkům parku v zimních měsících připomínají parohy jelena.
Za zajímavost je možné považovat také skutečnost, že nahovětvec, který patří do čeledi Fabaceae (bobovité), vytváří na kořenovém systému hlízky (symbióza s nitrogenními bakteriemi) a je proto schopný využívat vzdušný dusík.
Nahovětvec vyniká v tom, že jeho doba vegetace trvá zpravidla jen šest měsíců. Od poloviny května do poloviny listopadu. Tato skutečnost je výhodná pro keřové a bylinné patro. Tato patra mívají v horních měsících veliké oslunění, což je výhodné pro jejich rychlé kvetení a rychlé vytváření plodů.
Závěr
Severoamerický strom nahovětvec dvoudomý je v podmínkách České republiky dřevinou zcela otužilou a je možné konstatovat, že se na území našeho státu zcela osvědčil. Na území České republiky se v současné době vyskytuje asi čtyřicet starších stromů nahovětvce dvoudomého, které kvetou, plodí a vytvářejí klíčivá semena. Bylo by velmi vhodné, kdybychom tento genofond racionálně využili k získání nové generace stromů pro naše parky, lesoparky a zámecké parky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *