Náchylnost hrušní vůči bakteriální spále růžovitých rostlin

Local variety of pear and their resistance/susceptibility against fire blight pathogen Erwinia amylovora Souhrn V roce 2009 byl založen pokus testování hladiny rezistence/náchylnosti lokálních odrůd hrušní k patogenu spály růžovitých rostlin – bakterii Erwinia amylovora (Burrill) Winslow et al. Testovány byly čtyři lokální odrůdy ´Libovická máslovka´, ´Krvavka moravská´, ´Říhova bezjaderka´ a ´Solanka´. Jako světové standardy byly použity ´Boscova lahvice´, ´Konference´ a ´Lucasova´. Dále byly do pokusu zařazeny také dvě české odrůdy s ověřenou hladinou rezistence vůči Erwinia amylovora – ´Bohemica´ odolná a ´Dicolor´ velmi náchylná vůči spále růžovitých rostlin. Všechny hrušně byly naroubovány na podnoži hruškový semenáč a testovány byly jako tříleté. Pokus byl založen v technickém izolátoru pokrytém protihmyzovou sítí. Umělá inokulace jednoletých výhonů byla provedena ve fenologické fázi prodlužovacího růstu za vhodných klimatických podmínek (teplota > 15 °C, relativní vlhkost > 75 %) dekapitací růstového vrcholu nůžkami namočenými v bakteriální suspenzi izolátů Erwinia amylovora v koncentraci 106 cfu/ml. Hladina rezistence/náchylnosti byla hodnocena podle šestibodové stupnice. Hodnocení výsledků prokázalo vysokou hladinu rezistence pouze u odrůdy ´Bohemica´ (8,9 %), která byla v našich podmínkách vyšší než u odrůdy ´Lucasova´ (17,2 %). Jako odrůdy středně náchylné byly vyhodnoceny ´Solanka´ (26,6 %), ´Konference´ (39,8 %), ´Boscova lahvice´ (41,4 %) a ´Krvavka moravská´ (52,2 %). Jako náchylné a velmi náchylné ´Říhova bezjaderka´ (83,3 %), ´Libovická máslovka´ (100 %) a ´Dicolor´ (100 %). Výsledky pokusu jsou prozatím předběžné. Pokus bude v následujících letech zopakován. Abstract In 2009, the experiment with testing of resistance/susceptibility of pear landraces against fire blight pathogen Erwinia amylovora (Burrill) Winslow et al. was established. Four landraces ´Libovicka maslovka´, ´Krvavka moravska´, ´Rihova bezjaderka´, ´Solanka´ were tested. Three cultivars from the world pear assortment ´Beurré Bosc´, ´Conference´, ´Alexander Lucas´ were included in the experiment as standards. Two Czech cultivars with verified degree of resistance ´Bohemica´ as resistant and ´Dicolor´ as very susceptible were also included. Three-year-old trees on pear seedling rootstock were used for tests. The experiment was established in a screen-house covered with insect proof net. The artificial inoculation of one year old shoots was carried out in the phenological phase of intensive extension growth in suitable climatic conditions (temperature > 15 °C, relative humidity > 75 %) by decapitation of apical part of the shoot tip by scissors dipped in bacterial suspension of Erwinia amylovora isolates in concentration 106 cfu/ml. The level of resistance/susceptibility was transferred to 6-point evaluation scale. Evaluation of obtained results proved a higher level of resistance only in the case of cultivar ´Bohemica´ (8.9 %), which was in our conditions higher than the resistance of ´Alexander Lucas´ (17.2 %). Cultivars ´Solanka´ (26.6 %), ´Conference´ (39.8 %), ´Beurré Bosc´ (41.4 %) and ´Krvavka moravska´ (52.2 %) were evaluated as a medium susceptible. Cultivars ´Rihova bezjaderka´ (83.3 %), ´Libovicka maslovka´ (100 %) and ´Dicolor´ (100 %) were evaluated as susceptible and highly susceptible. Obtained results are preliminary. The tests will be repeated in following years.

V České republice jsou jádroviny (jabloně a hrušně) tradičním a nejdůležitějším pěstovaným druhem ovocem. Z mnoha cílů šlechtitelských programů jádrovin se všude ve světě k prioritám řadí kromě vysoké kvality ovoce i rezistence ke strupovitosti, padlí, a také ke spále růžovitých rostlin (Erwinia amylovora).
Pěstování odrůd s co nejvyšší hladinou odolnosti vůči spále je nejúčinnějším způsobem regulace výskytu této choroby. V některých zemích je zvýšení resistence odrůd ke spále i součástí programů genetického inženýrství.
Důležitým hlediskem ve venkovské krajině je i zachování druhové rozmanitosti a kulturního dědictví země. Staré lokální odrůdy jádrovin mají význam krajinotvorný a estetický. Popularita starých a lokálních odrůd a zájem o ně stoupá nejen v ČR, ale i v okolních zemích. Tyto odrůdy se vyvíjely po velmi dlouhou dobu působením místních půdně-klimatických přírodních podmínek jen s částečným zásahem člověka. V těchto podmínkách jsou značně odolné běžným chorobám a škůdcům a vykazují výnosovou stabilitu. Nicméně testování na hladinu jejich rezistence/náchylnosti k bakterii Erwinia amylovora v naší republice provedeno nebylo. V loňském roce byla za podpory
Národní agentury pro zemědělský výzkum MZe zahájena práce na projektu: Výzkum stupně odolnosti lokálních odrůd jádrovin ke spále růžovitých a zefektivnění testování využitím biotechnologických metod. Cílem našeho pokusu je stanovit stupeň rezistence lokálních odrůd hrušní k bakterii Erwinia amylovora v porovnání s odrůdami světového sortimentu v našich klimatických podmínkách za pomocí umělé infekce pro další možné využití včetně šlechtění.
Karanténním patogenem bakteriální spály růžovitých rostlin je bakterie Erwinia amylovora (Burrill) Winslow et al. Patogen způsobuje nekrotickou destrukci rostlin z čeledi růžovitých (Kůdela, 1988, Kůdela a kol., 2002). Bakterie má schopnost přežívat v korových pletivech hostitelských rostlin, rychle se množí a za vhodných klimatických podmínek snadno napadá květy a mladé výhony. V případě náchylných odrůd dochází ke snížení výnosů ovoce a k odumírání celých rostlin (Zwet a Beer, 1995). Pro uplatnění své invazivity na našem území má patogen velmi dobré podmínky – velké množství náchylných hostitelských rostlin a vhodné klimatické podmínky. Dnes je rozšířen po celém území ČR. Odrůdy hrušně jsou celkově ke spále náchylnější než odrůdy jabloně.
Do roku 1992 nebyly v ČR žádné zkušenosti s reakcí u nás pěstovaných odrůd a hostitelských rostlin z čeledi růžovitých na virulentní kmeny bakterie Erwinia amylovora. Navíc se literární prameny u odrůd světového sortimentu rozcházejí s výsledky našich pokusů a se zkušenostmi našich pěstitelů. Z tohoto důvodu jsou odrůdy a novošlechtění českého původu testovány na hladinu rezistence/náchylnosti k patogenu v porovnání se světovými standardy. Pokusy jsou prováděny na specializovaném pracovišti VÚRV, v. v. i., v technických izolátorech pokrytých protihmyzovou sítí s cílem, co nejvíce přiblížit pěstování jádrovin přirozeným podmínkám při dodržení karanténních opatření.

Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 2/2011.

Text Ing. Josef Korba 1),
Pharm. Dr. Jana Šillerová 1),
Ing. František Paprštein, CSc. 2),
Ing. Jiří Sedlák, Ph.D. 2)
VÚRV, v. v. i., Praha-Ruzyně 1)
VŠÚO Holovousy, s. r. o. 2) 

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *