Na co by správný ovocnář neměl zapomenout

S blížícím se jarem do zahrad vstoupí sluneční paprsky, stromy se probudí k životu a vše se postupně zazelená. Současně se ale začnou objevovat první škůdci - mery, mšice, svilušky, zobonosky, pilatky, pupenoví obaleči a další.

Proto, aby jich bylo co nejméně, je nezbytné co nejdříve účinně zasáhnout, nejlépe již v předjaří. Za určitých okolností totiž může u některých druhů později dojít k přemnožení, které se během plné vegetační sezóny velmi těžko zvládá.
Samozřejmě je jasné, že některé významné škůdce nastupující v průběhu pozdnějšího jara a léta, jako jsou např. pilatky, obaleč jablečný a švestkový, vrtule třešňová a jiní, aplikace v předjaří nezasáhne. Tento postřik však spolehlivě hubí přezimující stadia řady škůdců, a to ještě před zahájením jejich vlastní škodlivé činnosti. Je schopen udržet škůdce na ovocných stromech pod kontrolou prakticky až do doby květu. Velkou předností je, že předjarní zásah nepoškozuje necílové užitečné organizmy soustřeďující se v ovocných sadech a vinicích až v průběhu plné vegetace. Také se významně snižuje potenciální nebezpečí vysoké kontaminace plodů rezidui, k níž může dojít v důsledku příliš frekventovaného používání zoocidních přípravků během tvorby a růstu plodů.
I přes všechna uvedená pozitiva si musíme být vědomi, že i v tomto případě se jedná o chemický zásah do ekosystému sadu, vinice, či zahrady. Proto i k předjarním aplikacím přistupujeme uvážlivě a především cíleně, se ohledem na aktuální výskyt přezimujících škůdců a s respektem vůči životnímu prostředí, sousedům atd. Pro účel hodnocení se během února až března ve výsadbách odebírají vzorky větví, nejlépe odděleně pro jednotlivé odrůdy. Pro maximální plochu 10 ha jeden vzorek zahrnuje 20 dvouletých větviček se sedmi pupeny (trny) nebo 35 větviček se čtyřmi pupeny (trny), tj. celkově 140 květních (listových) pupenů nebo plodných trnů. Pro zimní kontrolu štítenky zhoubné se odděleně odebírají vzorky dvouletých větviček ze stromů označených v předchozím roce, kdy byl zjištěn výskyt škůdce. Vzorky větví se přechovávají v chladném prostředí a poté se hodnotí lupou, samozřejmě lépe pod binokulárním mikroskopem při zvětšení 20 – 30násobném. Zaznamenáváme počet pupenů nebo trnů, které mají v paždí více než 10 vajíček svilušky ovocné a více než dvě vajíčka mery jabloňové. U ostatních škůdců se počítají všechna vajíčka nebo nymfy nalezené v kontrolovaných vzorcích dvouletých větviček. K ošetření výsadeb přistoupíme pouze tehdy, zjistíme-li u některého (či u více) přezimujících škůdců výskyt překračující práh škodlivosti (tabulky 1 – 3).
Pro postřiky proti přezimujícím škůdcům je nyní registrováno několik zoocidů, většinou založených na olejové bázi. Jedním z nich je i kombinovaný přípravek OLEOEKOL. Jeho předností je, že kromě dusivého efektu olejové složky poskytuje prostřednictvím účinné látky chlorpyrifos kontaktní insekticidní účinnost. Přípravek neobsahuje organická rozpouštědla. Olejová složka po aplikaci vytváří na ošetřovaném povrchu jemný film, který zabraňuje dýchání přezimujících stádií hmyzu a roztočů, čímž dochází k jejich uhynutí. Takto lze úspěšně likvidovat přezimující vajíčka svilušky ovocné (Panonychus ulmi) mšic (Aphis pomi, Dysaphis plantaginea, Myzus cerasi, Hyalopterus pruni, aj.), mery jabloňové (Psylla mali), píďalky podzimní (Operopthera brumata), molovky pupenové (Argyresthia pruniella), nymfy puklice švestkové (Parthenolecanium corni) či štítenky zhoubné (Quadraspidiotus perniciosus). aj. Pokud však ošetření vhodně načasujeme, uplatní se v plné míře i zmíněná kontaktní složka přípravku OLEOEKOL. Pak můžeme zasáhnout i ty druhy, které do výsadeb nalétávají i v průběhu časného jara, jako je např. květopas jabloňový (Anthonomus pomorum). Ošetření spadá přibližně do období fenofáze „myší ouško“. OLEOEKOL je však proti květopasu smysluplné aplikovat pouze na základě vizuální kontroly výskytu nalétávajících brouků, kteří na rašících pupenech absolvují úživný žír a samičky do vyvíjejících se květních poupat začínají klást vajíčka. Ošetření musí být provedeno tehdy, jakmile se během března až dubna prvně zjistí maximální denní teplota nad 15 °C. Pokud se v této době sklepáváním nezjistí výskyt dospělců květopasa jabloňového, je nutno kontrolu provést opakovaně při jednom či dvou dalších zvýšeních teplot nad 15 °C. Práh škodlivosti pro určení nutnosti ošetření proti květopasu se podle násady květních pupenů pohybuje od 1 do 10 brouků na 30 odběrů (sklepů).
Obdobně jako v případě květopasa jabloňového můžeme adulticidní účinnosti přípravku OLEOEKOL částečně využít např. i proti zobonoskám (Rhynchytes bacchus, Coenorrhinus aquatus). Tito brouci však ze zimovišť do sadů nalétávají velice rozvlekle, a to s těžištěm výskytu posunutým až za termíny vhodné pro aplikace olejových přípravků. Přesto je pravděpodobné, že organofosfátová složka přípravku OLEOEKOL, použitá proti komplexu přezimujících škůdců nebo i proti květopasu jabloňovému, zahubí alespoň část populací zobonosek.
Účinnost přípravku OLEOEKOL stoupá s intenzitou dýchání cílených škůdců a jeho efektivní využití předpokládá odpovídající průběh teplot. Např. období pro aplikace v jádrovinách je zahájeno počátkem rašení, lépe však fenofází myšího ouška (BBCH 54). Přípravek není možné použít za mrazu a ani v době očekávaného poklesu nočních teplot pod 0 °C. Čím později přípravek použijeme, tím lepší bude i jeho dusivý efekt a i snadnější dodržení uvedených teplotních podmínek. Tak můžeme účinněji zasáhnout proti štítence zhoubné (Quadraspidiotus perniciosus). Nicméně tyto aplikace nesmíme příliš odkládat, neboť s postupující vegetací se v sadech objevují např. i včely. Nejpozdější termín pro předjarní ošetření je proto vymezen fenofází pokročilého zeleného poupěte (BBCH 56). Zásah v ostatních dřevinách a révě vinné se provádí v průběhu rašení podle signalizace.
Přípravek OLEOEKOL se používá v 1% koncentraci (100 ml/10 l H2O) a pro dokonalé pokrytí povrchu větví je doporučován vyšší objem postřikové kapaliny (400 – 1000 litrů/ha). Nižší objem vody je možný pouze v mladých výsadbách. OLEOEKOL je v současné době registrován pro použití proti přezimujícím škůdcům na všech ovocných i okrasných dřevinách i v révě vinné.

Během loňského podzimu došlo k poměrně velkému deficitu dešťových srážek, což se projevilo extrémním poklesem hladiny spodních vod. Vzhledem k tomu, že řada pěstitelů se připravuje k výsadbám ovocných stromků a keřů, bude v některých případech nezbytné provést vydatnou zálivku. Určitou možností, jak nebezpečí sucha snížit, je použití nové půdní pomocné látky, která se v poslední době objevila na našem trhu pod názvem AGRISORB. Jedná se o organickou polymerní sloučeninu schopnou do své struktury aktivně vázat vodu (1 g AGRISORBU je schopný vázat až 300 g H2O), jež v průběhu vegetace může být přijímána kořeny rostlin. Přípravek vytváří gel, který chrání nejjemnější kořeny a kořenové vlášení před poškozením suchem, urychluje jejich kontakt s půdou a tak přispívá ke zmírnění přesazovacího šoku.
Uvedené vlastností AGRISORBU nacházejí své uplatnění v celé řadě pěstitelských aktivit, jako jsou výsadby jehličnanů a listnáčů v lesním hospodářství, výsadby ovocných stromků, sazenic révy vinné a drobného ovoce, dále manipulace sazenic stromů a keřů ve školkách po dobývání, vegetativní množení rostlin, výsadba zeleniny, květin, tabáku apod., pro ošetření kořenů rostlin při skladování a v zásilkových službách (trvalky, jahody apod.), při výsevech trav na nekvalitních stanovištích (1 kg AGRISORBU smísit s 1 m3 půdy a tímto substrátem překrýt výsevek) a příprava půdních substrátů pro výsadbu rostlin.
AGRISORB se používá jako 0,8 – 1% roztok tj. asi 100 g přípravku do 10 litrů vody. Prášek se postupně sype za stálého míchání do vody. Úplného zbobtnání se dosáhne po 30 minutách až jedné hodině. Správná konzistenci získá roztok tehdy, jestliže gel již neodkapává z namočených kořenů. Aplikace přípravku se může provádět formou máčení, kdy se kořeny sazenic buď jednotlivě nebo ve svazcích ponoří do připraveného gelu, nechají se odkapat, a pak se provede výsadba.
Při výsadbě balíčkované sadby za extrémního sucha se doporučuje obohatit substráty 2 – 3 kg práškového AGRISORBU na 1 m3, čímž se zvyšuje šance jednotlivých sazenic na ujmutí a přežití.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *