Mšice, významný škůdce na rybízu

Mšice patří mezi nejvýznamnější škůdce na rybízech. Jedná se především o mšici rybízovou (voška ribezľová, Cryptomyzus ribis), mšici srstkovou (voška egrešová, Aphidula grossulariae, syn. Aphis grossulariae) a mšici Aphidula schneideri (syn. Aphis schneideri).

Výjimečně to mohou být i jiné druhy mšic, např. v roce 1989 se na rybízech v okrese Břeclav vyskytovala mšice broskvoňová (voška broskyňová, Myzus persicae). Uvedené mšice škodí v průběhu celé vegetace a jejich první výskyty na listech jsou zaznamenávány většinou v dubnu. V roce 1992 byly na území České republiky pozorovány silné výskyty mšic od dubna až do června. Na přelomu července až srpna byl zřetelný pokles. V roce 1993 to bylo na okresech Frýdek – Místek (22. 4.) a Kolín (26. 4.). V následujícím roce (1994) v okresech Uherské Hradiště (11. 4.), Chomutov (18. 4.), Litoměřice (20. 4.), Jičín (3. 5.), Tachov (4. 5.). Intenzita napadení je různá i v průběhu vegetace jednoho roku.
Informace o výskytu mšic na rybízu lze získat z Přehledů výskytu některých škodlivých organismů a poruch rostlin na území Československa (České republiky). Tyto přehledy mají samozřejmě informativní charakter a nemohou pokrýt všechny výskyty v uvedených letech. Byly vydávány do roku 1989 ÚKZÚZ Brno a ÚKSÚP Bratislava pro celé území bývalého Československa. Od roku 1990 jsou vydávány SRS Praha (dříve ÚKZÚZ Brno) pouze pro území České republiky. Pro informaci je uvedena mapa se škodlivými výskyty mšic v České republice na rybízu v letech 1960 – 2005, která potvrzuje rozšíření mšic na rybízu po celém území.

Druhy mšic a napadení
Napadení mšicí rybízovou se projevuje na jaře. Krátce po vyrašení se na líci listů tvoří nápadné, klenuté, u červeného rybízu červené, u bílého a černého rybízu žlutě zbarvené puchýře způsobené sáním mšic. Na jejich spodní straně se nacházejí kolonie mšic. Samičky jsou živorodé, štíhlé 1,2 až 1,8 mm dlouhé. Zbarvení je žlutozelené nebo oranžové. Způsobuje snížení výnosů, oslabuje keře a přenáší virózy. Rozmnožují se na rubu listů. V létě odlétají na hluchavkovité rostliny, hlavně na čistec a hluchavky. V pozdním podzimu se vracejí na rybíz, který je jejich živnou rostlinou. Napadení může dosáhnout značné intenzity, např. v roce 1976 bylo na okrese Poděbrady napadeno mšicí rybízovou až 80 % listů.
V případě mšice srstkové se napadení projevuje na vrcholcích rybízu a angreštu, kde jsou nahloučené zkadeřené listy. Listové řapíky i výhonky jsou zkroucené. Černozelené bezkřídlé živorodé samičky jsou dlouhé 1,5 až 1,8 mm. Snižuje výnos a dochází k oslabení keřů. Přezimuje ve formě vajíček na kůře angreštu a rybízu. Mšice sají od poloviny května na výhoncích, méně často na spodní straně listů. V červenci odlétají na kaliny. Na podzim se na angrešt a rybíz vracejí. Napadení výhonů může dosáhnout různé intenzity. V roce 1975 na okrese Mladá Boleslav to bylo 5 %. V roce 1976 na okrese Klatovy to bylo až 70 %.
Podobné příznaky napadení má mšice Aphidula schneideri. Na vrcholcích výhonků rybízu jsou nahloučené a zkadeřené listy, pokryté medovicí a později i černěmi. Na jejich spodní straně i na výhoncích sají kolonie mšic. Také plody jsou pokryty medovicí a černěmi. Zelené samičky jsou bezkřídlé a živorodé, pokryté voskovým práškem. Primární živnou rostlinou je rybíz. Dochází ke snížení úrody, znehodnocení plodů, keře jsou oslabené. Přezimují vajíčka na kůře rybízu. Během vegetace má několik generací.

Historie a současnost ochrany
Mšice jsou pravidelným škůdcem rybízu, už v roce 1948 se ošetřovalo dotykovými přípravky Quasine a přípravky s účinnou látkou nikotin. Na jaře se používal 5% síran amonný. Po opadu listů se prováděla aplikace 4% karbolineem. Z nepřímé ochrany se doporučovala likvidace plevelů. Později (1954) se vajíčka ničila zimním ošetřením a dospělci dotykovými přípravky. Intenzita výskytu není samozřejmě vždy stejná. Příkladem mohou být uvedené ošetřené plochy rybízů v České republice proti mšicím v letech 1974 – 1977.
V současnosti se proti mšici rybízové ošetřuje při výskytu, u mšice srstkové proti vajíčkům a larvám mšic na začátku rašení. Proti larvám a dospělcům mšic ihned, jakmile začnou sát na výhoncích nebo listech. Při výskytu Aphidula schneideri se ošetřuje proti vajíčkům a larvám mšic na začátku rašení. Proti larvám a dospělcům mšic od vyrašení kdykoliv v průběhu vegetace, nejlépe na jaře, před vytvořením kolonií mšic. Při ošetření je nutné brát ohled na přirozené nepřátele mšic, např. slunéčka a jejich larvy, larvy pestřenek, larvy zlatooček, ploštice, pavouky, sekáče, škvory a některé roztoče. Z blanokřídlých jsou to mšicomaři a chalcidky.
V tabulce 2 jsou uvedeny povolené přípravky proti mšicím na rybízu pro ošetření v České republice. Tyto přípravky je nutno používat v souladu s platným Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin a s pokyny na etiketě daného přípravku. Použité přípravky pro ošetření na Slovensku musí být vždy v souladu s platným Prehľadom prípravkov na ochranu rastlín, mechanizačných prostriedkov na ochranu rastlín, ich výrobcov a držiteľov registrácie a za dodržení ochranných lhůt pro daný rok.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *