Mšice slívová a ostatní mšice na peckovinách

Na peckovinách se vyskytuje více druhů listových mšic, které se od sebe liší barvou, velikostí a způsobem života. Všechny však působí stejné škody – sají asimiláty z listů a mladých letorostů.

Mšice slívová (Brachycaudus helichrysi) patří mezi vážné škůdce peckovin v sadech, alejích a zahradách. Primární hostitelskou rostlinou mšice slívové jsou slivoně (Prunus spp.), na nich často společně žije s mšicí chmelovou (Phorodon humuli), mšicí broskvoňovou (Myzus persicae), mšicí švestkovou (Hyalopterus pruni) a mšicí bodlákovou (Brachycuadus cardui). Všechny tyto zmíněné mšice jsou pro slivoně nebezpečné. Při napadení slivoní mšicemi dochází ke svinování a zkrabacení listů, které časem hnědnou, usychají a postupně zasažené letorosty hynou, často od vrcholových částí větví. Na plodech se objevují skvrny.

Charakteristika mšice slívové
Bezkřídlé (apterní) formy jsou 1,6 – 2,5 mm dlouhé. Tělo mšice je oválné, směrem k chvostku (cauda) zúžené. Sifunkuli jsou celkově krátké a tlusté, při bázi širší. Bezkřídlé samice mají tykadla zřetelně kratší než tělo. Zbarvení těla je zelené až olivově hnědé. Povrch těla je lesklý. Okřídlené (alátní) samice dosahují až 2,5 mm délky těla. Chvostek (cauda) je krátká a zaoblená. Sifunculi jsou krátké, ke konci zúžené a u obruby jsou mírně zaškrcené. Barva těla je hnědá s tmavou velkou skvrnou na zádech. Název mšice Brachycaudus helichrysi vznikl od slova „BRACHY-”, což znamená krátký. Mšice slívová totiž nemá vytvořené dva zadečkové segmenty.

Bionomie mšice slívové
Oplodněné samičky kladou vajíčka k bázi pupenů slivoní. Tyto černá vajíčka přezimují. Na jaře vylíhlé larvy sají na květních pupenech a postupně se vyvíjejí v nachově hnědé zakladatelky. Další generace se stěhuje na spodní stranu listů, kde sáním způsobuje svinování a deformaci mladých listů. Během června se líhnou okřídlené formy mšic, které přelétávají na různé rostliny hlavně čeledi hvězdicovité (Asteraceae). Na podzim přelétají opět na primární rostliny – slivoně, kde dochází k množení se samci a poté kladou samičky na slivoně vajíčka určené k přezimování.

Ochrana a její význam
Mšice jsou vážným škůdcem českých slivoní. Napadené stromy se projevují sníženou plodností a zhoršenou jakostí plodů. Je zde také velká pravděpodobnost, že dojde k přenosu virových chorob (Virus šarky švestky – Plum pox virus). Velký důraz je tedy kladen na používání registrovaných aficidních přípravků. Zimním postřikem ničíme přezimující vajíčka. První jarní postřik je třeba uskutečnit ve fázi zeleného poupěte, dále je doporučován postřik po odkvětu a v případě potřeby za dalších 14 dnů aplikaci opakovat. Je třeba zdůraznit, že ošetření peckovin proti mšicím přispívá k omezení přenosu viru šarky švestky.

Komentáře ke článku 2

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *