Možnosti zvýšení klíčivosti osiva rodu Echinacea stratifikací

Rod Echinacea spp. se v poslední době dostává do popředí zájmu nejen kvůli léčivým účinkům, ale také díky atraktivnímu vzhledu a možností využití jako okrasné zahradní rostliny. Jedná se o vytrvalé rostliny, které při přímých výsevech špatně vzcházejí. Hlavní příčinou nízké polní vzcházivosti většinou bývá dormance semen, kterou lze eliminovat stratifikací – vystavení navlhčených semen chladu.

Existuje mnoho studií, ve kterých je řešen problém překonání dormance u semen rodu Echinacea spp., ale dosud nebyl doporučen jednoznačný postup, který by pomohl tento jev překonat. V praxi se tedy nejčastěji používá právě stratifikace chladem a výsadba z nepřímých výsevů, což je však z ekonomického hlediska pro pěstování Echinacea na velkých plochách značně nevýhodné. Cílem práce bylo zhodnocení biologických vlastností – konkrétně klíčení semen některých druhů rodu Echinacea spp. dodaných firmou SEVA – FLORA s. r. o. Valtice. Osivo použité k testům klíčivosti bylo dvojího druhu. Bez úpravy a s úpravou – stratifikací chladem. Dva srovnávací vzorky byly zakoupeny v obchodní síti.

Postup testů
V laboratorních pokusech byla hodnocena kvalita osiva deseti vzorků rodu Echinacea spp. Byla zjišťována hmotnost tisíce semen, energie klíčení a klíčivost. Pro kontrolu byly zařazeny vzorky osiva s deklarovanou klíčivostí. Laboratorní testy klíčivosti byly založeny v lednu až březnu roku 2009.
Hmotnost tisíce semen (HTS) byla stanovena manuálním odpočtem dvakrát pěti set semen a jejich zvážením na dvě desetinná místa na přesných laboratorních vahách. Pro stanovení klíčivosti posloužily plastové misky s perforovaným víkem. Jako lůžko byl použit navlhčený filtrační papír. Každý test byl založen ve čtyřech opakováních po sto semenech z konkrétního vzorku. Misky s navlhčenými semeny byly vloženy do klimatizačního boxu s teplotou 20 °C.
Testy byly vyhodnocovány po sedmi dnech (energie klíčení) a čtrnácti dnech (klíčivost). Jako dobře vyvinutý klíčenec bylo považováno semeno s minimálně 2 mm dlouhým kořínkem. V první fázi testů bylo použito osivo neupravené a ve druhé fázi osivo stratifikované chladem.
Při stratifikaci bylo osivo vloženo do klíčících misek na navlhčený a označený filtrační papír a poté uloženo na 14 dní do lednice při teplotě 6 °C. Pak bylo přemístěno do klimatizačního boxu, kde probíhal klasický test klíčivosti při teplotě 20 °C.

Rozdíly mezi vzorky
Pro laboratorní rozbory bylo použito deset vzorků osiva, které zahrnovaly varianty čtyř botanických druhů rodu Echinacea spp. U těchto druhů byla porovnávána HTS, energie klíčení a klíčivost fyziologicky neupraveného osiva a osiva upraveného stratifikací chladem.
Při stanovení hmotnosti tisíce semen byly zjištěny značné mezidruhové rozdíly (tab. 1). Nejnižší HTS vykázal druh Echinacea purpurea, v průměru porovnávaných vzorků 2,66 g. U vzorků zakoupených v komerční síti nebylo možné HTS stanovit z důvodu malého množství osiva. Druh Echinacea tennesseensis měl průměrnou HTS 4,90 g, Echinacea pallida 4,24 g a Echinacea paradoxa 5,58 g.
Z měření HTS vytříděných a nevytříděných vzorků bylo u druhu Echinacea purpurea (L.) zjevné, že vytříděný vzorek měl HTS vyšší, než vzorek nevytříděný. I když rozdíl byl velmi nepatrný a mohl být jen ovlivněn výběrem odpočítaných semen. Znatelný rozdíl v HTS byl zjištěn u druhu Echinacea tennesseensis (Beadle) ve prospěch vytříděného osiva.
Při porovnání HTS a výsledků testů klíčivostí v pokusech vyšla klíčivost ve prospěch vzorků s nižší HTS, tedy nevytříděného osiva. To neodpovídá studii Chiua et al. (2006), kteří na základě svých výzkumů tvrdí, že větší semena, tedy osivo s větší HTS, klíčí četněji a rychleji.
Při stanovení klíčivosti byly zjištěny velké rozdíly mezi porovnávanými vzorky osiva. Klíčivost celého souboru vzorků se pohybovala v rozmezí 0,3 až 90,3 %. O semenech, která nevyklíčila bez úpravy nemůžeme jednoznačně říci, že jsou neživá, ale musíme k nim zařadit i semena dormantní.
Dalším hodnotícím kritériem bylo stáří osiva. Z dosažených výsledků vyplynuly rozdíly mezi vzorky různého roku sklizně druhu Echinacea purpurea (L.) v rozmezí od 47,3 % do 90,3 %. Stárnutí semen a podmínky uskladnění též významně ovlivňují fyziologické projevy osiva.
Výsledná procenta klíčivosti poukázala na mezidruhové rozdíly. Tyto rozdíly se nejmarkantněji projevily mezi druhy Echinacea purpurea (L.), 90,3 % a druhem Echinacea. tennesseensis (Beadle), 0,3 % klíčivosti.
Rozdíly mezi vzorky byly patrny již při stanovení energie klíčení, kdy v celém porovnávaném souboru semen vyklíčilo 0 až 85 % semen.

Dobrý vliv stratifikace
Po stratifikaci se u porovnávaných vzorků zvýšila energie klíčení i klíčivost. U stratifikovaných vzorků dosáhl soubor osiva energie klíčení od 7 do 90,3 % a klíčivosti od 9 do 91,3 %. Zde se výrazněji projevil vliv dormance u osiva rodu Echinacea spp.
Fyziologická úprava stratifikací chladem měla nejvýraznější vliv na osivo druhu Echinacea pallida (Nutt), kde dosáhla rozdílu hodnot 23,3 % ve prospěch stratifikovaného vzorku.
Menší citlivost na úpravu osiva se pro prokázal u druhu Echinacea purpurea (L.), kde se rozdíl mezi upravenými a neupravenými vzorky pohyboval v intervalu od 1 do 9,3 %. Vyjma vzorku č. 3, u kterého činil rozdíl 16,8 %. Tento vzorek byl ale v průběhu testu klíčivosti silně napaden patogenními mikroorganismy.
Rozdíl mezi porovnávanými druhy byl i ve velikosti klíčenců. Zatímco klíčky semen druhu Echinacea purpurea (L.) měly po týdnu velikost cca do dvou centimetrů, klíčky semen rodů Echinacea tennesseensis (Beadle), Echinacea pallida (Nutt) a Echinacea paradoxa (Norton) dosahovaly délky okolo tří až čtyř centimetrů.

Text a foto Ing. Hana Honsová, Ph.D., ČZU v Praze, FAPPZ

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č.8/2011.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *