Možnosti ozelenění nových výsadeb révy vinné

Nové výsadby révy vinné se dnes vysazují téměř výhradně na svahovitých pozemcích. Pěstování révy vinné na svazích klade zvýšené nároky na ošetřování půdy ve vinici. Hlavním úkolem je omezení eroze, která se na takových pozemcích vyskytuje po intenzivních dešťových srážkách. Ozelenění meziřadí vinic se proto stále častěji využívá také v nových výsadbách.

Ozelenění nových výsadeb však nesmí v žádném případě omezovat rozvoj kořenového systému. Zapěstování kvalitního kořenového systému je velmi důležité. Základní je, aby došlo k velmi dobrému vývoji hlavních i vedlejších kořenů (obr. 1).

Kořenový systém
Růst a uspořádání kořenového systému je ovlivněno mnoha různými faktory, kam můžeme zařadit: genetické vlastnosti podnožové odrůdy, fyzikální a chemické vlastnosti půdy, spon výsadby, především vzdálenost keřů v řadě, pěstitelský tvar, vodní hospodaření půdy nebo závlaha, způsob ošetřování půdy ve vinici a výživa a hnojení.
Růst kořenů je výrazně ovlivněný dostupností vody v půdě a začíná pozvolna po rašení révy vinné. Intenzivní růst kořenů probíhá především mezi kvetením a zaměkáním bobulí, klesá ale při stresu vyvolaném suchem, ale také v příliš vlhkých půdách. Pro růst jsou proto potřebné optimální vláhové poměry. Ozelenění půdy může ovlivňovat hustotu kořenů v horní vrstvě půdy. Ozelenění rostlinami s vysokým podílem travních druhů (Poaceae), které odebírají větší množství vody, může negativně působit na vývoj kořenového systému v horních 20–30 cm půdního horizontu. Také kultivace meziřadí ve vinici formou černého úhoru negativně ovlivňuje vývoj kořenů v horních vrstvách půdy. Častá kultivace prakticky neumožňuje růst kořenů.
V hlubších vrstvách půdního horizontu nedochází k výrazným výkyvům vlhkosti, jako u povrchu půdy. Podmínky pro růst kořenů jsou proto příznivější. Také teplota půdy má vliv na růst kořenů. Minimální teplota půdy pro růst kořenů je 6–8 °C, optimální teplota se pohybuje mezi 25–30 °C.
Od nové výsadby révy vinné je třeba o kořenový systém pečovat, aby se vytvářel odpovídajícím způsobem, tzn. aby byl udržovaný požadovaný poměr mezi silnými a tenkými kořeny. Kořenový systém je možné modelovat pomocí přerušení kořenů. Přerušením kořenů je možné podporovat rozvětvování kořenů a tvorbu většího objemu kořenového systému a tím větší sorpční plochy pro příjem živin.

Podmínky stanoviště
Ozelenění nových výsadeb je téma, které vede stále k hlubokým diskusím. Tradiční technologií ošetřování půdy v nových výsadbách je černý úhor (obr. 2). Po výsadbě totiž potřebuje réva vinná především dostatek srážek k zabezpečení růstu a správnému vývoji kořenového systému. Černý úhor se velmi dobře aplikuje na rovinatých pozemcích. V oblastech s vysokými úhrny srážek, jako třeba v jihotyrolském Kalternu (obr. 3) se ozelenění velmi dobře uplatňuje v nových výsadbách.
Hlavním úkolem vinohradníků v podmínkách České republiky je proto správně vyhodnotit podmínky stanoviště a zvolit správný způsob ošetřování půdy v nových výsadbách. Hlavním předpokladem dobře využitelného systému ozelenění v nové výsadbě je dostatečný obsah humusu. Kvalitní obsah humusu a dobrá příprava půdy před výsadbou je obecně možné považovat za cestu ke kvalitnímu ozeleňování vinic, které nebude omezovat vývoj révy vinné a kvalitu hroznů.
Negativní vlastností černého úhoru v nových výsadbách je vliv na utužování půdy. Časté pojezdy mechanizace ve vinici způsobují utužení půdy, které negativně ovlivňuje vývoj kořenového systému nově vysazených sazenic. Struktura půdy, která byla zlepšená při přípravě půdy před výsadbou, se může opět zhoršit. Použití mechanické kultivace půdy v nových výsadbách by nemělo vést ke ztrátám humusu. Jestliže je v půdě dostatečný obsah humusu, není vhodné hluboké a intenzivní zpracování půdy před výsadbou ani v nové výsadbě.
Použití ozelenění je proto závislé na konkrétním stavu a růstové kondici vinice. Ve výsadbách s dobrým růstem révy je použití ozelenění daleko jednodušší, než ve výsadbách, kde má réva pouze velmi malé přírůstky a ozelenění by bylo výraznou konkurencí.
V nových výsadbách by se v žádném případě neměly v ozelenění objevovat travní druhy z čeledi Poaceae (např. kostřava, lipnice, jílek, atd.). Tento typ rostlin je vhodné využívat pouze k sezónnímu ozelenění (přes zimu) a to ve formě výsevu ozimých obilovin Tyto obiloviny se v závislosti na intenzitě růstu mohou na jaře pomulčovat, a zapravit mělce do půdy, kde následně obohacují půdu o organickou hmotu.
V nových výsadbách je nejvhodnější využívat rostliny s různou hloubkou prokořenění (tabulka, obr. 4). Travní druhy jsou nevhodné, protože vytváří hustou kořenovou hmotu v horní vrstvě půdy a odebírají významnou část srážkové vody. A vlhkost půdy je důležitá pro vývoj kořenového systému. V suché půdě se kořenový systém nevyvíjí kvalitně.

Výsevné směsi
Výsevné směsi je proto vhodné kombinovat z rostlin, které vytváří vyšší biomasu a následně mohou obohacovat půdu o humus a také z rostlin z čeledi bobovité (Fabaceae), které jsou schopné poutat vzdušný dusík.
Možnou alternativou, kterou pokusně zkouším je směs Rebenfit (obr. 5, 6). Rostliny ve směsi Rebenfit, jsou schopné akumulovat dusík a zlepšovat obsah humusu v půdě. Hlavní zelená hmota se hromadí především na jaře, když je ve vinici dostatek vody. Lnička setá přináší rychlý pokryv půdy a ochranu proti erozi. Jetel inkarnát má podobně rychlý nárůst zelené hmoty. Lnička setá nepřezimuje. U směsi Rebenfit zůstávají ve druhém roce ve vinici jetel plazivý, tolice dětelová a jetel inkarnát. Ve třetím roce už zůstává ve vinici většinou pouze jetel bílý. Pro ozelenění celé vinice je potřeba 30–35 kg směsi na hektar a pro ozelenění každého druhého meziřadí 10–13 kg/ha. Vysévá se koncem srpna nebo v polovině března až dubna. Jelikož tyto směsi časem postupně ztrácejí druhové zastoupení, jsou vhodné pro ozelenění vinice na maximálně tři až čtyři roky.
Ozelenění nových výsadeb je třeba považovat za krátkodobé, tzn. pro dva až čtyři roky po výsadbě révy. První rok po výsadbě je většinou vhodné udržovat černý úhor ve vinici a na podzim nebo ve druhém roce na jaře půdu začít ozeleňovat. Složení směsí pro nové výsadby se však liší od směsí pro trvalé ozelenění vinic. Ve čtvrtém až pátém roce po výsadbě je třeba uvažovat o výsevu směsi vhodné pro trvalé ozelenění vinic.
Ozelenění nových výsadeb nesmí v žádném případě vytvářet konkurenci révě. Nebezpečné může být zejména na štěrkovitých a písčitých půdách s nízkým obsahem humusu. Na takových půdách není často možné ozelenění vůbec využít, protože by vytvářelo výraznou konkurenci.
I na ostatních půdních druzích je třeba ozelenění a révu pečlivě sledovat po celou dobu vegetace. Jakmile se na révě začínají objevovat příznaky vyvolané suchem je třeba ozelenění okamžitě „zadiskovat“ mělce do půdy, aby nevytvářelo konkurenci révě, ale mohlo dobře mineralizovat.

Text  doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.,

Článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 5/2012

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *