Možnosti optimalizace obsahu humusu před založením ozelenění ve vinici

Ozeleňování vinic prochází v posledním období velmi dynamickým vývojem. V minulosti se upřednostňovalo spontánní ozelenění vinic. V takovém typu ozelenění však přebraly velmi rychle dominanci travní druhy (čeleď Poaceae).

Travní druhy (obr. 1) ale vytváří významnou konkurenci révě ve vztahu k vodě a dusíku. Doporučené dávky dusíkatého hnojení při trvalém ozelenění s převahou travních druhů často představují 50–120 kg N/ha. V podmínkách integrované produkce (IP) v České republice je však dávka dusíkatého hnojení omezená na 50 kg N/ha/rok.

Důležitý dusík
Na druhé straně je však výživa dusíkem velmi významná pro kvalitu vína. Asimilovatelný dusík v moštu je velmi významný parametr pro kvalitní průběh kvašení a vývoj aromatických látek ve víně. Nedostatkem asimilovatelného dusíku v hroznech trpí více bílé odrůdy révy vinné, které jsou také citlivější na stres způsobený suchem. V modrých odrůdách je většinou obsah asimilovatelného dusíku dostatečný.
Réva vinná získává dusík z organických nebo anorganických hnojiv, a dále díky mineralizaci organické hmoty v půdě a případně činnosti hlízkových baktérií u ozeleňovacích rostlin. Kromě révy vinné spotřebovává dusík také ozelenění půdy ve vinici a část dusíku se také vymývá do hlubších vrstev půdy. Vinohradník má proto dvě možnosti jak optimalizovat výživu révy vinné dusíkem. Bude buď pravidelně přihnojovat dusík v minerální formě, nebo se pokusí optimalizovat obsah organické hmoty v půdě jako zdroj dusíku. Obsah humusu v půdě má proto v moderním vinohradnictví velký význam. Jeho význam pro pěstování révy vinné a ozelenění vinic si je třeba uvědomit nejlépe před výsadbou vinice. Před výsadbou totiž existuje nejlepší možnost jak optimalizovat obsah organické hmoty v půdě.
Organická hmota v půdě je představovaná především humusem. Humus se díky své koloidní struktuře významně podílí na sorpčních schopnostech půdy pro organické a anorganické látky a má také pozitivní vliv na zakořeňování révy vinné v nových výsadbách. Organická hmota představuje důležité živiny v nepřístupné formě a tyto se uvolňují díky mineralizaci. Nejrychleji mineralizace probíhá v lehkých, písčitých půdách a právě proto se u těchto půd obtížně udržuje optimální obsah humusu. U lehkých půd je proto třeba věnovat velkou pozornost pravidelnému dodávání organické hmoty do půdy.

Optimální obsah humusu
Humus je důležitý faktor půdní úrodnosti viničních půd. Je tvořený z rostlinných a živočišných zbytků v různém stupni rozkladu. V praktickém vinohradnictví se humus člení na živný a stálý. Živný humus tvoří lehce rozložitelné látky, stálý potom tvoří huminové látky. Stálý humus odolává mikrobiálnímu rozkladu, zlepšuje půdní úrodnost a poutání živin.
Před založením ozelenění ve vinici je potřeba mít přehled o obsahu humusu v půdě. Velmi důležitá je tato skutečnost zejména ve vinicích v biologickém nebo biodynamickém vinohradnictví, kde je obzvláště důležité optimalizovat obsah humusu v půdě před založením vinice. Ošetřování půdy ve vinici musí následně směřovat k udržování optimálního obsahu humusu v půdě. Obsah humusu lze udržovat pravidelným mulčováním ozelenění a ponechání všech rostlinných zbytků révy vinné ve vinici. Jestliže nedojde k optimalizaci obsahu humusu v půdě, vinice je ve výrazném stresu (obr. 2, 3).
Při optimalizaci a udržování obsahu humusu v půdě si je třeba uvědomit využitelnost posklizňových zbytků jako vhodného organického hnojiva. Vše co réva vinná během vegetačního období vytvoří, je třeba vrátit zpět do půdy. Díky této „recyklaci“ jednotlivých orgánů révy vinné se minimalizuje odčerpávání živin z vinice.
Odběr živin je také výraznou odrůdovou záležitostí. V sortimentu odrůd je proto možné najít odrůdy s nižšími požadavky na výživu, ale také s velmi vysokými požadavky na výživu. Tuto skutečnost je možné zohlednit při samotném hnojení. Odběr živin z půdy se zvyšuje především v závislosti na výnosu. Výživa a hnojení by mělo být uzpůsobené výnosovým požadavkům vinice. Skutečný odběr živin z vinice představují pouze hrozny, které se po sklizni odvezou ke zpracování. Listy a ořezané révy je vhodné ponechat ve vinici. Ořezané réví je třeba pomulčovat, aby mohlo docházet k postupnému rozkladu a udržování obsahu organické hmoty v půdě. Z vinice je bezpodmínečně nutné odstranit pouze části ořezaného starého dřeva, tzn. kmínky nebo kordonová ramena, které mohou být zdrojem houbových chorob, zejména choroby ESCA (obr. 4).
Odběr živin, který je způsobený sklizní hroznů je možné snížit díky navrácení odpadu ze zpracování hroznů zpět do vinice. To znamená, že výlisky a třapiny se buď samostatné nebo ve formě biokompostu mohou vrátit zpět do vinice.
Matoliny jsou organickým hnojivem získaným při výrobě vína. Mohou se používat jako hnojiva čerstvé, nebo ještě výrazně častěji se využívají jako zkompostované. Kal získaný při odkalení moštu, nebo čerstvé a filtrované kvasnice jsou důležitým zdrojem humusu.
Méně rozložená organická hnojiva se nesmí zapravovat hluboko do půdy. Při zapravení do větší hloubky, kde není dostatek vzduchu, nedochází k požadovanému rozkladu organické hmoty a mineralizaci. Po aplikaci organických hnojiv by se neměla půda často kultivovat, aby nedocházelo ke ztrátám humusu.

Kvalitní výživa révy
V moderním vinohradnictví je proto vhodné využívat „bezodpadové hospodaření“ a všechny části révového keře, které představuj odpad, ponechat ve vinici. Díky této organické hmotě dochází k přirozenému udržování půdní úrodnosti a pokrytí výživových potřeb révy. Aby však mohl tento prospěšný koloběh živin ve vinici fungovat, je potřeba, aby byla půda v optimálním výživovém stavu už před založením vinice (obr. 5).
Prvním předpokladem kvalitní výživy révy vinné a ozelenění vinice je proto dostatečný obsah humusu v půdě, dobrá struktura půdy, která podporuje vývoj kvalitního kořenového systému a navrácení všech organických zbytků na konci vegetace zpět do půdy.
Časté mechanické zpracování půdy vede ke snižování obsahu humusu. Zelené hnojení před založením vinice nebo ozelenění půdy ve vinici v určité části vegetace pozitivně působí na udržování obsahu humusu v půdě. Jestliže má zelená hmota sloužit jako zdroj humusu, musí se zapravovat mělce do půdy, aby docházelo k jejímu rozkladu. V hlubších vrstvách půdy je nízký obsah kyslíku a rozklad probíhá obtížně.
Dalším velmi významným zdrojem humusu je druhově bohaté zelené hnojení používané nejlépe před výsadbou vinice. Před výsadbou vinice je použití zeleného hnojení nejjednodušší. Ozeleňovací rostliny hromadí pozoruhodné množství důležitých živin v nadzemních a podzemních orgánech rostlin. Ozelenění představuje asi 14 tun čerstvé hmoty na hektar a obsahuje asi 53 kg N, 22 kg P2O, a 76 kg K2O.
Meliorační jedno- nebo dvouleté ozeleňovací směsi slouží v první řadě ke zlepšení obsahu humusu v půdě a také tvorbě půdní úrodnosti. Pouze půdy s dobrým obsahem humusu (minimálně 1,5–2%) jsou vhodné pro použití ozelenění. Vhodná půda musí mít příznivou drobtovitou strukturu, tmavou barvu a dobrou pórovitost.
Díky intenzivnímu prokořenění horní vrstvy půdy se těmito rostlinami podporuje tvorba humusu a obohacování půdy o organickou hmotu. Mikroorganismy rozkládají mulčovanou organickou hmotu a uvolňují živiny dostupné pro révu vinnou. V dobře připravených půdních podmínkách je potom možné daleko lépe aplikovat různé systémy ozelenění půdy ve vinici.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 2/2012.

Text a foto Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, ZF v Lednici

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *