Možnosti ochrany jsou rozsáhlé

Plochy obhospodařované ekologickým způsobem v Evropě postupně rostou. To ale obecně přináší riziko většího výskytu škodlivých organismů, které mohou způsobit významné výnosové ztráty. Jaké novinky se objevily a jaký je stav v České republice bylo hlavním tématem konference Nechemická ochrana rostlin, které proběhla v rámci lednické Bioakademie.

Mezi výzkumnými institucemi v tomto oboru hraje jednoznačně prim švýcarský Výzkumný ústav pro ekologické zemědělství FiBL ve Fricku. Jeho zaměstnanec, Dr. Eric Wyss, především zdůraznil, že rozhodující jsou nepřímé prostředky ochrany a měly by se upřednostňovat před přímými opatřeními. Základem tzv. pyramidy ochrany jsou tedy agrotechnické metody, především osevní postup, udržování kvality půdy a rezistentní odrůdy. Po nich následuje udržení biodiverzity například prostřednictvím rezervoárů přirozených nepřátel. Další dva stupně již zahrnují přímou ochranu a zemědělec k nim sahá zpravidla tehdy, když předešlé postupy selžou. Zahrnují používání biologické ochrany a dále povolených pesticidů, feromonů apod.
Škůdce zastaví ohrada
Významnou roli hrají i nová technologická řešení. Například proti některým nízko létajícím škůdcům nabízí FiBL svůj nový vynález, speciální ohradu, která se nainstaluje kolem pole. Síť vysoká 1,40 metru je z venkovní strany zahnutá směrem dolů. Škodlivý hmyz na ni při svém přeletu směrem k plodině narazí, vystoupá vzhůru a pod převisem „bloudí“ tak dlouho, dokud vysílením nezahyne. Zatím se „ohrádka“ osvědčila proti plodomorce zelné (napadá brukvovitou zeleninu, mladé rostlinky se zkrucují a zakrňují) a také proti květilce (napadá kořeny), účinnost se očekává u dalších druhů hmyzu s podobnými charakteristikami. Nefunguje ale proti motýlům nebo cikádovitým, kteří překážku přeletí. Ve Švýcarsku se ohrada prodává po 50 metrech za 500 eur (síť a tyčky). Podle Dr. Wysse se ale vyplatí. Běžně se pole proti těmto škůdcům chrání zakrytím netkanou textilií, pod kterou jsou bohužel příznivé podmínky pro rozvoj černí a navíc je nutné ji při kultivaci odstranit. Ohrada se ale prostě jen otevře.
Technologie rezervoárů přirozených škůdců se podle Dr. Wysse osvědčila například při ochraně jabloní proti vlnatce krvavé. Spočívá v tom, že se do sadu vysely pruhy kvetoucích rostlin, které lákaly přirozené nepřátele mšice. Mimo jiné se v nich ale zvýšil počet neutrálního hmyzu, který sloužil jako potrava pro pavouky, kteří následně v sadu na podzim chytali mšice, migrující na další stromy. Nepříjemné je, že je tato mšice velmi škodlivá, a tak se efekt pruhů projevil hlavně v letech s jejím průměrným a nižším výskytem. V pokusných podmínkách se také osvědčilo vypouštění slunéček (dospělců i larev) v jarním a podzimním termínu, ale v praxi byl postup neefektivní. Ve Švýcarsku je ale podle Dr. Wysse připraven k registraci podzimní postřik stromků kaolínem, který má repelentní účinek a výborně se osvědčil.
Řešení se stále hledají
Pro všechny škodlivé organismy se ale dosud upokojivé řešení nenabízí, jak zdůraznil Dr. Bernhard Kromp z Institutu Ludwiga Bolzmanna pro ekologické zemědělství a aplikovanou ekologii ve Vídni. Ekologické pěstování některých plodin ztěžuje například mandelinka bramborová, drátovec, kyjatka hrachová, nosatci a další druhy. Vzhledem k tomu, že nelze používat konvenční pesticidy, musí být jejich hubení založeno na nepřímých opatřeních, které posilují autoregulaci na všech úrovních agroekosystému. Znamená to například pěstování tolerantních kultivarů, používání vyvážených dávek hnojiv, střídáním plodin v čase a prostoru. Je vhodné vystavit škůdce tlaku jejich přirozených antagonistů, kteří přežívají na neobdělávaných stanovištích, jako jsou meze a okraje polí. To se zkoušelo například u zmíněné kyjatky hrachové, kdy se vysévaly pruhy hořčice a svazenky, zlepšení ale nebylo prokazatelné. U šťovíků na pastvinách se osvědčila jejich likvidace mandelinkou, ale především ve vlhčích polohách, kdy se používala aktivní distribuce larev brouků. „Je potřeba, aby spolupracoval aplikovaný výzkum a farmáři,“ naznačil Dr. Kromp efektivní cestu pro hledání nových a účinných řešení.
Zahraničí nabízí další biopesticidy
Růst zastoupení ekologického hospodaření (EZ) v Německu má významné následky pro ochranu rostlin. Doc. Dr. Stephan Kühne z německého Institutu pro integrovanou ochranu rostlin v Kleinmachnow varoval, že i přes preventivní opatření může přemnožení škodlivých organismů snížit výnos a kvalitu sklizně. Ekologické zemědělství proto umožňuje používat určité biopesticidy, šetrné k životnímu prostředí. „Povoleno je například používání obilného lepku, přírodních kyselin a rostlinných olejů. Další možností je mechanická ochrana, pasti, atraktanty apod. Biopesticidy nacházejí uplatnění především u sadů a vinic, kde se používají oleje, oxid mědi, síra, feromony či draselná mýdla,“ shrnul.
Specifickou oblastí je produkce zdravého osiva ekologického původu, kde hrozí především mazlavé sněti. Dříve doporučované moření horkou vodu je podle doc. Kühneho ale velmi nákladné a energeticky náročné. Dobré výsledky mají hořčičný šrot (přípravek Tellicur), nebo působení nízkoenergetických elektronů (technologie e-ventus, pro EZ povolena i u nás). Úspěšného hubení mandelinky bramborové je dosaženo použitím oleje zederahu indického (NeemAzal-T/S), nebo přípravků na bázi Bacillus thuringiensis (Novodor FC). Plíseň bramboru se stále řeší přípravky na bázi mědi s omezeným dávkováním, nicméně vzhledem k toxicitě pro životní prostředí (100 mg/kg půdy působí změny v populaci žížal) je podle doc. Kühneho třeba hledat alternativu. Proti pcháči, který způsobuje značné problémy, se například v Austrálii používá piniový olej a v Japonsku vinný ocet, v EU tyto látky nejsou povoleny. Hlavní možností, jak tento problém řešit, tedy zůstává osevní postup. Doc. Kühne upozornil, že některé plodiny kvůli tlaku škodlivých organismů prakticky není možné pěstovat, což platí například pro řepku. Tam se ale nabízí možnost směsných kultur a biopesticidů proti blýskáčkovi. V takovém případě je ale nutné pečlivě zkoumat, jestli je pěstování plodiny ekonomické.
Zájemce upozornil na internetové stránky www.ekolandbau.de kde je k jednotlivým škůdcům možné vyhledat jejich biologii, preventivní opatření a přípustné prostředky ochrany. Na jaro 2006 se také v Německu připravuje vydání rozsáhlé publikace s prozatímním názvem Kniha o biologické ochraně rostlin.
Všichni vinaři ekologicky
Vinaři by mohli v následujících deseti letech přejít masově k ekologickému zemědělství, soudí Ing. Milan Hluchý, Ph.D., z české společnosti Biocont Laboratory v Brně. Varuje ale před představou, že způsob hospodaření v 17. – 18. století odpovídal ekologickému zemědělství. „To je nepřípustně zjednodušené. Hospodaření bylo krajně výnosově nejisté, chyběly tři ze šesti současných významných chorob a škůdců,“ uvedl. Dále zdůraznil, že v roce 1996 se aplikovalo až 35 kg mědi na hektar a rok a také DDT. Výsledkem byly vysoké hodnoty těchto látek v půdě vinic ale i okolí, kam se dostaly úletem, a dlouhodobé ovlivnění života v půdě. Nelze se proto vrátil k původnímu způsobu hospodaření.
Klíčovými škůdci jsou v současné době obaleči, kteří se vyskytují na všech vinicích. Z celkového množství 15 tis. ha se podle Ing. Hluchého ošetřuje přípravkem na bázi Bacillus thuringiensis (Bt) asi 8 tis. ha. V registračním řízení je systém matení samců feromony. Při 3 – 6% napadení ale ochrana proti tomuto škůdci není potřeba. Proti píďalkám se ve světě ošetřuje pomocí NeemAzalu či Bt, proti zobonoskám se využívají antagonisté či Bt, svilušku dlouhodobě řeší Typhlodromus pyri. „Všechny významné škůdce umíme zvládat biologickou ochranou a není to příliš nákladné,“ konstatoval Ing. Hluchý.
Révu dále trápí tři hlavní choroby, a sice plíseň révová, plíseň šedá a padlí révové, přidávají se k nim také choroby dřeva. Základem ochrany je podle Ing. Hluchého minimalizace všech stresových vlivů a posílení přirozené odolnosti rostlin pomocí přípravků na bázi křemíku a vápníku.
Proti plísni révové je povoleno ošetřovat měďnatým preparátem v celkové dávce 3 kg Cu na hektar a rok, což na suché Moravě zpravidla stačí. V Japonsku se podle Ing. Hluchého používá hydrolyticky rozložená voda, která má nízké pH a vysoký elektrický náboj. Funguje podobně jako peroxid vodíku, takže rostlinu krátkodobě vydezinfikuje. „Tato technologie se již zkouší v Itálii, u nás by bylo možné ji zavést během pěti let“, dodal. Dr. Eric Wyss doplnil, že proti této chorobě jsou částečně efektivní rezistentní odrůdy. Nevýhoda spočívá v tom, že jsou neznámé a těžko se prosazují ve vinařství, které je především velmi tradiční záležitostí. Existují ale extrakty, které způsobují indukovanou rezistenci, například roztok mycelia houby Penicillium.
Ochrana proti padlí révovému spočívá ve vyrovnaném hnojení a ochraně na bázi síry. Především na preventivní bázi spočívá také ochrana proti plísni šedé, velkou roli hraje výživa a ochrana před obaleči. Povoleno je také ošetření na bázi Bacillus subtilis, které má 60 – 70 % účinnost. Tato baktérie se osvědčila také proti chorobám dřeva.
Registrace příliš nákladná
Jak zaznělo na semináři, ekologičtí zemědělci v České republice by uvítali registraci biologických přípravků, používaných ve světe. Ty ale u nás podléhají téměř stejně přísné registraci jako přípravky konvenční, a náklady na ní dosahují podle Ing. Hluchého přibližně 0,5 mil korun. Zvláště v České republice je totiž pro biopesticidy jen malý trh, protože naprostá většina ekologicky obhospodařovaných ploch jsou trvalé travní porosty, které ochranu téměř nepotřebují. Jak uvedla Ing. Miloslava Navrátilová, Ph.D. ze Státní rostlinolékařské správy, povolování se řídí zákonem č. 326/2004 Sb. a prováděcí vyhláškou č. 329/2004 Sb. Poněkud jiná je situace u přípravků na bázi makroorganismů, které byly podle uvedeného zákona zpočátku pouze evidovány na základě zjednodušené žádosti a návodu k použití. Následně měly být registrovány na základě posouzení zkrácené dokumentace, nicméně podle nového zákona je lze uvádět na trh až po zapsání do úředního registru. Přísnější pravidla registrace platí zvláště u zavádění nového druhu, který se v ČR nevyskytuje a mohl by mít nepředpokládaný vliv na domácí organismy. Ing. Navrátilová jako příklad uvedla introdukci jednoho druhu slunéčka v Belgii, který vytlačil slunéčka domácí.
Například v Německu je situace výrazně jednodušší. Jak uvedl Dr. Stephan Kühne, užitečné organismy nemají povinnost registrace. Navíc tamní zákon o ekologickém zemědělství obsahuje seznam látek, které si může zemědělec běžně koupit a vytvořit si z nich vlastní přípravek na ochranu rostlin. Platí to například pro rostlinné oleje s výjimkou řepkového, na který se vztahuje registrace. Podobně není nutné registrovat přípravky na tzv. posílení rezistence rostlin. Druhou stranou mince v tomto případě je, že se objevili prodejci „zázračných“ přípravků, které nefungují, vůbec, nebo jen velice špatně. Vhodné by tedy bylo, aby jejich účinnost hodnotil nezávislý subjekt.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *