Možnosti minimalizace výskytu reziduí pesticidů v jablkách v systému integrované produkce ovoce

V letech 2006–2009 byl hodnocen výskyt reziduí pesticidů v 96 vzorcích jablek odebíraných v průběhu vegetace z experimentálního sadu VÚRV, v. v. i., kde byly hodnoceny různé režimy integrované ochrany proti škůdcům a chorobám. Pro většinu hodnocených vzorků z jablek odebíraných v termínu bezprostředně před sklizní nebyl překročen povolený maximální limit reziduí (MLR) pesticidů dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005. Zjištěné hodnoty většiny reziduí pesticidů byly hluboko pod povoleným limitem. Na základě dat o výskytu reziduí v různých termínech od aplikace byly vytvořeny modely degradace pro 18 účinných látek pesticidů používaných v ČR v systému integrované produkce. Podle modelů lze navrhovat prodloužení ochranných lhůt pesticidů tak, aby byly dodrženy předem stanovené limity reziduí pesticidů v plodech.

Systém integrované produkce se v souladu s celoevropským trendem stává v ČR převažující technologií v pěstování ovoce. Motivací pro rozšiřování této technologie je vyšší efektivita pěstování ve srovnání s konvenčním pěstováním a také lepší uplatnění produktů těchto systémů na trhu, zejména v obchodních řetězcích, kde se dnes prodává téměř 80 % tuzemské produkce ovoce. Technologie integrované produkce umožňují produkovat ovoce s nízkým výskytem reziduí pesticidů, ve světě nazývané jako „Low Residue Strategy“. Z toxikologického hlediska je zvláště závažnou skutečností, že ve vyšetřovaných vzorcích ovoce se často setkáváme se současným výskytem reziduí několika aplikovaných přípravků. S ohledem na dosud neuzavřenou diskuzi, zda lze v takovéto situaci předpokládat aditivní toxické efekty nebo dochází k jejich synergismu, legislativní předpisy tuto situaci zatím neřeší. Odborníci nicméně poukazují na zvýšené akutní i chronické riziko pro konzumenty, jehož charakterizace je předmětem intenzivního toxikologického výzkumu na mezinárodní úrovni. Přestože pro převážnou většinu ovoce ze systémů integrované produkce jsou limity reziduí pesticidů hluboce pod maximálními limity reziduí (MLR) podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005, jsou v této práci také vyhodnoceny vzorky, ve kterých je vyšší počet reziduí pesticidů, z nichž každý jednotlivý se vyskytuje v podlimitním množství. Lze očekávat, že v souladu s pokroky ve výzkumu a vývoji bude možné zdokonalovat systémy integrované produkce a dále zpřísňovat požadavky na výskyt reziduí v ovoci.
Cílem práce bylo zhodnotit výskyt reziduí pesticidů v jablkách pěstovaných v systému integrované produkce ovoce a získat podklady pro návrhy opatření umožňující další stupeň minimalizace ve výskytu reziduí pesticidů v ovoci z tohoto systému. Pracovní hypotéza vychází z předpokladu, že lze z experimentálních dat sestavit modely degradace reziduí pesticidů, podle kterých lze zhodnotit rizika výskytu reziduí jednotlivých účinných látek pesticidů a předpovídat prodloužení ochranné lhůty pesticidů pro předem stanovené limity reziduí v ovoci k termínu sklizně.

Materiál a metodika
Vzorky jablek byly odebírány v experimentálním sadu VÚRV, v. v. i., v Praze, kde byly v letech 2006–2009 hodnoceny různé režimy integrované ochrany proti škůdcům a chorobám. V každém roce byly testovány dva rozdílné režimy (I1 a I2), každý ve dvou výsadbách jabloní (S a R). Výsadba jabloní S měla plochu 0,6 ha a jednalo se o volně rostoucí zákrsky odrůd citlivých ke strupovitosti. Výsadba jabloní R měla plochu 0,7 ha a jednalo se o odrůdy rezistentní ke strupovitosti na drátěnce. V každé výsadbě byly odebírány vzorky vždy ze dvou odrůd, a to ´Šampion´ a ´Rubín´ (výsadba S) a ´Rosana´a ´Topaz´ (výsadba R). V každém roce byly vzorky odebírány ve třech termínech v průběhu vegetace. Poslední (třetí) odběr vzorků byl proveden při sklizni jablek. Celkem bylo za čtyři roky experimentů analyzováno 96 vzorků jablek. Ve výsadbách bylo v jednotlivých letech aplikováno celkem osm fungicidů a deset zoocidů, které byly ve sledovaných letech do ovocných sadů v ČR registrovány. Dva zoocidy s účinnými látkami phosalone a triflumuron byly v průběhu experimentů vyřazeny z Registru přípravků na ochranu rostlin (Anonymus, 2011). Počet pesticidů aplikovaných v jednotlivých variantách se pohyboval od sedmi do dvanácti. Všechny aplikace byly provedeny v termínech, které nepřekročily ochrannou lhůtu před sklizní.
Analýzy reziduí v odebraných vzorcích jablek byly provedeny v akreditované laboratoři Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (Ústav chemie a analýzy potravin). K analýzám byla použita jednak multireziduální metoda LC-MS/MS (v souladu s ČSN EN 15662:2008) umožňující stanovení až 267 pesticidů v rámci jedné analýzy a dále metoda GC-MS (stanovení účinné látky captan a jeho degradačního produktu THPI) a SPME-GC-MS (stanovení účinné látky thiram po rozkladu na CS2). Použité metody umožnily provést stanovení reziduí pro většinu účinných látek pesticidů registrovaných do jádrovin v EU. Všechny tyto metody jsou v souladu s požadavky DG SANCO na metody používané pro úřední kontrolu reziduí pesticidů v potravinách a kvalita výsledků laboratoře je pravidelně ověřována v rámci mezilaboratorních testů organizovaných referenčními laboratořemi společenství (EU-RL).
Data o výskytu reziduí pesticidů v závislosti na počtu dnů od aplikace byla vyhodnocena hromadně za všechny provedené odběry a pomocí programu XL-STAT 2009 byly vytvořeny nelineární modely degradace jednotlivých účinných látek pesticidů podle rovnice y = a*exp(bx), (kde y = množství účinné látky (mg/kg), x = počet dnů od aplikace). Data pro tvorbu modelu degradace byla zpracována bez ohledu na odrůdu, protože mezi výskytem reziduí na jednotlivých odrůdách nebyly metodou ANCOVA na hladině významnosti α = 0,05 zjištěny významné rozdíly (výsledky neprezentovány). Pomocí vytvořených nelineárních modelů byl proveden výpočet množství účinné látky pesticidu (mg/kg) odpovídající počtu dnů povinné ochranné lhůty podle Registru přípravků na ochranu rostlin (Anonymus, 2011) a podle aktuální metodiky SISPO (Ludvík a kol., 2011). Pro všechny hodnocené pesticidy byly podle modelů stanoveny ochranné lhůty, která odpovídají limitu 0,01 mg/kg.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 12/2011.

Text Ing. Jitka Stará, Ph.D.1),
prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.1),
Ing. Jana Urbanová2),
prof. Ing. Vladimír Kocourek,CSc.2),
prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc.2)
1)VÚRV, v. v. i., Praha-Ruzyně,
2)VŠCHT v Praze

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *