Možnost zvýšení vzcházivosti mrkve při suchém počasí

Práce uvádí možností zvýšení vzcházivosti mrkve při nedostatku vláhy prostřednictvím ošetření semen v roztoku hydroabsorbentu Agrisorb a výsevem semen na lůžko se zeolitem. Summary The paper give results with possibility of increase emergence rate of carrot at water shortage conditions by treatment of seeds in hydro-absorbent Agrisorb solution and by application of zeolite on sowing bed.

Mrkev patří k významné kořenové zelenině, jejíž sklizňové plochy se pohybovaly v posledních pěti letech od 1030 do 1230 ha a produkce od 27 700 do 39 500 tun. Dovoz má vzrůstající tendenci, v roce 2010 dosáhl 42 187 tun. Průměrný hektarový výnos byl v letech 2004–2010 od 26 do 33 tun (Buchtová, 2010). Příčinou nižších výnosů mohou byt nevhodné půdně klimatické podmínky, nevhodné agrotechnické termíny a agrotechnika, nízký počet jedinců na jednotku plochy v důsledku nízké klíčivosti a vzcházivosti při suchém počasí, a to především u mrkve vysévané na hrůbky a pěstované bez závlahy. Vzcházivost však není daná jen klíčivostí, ale i hloubkou zapravení semen, vláhovými poměry v půdě po vyklíčení, utužením půdy i stářím osiva (jeho vitalitou).
Možné snížení vodního deficitu v půdě a tím i zlepšení vzcházivosti lze dosáhnout pomocí látek zadržujících vodu v půdě – hydroabsorbentů (Zhuang-WenHua et al., 2007; Kumaran, 1999). K hydroabsorbentům se řadí látky organického původu (rašelina, kompost, kůra), minerálního původu (kaolinit, bentonit, zeolit a další) a přípravky synteticky vyráběné např. Agrisorb, Terra Sorb, Stockosrb 500, Magna Verno a Hydrogel.
Zvýšení odolnosti k suchu při klíčení rajčat bylo dosaženo pomocí antioxidačních látek – kyseliny askorbové, beta karotenu, luteinu, lykopenu a Ambiolu (5-hydrohybenzilmidazol) (MacDonald et al., 2009).
Cílem předložené práce bylo zjistit možnosti zlepšení klíčivosti a vzcházivosti mrkve pěstované za nedostatku vláhy ošetřením osiva hydroabsorbentem Agrisorbem a zeolitem.

Materiál a metody
Pokus byl založen na pozemku ZF v Lednici Mendelu v Brně v letech 2011 a 2012 na nezavlažovaném pozemku a současně ve fóliovníku, k navození podmínek minimálního zásobení půdy vodou v případě deštivého jara (varianta označena jako STRES). Ve fóliovníku byla zároveň založena varianta s optimální závlahou (varianta označena jako OPTIMUM) aby se zjistilo, zda provedená ošetření budou mít kladný vliv na vzcházivost i v případě dostatku srážek z důvodu, že výskyt sucha nelze předpovídat.
• Ošetření Agrisorbem:
Agrisorb je práškový koncentrát organické polymerní sloučeniny akrylamid (kopolymer kyseliny akrylové) určený na přípravu ochranného kořenového hydrogelu, který chrání kořeny před zaschnutím při přesazování, přepravě a skladování. Agrisorb byl použitý v koncentraci 1, 3 a 4 g na litr vody. Po jeho rozpuštění se semena mrkve do roztoku namočila po dobu 20 minut (varianta obalovaná). Aplikace Agrisorbu je tedy zcela jednoduchá, při použití vyšší koncentrace je však vyšší pravděpodobnost přilnutí přípravku na obalovaných semenech. V další variantě se roztok Agrisorbu v uvedených koncentracích nastříkal na vysetá semena (varianta s nástřikem), poté se semena zahrnula zeminou. Při aplikaci nástřikem přímo do výsevního řádku je lepší zvolit nižší koncentraci z důvodu lepšího rozstřiku přípravku. Při vyšší koncentraci může dojít k zanášení trysek postřikovače nebo dochází k sedimentaci gelového přípravku, který zůstává v zásobní nádobce.
• Pokus se zeolitem:
Zeolit o zrnitosti 1–2,5 mm, s obsahem 65–71,3 % SiO2 a 11,5–13,1 % Al2O3, dodavatel ZEOCEM Bystré, se v množství 6 g/bm rovnoměrně nasypal na výsevní lůžko hluboké 20 mm. Po výsevu byly řádky zahrnuty.
Jako kontrola pro variantu obalovanou Agrisorbem sloužilo osivo mrkve namočené 20 minut ve vodě, u varianty s nástřikem Agrisorbu bylo kontrolou osivo postříkané vodou a u varianty se zeolitem byla kontrola bez ošetření.
Výsev se prováděl ručně na vzdálenost 30 mm, meziřádková vzdálenost byla 0,35 m. Termín výsevu byl 21. 4. 2011 a 13. 4. 2012. Pokus byl založen ve čtyřech opakováních. Z odrůd byl zvolen pozdní hybrid ´Koloseum F1´. Mrkev byla ošetřována doporučovanou agrotechnikou. Při sklizni se kořeny třídily podle obchodní normy (nařízení komise č. 1999/730/ES) na výběr, 1. a 2. jakost. Počet těchto kořenů (tržní zboží) a počet nestandardních kořenů dává počet vzešlých rostlin.

Výsledky a diskuse
V roce 2011 se vysévala mrkev 21. 4. do suché půdy ve fóliovníku. Zavlažovalo se na základě vizuálního posouzení, když půda proschla do hloubky 0,1 m. První závlaha proběhla 23. 4. dávkou 15 mm, do odstranění fólie 4. 6. bylo dodáno 97 mm vody.
Celková vzcházivost byla v roce 2011 velmi nízká, podepsaly se na ní vysoké teploty ve fóliovém krytu. (31. 4. byla maximální teplota půdy v profilu 0,1 m 22 °C, v květnu bylo v šestnácti dnech zjištěno teplotní maximum v rozpětí 25–30 °C. U všech pokusných variant došlo však ke zvýšení vzcházivosti oproti kontrole s výjimkou varianty ošetřené nástřikem Agrisorbu 3 g/l. Rozdíly však byly testovány jako statisticky neprůkazné.
Nejvyšší počet vzešlých rostlin byl u variant obalovaných Agrisorbem, následovala varianta se zeolitem a nástřik Agrisorbu 1 g/l. Nástřik osiva Agrisorbem 3g/l se ukázal jako nevhodný.
Nejvyšší celkový výnos byl dosažen u varianty se zeolitem. Vyšší vzcházivost semen papriky po přidání 5 % bentonitu nebo zeolitu do substrátu zjistil Kappel (2006). Vyšší vzcházivost a výnos u varianty se zeolitem rovněž u mrkve publikovali autoři Petříková a kol., (2011). Varianta s Agrisorbem obalovaná 1, 3 g a s nástřikem Agrisorbu 1 g měla výnos přibližně stejný. Jak vyplývá z tab.1, počet vzešlých rostlin nemusí být úměrný celkovému výnosu, protože při nízkém počtu jedinců a tím i velké mezerovitosti narostou kořeny do větší velikostí (což nemusí být vždy žádoucí). Navíc se zde projevila lokální utuženost půdy, která v maloparcelkových pokusech může podstatněji ovlivnit výnosové výsledky.
Na základě výsledků z roku. 2011 byly v roce 2012 opakovány varianty, u kterých se projevil pozitivní vliv na vzcházivost a výnos, přičemž se zohlednila i jednoduchost aplikace pro praxi.
Z uvedených důvodů byla opakována pouze varianta s namáčením semen do roztoku s Agrisorbem – varianta obalovaná. Byly zvoleny vyšší koncentrace Agrisorbu – 3 g/l; 4 g/l, jelikož vzhledem k malému množství použitého přípravku, je náklad na ošetření zanedbatelný.
Pokus byl založen v polních podmínkách bez závlahy a ve fóliovníku s variantou optimálně zavlažovanou a variantou s minimální závlahou. V polních podmínkách došlo k poškození pokusu při jarní bouřce, hodnotil se proto pokus z fóliovníku. Varianta s minimální závlahou (v grafech označená jako STRES) byla zavlažována při poklesu VVK pod 45 %. Závlaha u varianty optimálně zavlažované (v grafech označená jako OPTIMUM) byla spuštěna, jakmile VVK pokleslo pod 65 %. Množství dodané vody za vegetaci zde bylo dvojnásobné.
I v tomto roce došlo u ošetřených variant ke zvýšené vzcházivosti oproti kontrolám. Nejvíce vzešlých rostlin bylo u varianty obalované Agrisorbem 4 g/l. U varianty optimálně zavlažované byl nejvyšší počet vzešlých rostlin u Agrisorbu 3 g/l, následovala kontrola s neošetřeným osivem, varianta s Agrisorbem 3 g /l a kontrola namočená ve vodě (graf 1).
Průkazný rozdíl ve vzcházivosti byl u stresované varianty mezi ošetřeními Agrisorbem a kontrolami, u optimální varianty mezi kontrolami.
U stresované varianty odpovídal výnos počtu vzešlých rostlin s výjimkou neošetřené kontroly, která měla výnos nejvyšší a průkazně vyšší než Agrisorb 3g/l a kontrola namočená ve vodě (graf 2). Nejvyšší výnos u kontroly byl způsoben nejnižším podílem nestandardu ze sledovaných variant (tab.2) – což lze zdůvodnit půdní nehomogenitou (především místním utužením půdy, na kterou jsou kořeny mrkve citlivé) a která se v maloparcelkových pokusech může mnohem výrazněji projevit.
U optimálně zavlažované varianty byly výnosy průkazně vyšší, než u stresované (s výjimkou neošetřené kontroly). Nižší tržní výnos u Agrisorbu 3 g/l (tab. 2) byl opět způsoben vysokým podílem nestandardu .
Z hlediska ekonomického vyhodnocení je příznivé minimální zvýšení nákladů, ke kterému dochází při ošetření osiva obalováním v Agrisorbu. Při výsevku 2 kg osiva na hektar a koncentraci Agrisorbu 4 g/l se spotřebuje asi 5 l roztoku, čemuž odpovídá 20 g Agrisorbu. Při jeho ceně 1000 Kč /kg se jedná o zanedbatelné zvýšení nákladů (20 Kč).
Minimální jsou náklady i při použití zeolitu na dno výsevního lůžka v množství 6 g/bm. Jeho spotřeba je při meziřádkové vzdálenosti 0,35 m do 200 kg/ha. Při ceně zeolitu 2200 Kč/t jsou zvýšené náklady 440 Kč/ha, bez nákladů na jeho dopravu a aplikaci. Při minimální výkupní ceně 4 Kč /kg by byly celkové zvýšené náklady odhadnuty na 2000 Kč/ha uhrazeny již zvýšením výnosu o 500 kg / ha. Potřebné je však dořešit způsob jeho aplikace.

Závěr
Z výsledků pokusů vyplývá jednoznačné zlepšení vzcházivosti v podmínkách nedostatku vláhy po ošetření semen roztokem Agrisorbu nebo po výsevu na lůžko se zeolitem. Kladně lze hodnotit zanedbatelné zvýšení nákladů při použití Agrisorbu. V podmínkách optimálního vláhového zásobení půdy výsledky nebyly jednoznačné.

Text doc. Ing. Kristína Petříková, CSc., Ing. Miloš Jurica, doc., Ing. Robert Pokluda, Ph.D., Ing. Aleš Jezdinský, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, ZF v Lednici

Celé znění článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 4/2013.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *