Moniliové vadnutí devastuje ovocné stromy

Moniliové vadnutí peckovin se v posledních deseti letech pravidelně vyskytuje zejména na stromech višní a meruněk. Příznaky se projevují po odkvětu vadnutím, později usycháním jednotlivých výhonů a letorostů. V prvé řadě však uvadají, hnědnou a usychají celé květy včetně stopek. K houbové infekci dochází především, a spíše výlučně přes květy, a to i v době odkvétání, dokud neodpadnou korunní plátky a nezaschnou neopylené květy. Na menších infikovaných výhonech dochází ke klejotoku. Při silném napadení mohou odumírat celé větve, někdy i celé stromy. Infikovány mohou být i stromy slivoní, zejména ranější odrůdy. Existují ovšem značné meziodrůdové rozdíly v náchylnosti k moniliové infekci a např. Domácí švestka je k moniliové infekci značně odolná. Ke druhé kulminaci choroby dochází před a v době zrání plodů, které podléhají moniliové hnilobě, mnohdy spojené s mumifikací plodů.

Moniliové vadnutí a fytoplazmatické žloutnutí peckovin
K silnému výskytu moniliového vadnutí meruněk došlo v roce 2009 na Jižní Moravě, kdy jsme v časopise Zahradnictví číslo 7. o této chorobě meruněk informovali, odlišili ji od karanténní Evropské žloutenky peckovin, European stone fruit yellows, známé pod zkratkou ESFY a prezentovali možnosti ochrany. Nejnovější vědecký název pro původce tohoto onemocnění je Candidatus Phytoplasma pruni. Odlišení fytoplazmatického onemocnění od moniliového vadnutí je poměrně snadné. Příznaky fytoplazmy se objevují později, zpravidla až v červnu, nejvýraznější jsou od července do podzimního období a jsou charakterizovány žloutnutím a svinováním listů, k vadnutí listů, květů, nebo výhonů a větví nedochází. Stromy odumírají během podzimu, nebo během zimního období. Fytoplazmatická žloutenka peckovin se vedle meruněk vyskytuje na stromech broskvoně, ojediněle i slivoně a třešně.

Kalamitní výskyt a jeho příčiny
V letošním roce došlo opět k velmi silnému výskytu moniliového vadnutí, a to nejen na meruňkách a višních, ale i na slivoních, švestkách. Nástup vegetace byl v letošním roce v důsledku dlouhotrvajícího mrazivého období minimálně o tři týdny opožděn, takže například meruňky kvetly v české oblasti až ve druhé polovině dubna. S nástupem teplejšího počasí následovalo rychle kvetení broskvoní, třešní a višní včetně ranějších slivoní. K plnému květu těchto druhů došlo na přelomu dubna a května. V té době docházelo jen k občasným dešťovým srážkám. V dalších květnových dnech v době nakvétání jabloní a dokvétání pozdních odrůd meruňky, odrůd višně a slivoně došlo k výraznému ochlazení a trvalým dešťovým srážkám, v některých částech Moravy k silným dešťům včetně místních povodní. Déšť byl doprovázen moniliovou infekcí dokvétajících květů, které jsou prakticky jedinou vstupní branou této houbové infekce do rostliny. Moniliovou infekcí byly proto místně silně zasaženy nejen pozdní odrůdy meruňky (např. Harlayne), ale především višně a slivoně, zejména ranější odrůdy švestky.

Vliv moniliové infekce na úrodu peckovin
Moniliová infekce v řadě případů totálně zlikvidovala slibnou úrodu meruněk, višní a švestek, především stromů silně kvetoucích. Přitom stromy se slabým nasazením květů, nebo nově vysazené mladé, nekvetoucí stromy rostoucí v těsné blízkosti infikovaných kvetoucích stromů nebyly monilií zasaženy, což názorně prokazuje výlučný význam květů pro moniliovou infekci stromů. V loňském roce došlo k poškození úrody peckovin (zejména meruněk) silným zimním mrazem po předchozím dlouhém teplém období, i pozdními květnovými mrazy (slivoně, ořešáky, réva vinná), letos bude nejškodlivějším činitelem s největší pravděpodobností monilie. Již dnes je jasná místně minimální až nulová úroda některých odrůd meruňky (kombinováno se zimním mrazovým poškozením), višně, slivoně a švestky v důsledku velmi silné moniliové infekce květů. Trsy dokvétajících květů zvadly, zhnědly a uschly. Bude tak docházet k vyholování plodonosných větviček, s poškozením plodnosti i v příštím roce. V některých případech byla moniliová infekce tak silná, že odumírají i hlavní větve stromů, a může dojít k odumření i celého stromu.

Možnosti chemické ochrany
Zabránit letošní silné moniliové infekci byl o v řadě případů velmi obtížné, až téměř nemožné. Rozhodně nestačily dva postřiky proti monilii v začátku a v plném kvetení. Fungicidy by bylo třeba aplikovat každý druhý den, případně každý den po skončení deště, což je téměř neproveditelné. V zájmu jak intenzivních pěstitelů ovoce, tak zahrádkářů je však nutno učinit maximum pro omezení ztrát, a to nejen letošní, ale i příští sklizně a úrody v dalších letech. Možnosti existují, je však nutno počítat s pracností a nákladností zásahů. Doporučujeme likvidaci infikovaných větví a poté ještě jeden chemický postřik. Pro zahrádkáře se vyplatí i pracná likvidace malých zaschlých větviček. Další postřik proti monilióze bude nutný v ochranné lhůtě před zráním plodů, a doporučujeme i podzimní postřik po sklizni plodů.

Doporučovaná chemická ochrana
Na základě letošních zkušeností doporučujeme zvýšenou chemickou ochranu proti monilii a moniliovému vadnutí v tomto roce, i příštích letech. K provedení postřiků doporučujeme použít fungicidní přípravek Horizon 250 EW v koncentraci 0,1 % (10ml na 10 l vody) s účinnou látkou tebuconazole 250 g/l a ochrannou lhůtou sedm dní. A v jarním období střídat s přípravkem Baycor 25 WP v koncentraci 0,15% (15g/10 l vody) s účinnou látkou 25% bitertanol. Ochranná lhůta přípravku Baycor je však 35 dní, proto nelze používat před dozráváním plodů. Během roku by neměl být jeden přípravek použit více než třikrát. Z dalších fungicidních přípravků doporučujeme Rovral FLO, účinná látka iprodione v koncentraci 0,3–0,4 % (30–40 ml/10 l vody), ochranná lhůta 14 dní, 4 až 2 týdny před sklizní ovoce, nebo Talent, účinná látka myclobutanil, bez uvedení ochranné lhůty. Přípravky s rozdílnou účinnou látkou doporučujeme střídat, jeden druh přípravku použít během jednoho roku nejvýše třikrát.

Text i foto: doc. Ing. Jaroslav Polák, DrSc., VÚRV, v.v.i., Praha

Originální poznatky prezentované v tomto článku vznikly za podpory grantu MZe č. 0002700604.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 7/2013.

Komentáře ke článku 5

  • František Melichar

    Jsem zahrádkářem v zahradkářské kolonii v Praze 5, Motol. Zde byla zasažena moniliovým vadnutím většina meruněk . Prosím o informaci, když jsou meruňky již prakticky bez listů a stromy jsou již holé, je rozumné stromy pokácet nebo se pokusit o nějaké chemické ošetření a počkat co to s meruňkami udělá? Jsou již takto zasažené stromy určeny k likvidaci ?
    Děkuji za odpověď
    F.Melichar

  • jiri holub

    Pokud je to tak kritické, není lepší přístup,než kupovat tak drahé přípravky?To se snad vůbec nevyplatí višně pěstovat, když dáte za 50ml postřiku cca 150Kč A POSTŘÍKÁTE sotva dva vzrostlé stromy? Nehledě, když se dopozučuje ošetřovat před květem a po odvětu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *