Množení dřevitých pivoněk

Pivoňka křovitá patři k nejpodivnější květině, u které se dosud nepodařilo důkladně vniknout do složité genetické a biologické stavby a úspěšně zvládnout reprodukční technologii. Rozmnožování dřevitých pivoněk dělením se u nás neprovádí. Mnohem více se využívá způsob množení semenem, hřížením, kopčením a roubováním.

V posledních deseti letech můžeme zaznamenat zvýšený zájem o opětovné pěstování dřevitých pivoněk na našich zahradách. Zájem je větší než nabídka rostlin z naší produkce, a proto se poptávka částečně řeší dovozem ze zahraničí, především z Číny. Jedná se o dřevité pivoňky na vlastních kořenech množené dělením. Rozmnožování dělením se u nás neprovádí, protože by to nejprve vyžadovalo založit pravokořennou matečnicí pivoněk. Z hlediska výtěžnosti i doby trvání než jsou rostliny schopné prodeje je nevýhodné množení dřevitých pivoněk dělením. Roubovaná rostlina potřebuje k vytvoření vlastních kořeny aby mohlo dojít k rozdělení keře, obvykle deset let. Zakořenění u pravokořenných pivoněk trvá čtyři až pět let. Podle velikosti a stáří rostliny získáme od 5 do 10 oddělků různé velikosti, síly a stupně zakořenění. Rostliny vy třídíme, slabé vysázíme volně do pařeniště, silnější do kontejnerů. Dělením množí pivoňky především v Číně.

Množení semenem
Množení dřevitých pivoněk semenem používáme při hybridizaci s cílem získat rostliny nových barev a tvarů i vlastností. Semenem množíme hlavně botanické druhy, které poskytují největší množství semen. U kultivarů pivoněk s květem jednoduchým, poloplným i u některých plných, kde jsou vyvinuté prašníky i pestíky dochází po samovolném opylení k tvorbě semen. Dobře vyvinutých semen je velmi málo, většinou jsou měchýřky prázdné. Závisí to na kultivaru, typu květu a hlavně na opylovacích podmínkách v době květu. Dobře vyzrálá semena dřevitých pivoněk mají černou, případně tmavě hnědou barvu, jsou nepravidelně oválná až oble hranatá. Semena po vyjmutí z měchýřků lepí (kresba č. 9). Po omytí ve vodě nebo v slabém roztoku hypermanganu je osušíme a uchováme je v igelitovém sáčku až do výsevu v chladné místnosti. Nejlépe bezprostředně po vyluštění semena stratifikujeme ve směsi perlitu, písku a rašeliny a uchováváme při teplotě 4 – 6 °C do doby výsevu. Semena vyséváme na jaře do pařeniště pod sklo do propařené, propustné, písčitohumózní půdy.
Sejeme do 3 cm hlubokých rýh do kterých pokládáme jednotlivá semena 5 cm od sebe. Rostliny koncem léta přesadíme do hlubokých kontejnerů. Během dvou let získáme prodeje schopné rostliny. Dřevité pivoňky vypěstované ze semen začínají kvést obvykle pátým rokem.

Kopčení
Dřevité pivoňky lze množit i kopčením. Keř rok předtím brzy na jaře hluboko seřízneme, aby vyrostly mladé výhony. V dalším roce na jaře keř zasypeme humózní půdou do výšky 20-30 cm. Každý výhon musí být pečlivě zasypán zemí, jinak dochází ke špatné tvorbě kořínků. Nakopčená zem se dle potřeby během vegetace udržuje dostatečně vlhká. Po dvou letech výhony zakoření a na podzim nebo lépe na jaře příštího roku se odstřihnou a dopěstují v kontejnerech.

Hřížení
Obdobou kopčeni je hříženi při kterém vhodné mladé větve ponoříme kolem keře do vyrytých rýh, přiháčkujeme a zasypeme kyprou humózní půdou do výšky 15 cm a během vegetace zem několikrát přisypáváme až vznikne hrůbek o výšce 30 cm. Po dvou letech větve zakoření, po odděleni na jaře se nasází do kontejnerů a do podzimu získáme dostatečně silné, prodejné rostliny. Rozmnožováni dřevitých pivoněk dělením, kopčením a hřížením jsou způsoby značně zdlouhavé, a proto se v našich okrasných školkách nepoužívají. Přestože existuji i další vegetativní způsoby, zůstává roubováni při množení kultivarů dřevitých pivoněk jedinou metodou prováděnou u nás v okrasném školkařství.

Srůst roubů ovlivňuje preciznost práce
Reprodukce u dřevitých pivoněk je složitější protože se v našich školkách tradičně roubuje na kořeny bylinné pivoňky Paeonia lactiflora – pivoňka velkokvětá. Procento srůstu roubu s touto podnoži bývá obvykle nízké, kolem 50%, často to bývá i méně. Tato nízká hodnota srůstu roubu s podnoži bývá zaviněna celou řadou příčin, např. inkompatibilitou některých kultivarů s podnoží, špatně vyzrálé rouby s nedostatečně vyvinutými očky, nepřesný řez roubu nebo podnože, nepevný úvazek, vniknutí vody mezi roub a podnož, chybném zamazáni voskem, napadené rouby Botrytis atd. Ve specializovaných zahradnických podnicích v zahraničí zabývající se množením dřevitých pivoněk, používají pro roubováni kořeny Paeonia delavayi – pivoňka Delavayova. Zjistilo se, že míra úspěšnosti srůstu roubu s podnoží je u této pivoňky až 90 %. Pivoňka křovitá patři k nejpodivnější květině, u které se dosud nepodařilo důkladně vniknout do složité genetické a biologické stavby a úspěšně zvládnout reprodukční technologii. Potřebné kořeny pro roubováni se získávají ze silných mladších rostlin pivoňky bělokvěté – Paeonia lactiflora nebo dřevité pivoňky Paeonia delavayi. Pivoňka bělokvětá se množí dělením trsů a pivoňka Delavayova i dělením, nejčastěji podzemními stolony a výsevem semen.

Roubování na kořeny
Kořeny na roubování získáme vyrytím celé rostliny z které opatrně odřežeme křehké a masité kořeny a vytřídíme na zdravé, dostatečně silné a nepoškozené. K roubování používáme kořeny o délce 10 – 12 cm o sile palce t.j. asi 20 – 25 mm s postranními kořínky (kresba č. 1). Kultivary dřevitých pivoněk roubujeme během zimy od ledna do března za předpokladu, že máme k dispozici skleník. Častěji se používá pozdně letní termín roubováni, což je od počátku srpna.do první dekády září a k tomu nám postačí pařeniště. V tomto případě se volí roubování na široký a mělký klín na dolním konci tupou špičkou zakončený (kresba 1). Boční řez na obou stranách podnože nesmí oddělit korovou část od části dřevní. Špatné spojení a vykrytí výřezu na roubu a podnoži způsobuje ztráty pří srůstu roubovanců (kresba č. 3, 4, 5). Jednoleté olistěné výhony, které se vybírají pro roubování musí být dostatečně silné, dobře vyzrálé, zdravé, s dokonale vyvinutými očky. Pro roubování se používají části dřeva s 1 očkem a u vrcholových, kde jsou internodia krátká, se řežou rouby se 2 i více očky (kresba 6). Při neopatrném sázení nebo zakládání roubovanců, u kterých se ponechávají listy s dlouhými řapíky, může dojít k vylomení roubu. Výhony určené pro roubován rozstřiháme na části s jedním očkem tak, aby nad každým očkem zůstal 10-12 mm dlouhý čípek a pod očkem dostatečná délka dřeva pro klínovitý řez (kresba č. 7). Kořeny podnožové pivoňky po vyrytí ze země důkladně a opatrně opereme ve vodě, abychom nepolámaly postranní kořínky. Necháme je ve stínu krátce okapat a poté je namočíme do slabého roztoku hypermanganu na dobu asi 30 minut. Kořeny nesmí za- vadnout, proto je uchováme v chladnu zabalené ve vlhké tkanině nebo polyetylenové folii. Podobně i rouby vykoupeme v roztoku hypermanganu a zabalíme do vlhké tenké látky a vsuneme do mikroténového sáčku. Lepší výsledky dosahujeme, když použijeme ke štěpování čerstvě nařezané rouby. Třeba i kratší skladování roubů 1 – 2 dny může zhoršit výsledek srůstu roubu s podnoží. K vázání roubů se používá roubovací elastické pásky z PVC a řezné rány se zamažou štěpařským voskem nebo je lépe, když se celá řezná část včetně roubu namočí do speciálního parafinu Revilan, který zároveň působí proti plísním a houbám (kresba č. 2). Kořen s roubem musí zůstat pevně spojen až do příštího roku, nejlépe až do doby výsadby na trvalé stanoviště. Roubovanci se buď ihned vysází do hlubokých pivoňkových kontejnerů 12 cm širokých a 18 cm hlubokých nebo se založí do pařeniště. Roubovance nahrnkujeme do směsi dobrého kompostu s rašelinou a pískem v poměru 2:1:1. Dbáme na to, aby očko s místem řezu na podnoži přišlo pod povrch zeminy v kontejneru ( kresba č. 8). Zeminu můžeme ještě pokrýt vrstvičkou říčního písku. Rouby pivoněk přirostou v uzavřeném pařeništi za 4 – 6 týdnů. Stejnoměrnou vlhkost udržujeme rosením a teplotu regulujeme stínováním. Roubovance, které jsme z nedostatku místa pouze založili do písčitorašelinného substrátu do pařeniště, ošetřujeme stejně, t.j. rosíme a stíníme. Za 6 týdnů je už možné pozorovat první známky zvětšování narašených oček a v té době začínáme mírně větrat. Koncem září se přirostlí roubovanci vysadí do hlubokých a úzkých kontejnerů naplněných směsí kompostu, rašeliny, písku a umístíme je do jara v hlubokém pařeništi dostatečně chráněném proti promrznutí, nebo je uložíme v bezmrazé, ale chladné, světlé i větratelné místnosti. Další možnost je, že se ujmuté pivoňky založí v bezmrazém prostředí, kde zůstanou až do jara. V březnu je vysadíme do kontejnerů a pozvolna otužujeme, protože začínají brzy rašit. Dřevité pivoňky se pěstují v kontejnerech 2 – 3 roky. Pro výsadbu na trvalé stanoviště jsou nejvhodnější minimálně dvouleté rostliny. Lépe je vysazovat starší s více výhony, výhradně předpěstované v kontejnerech.

Komentáře ke článku 1

  • Michaela Frycová

    Když jsem koupila roubovanou dřevitou pivoňku, jak se vysazuje na trvalé stanoviště? Roubem nad zem nebo je roub přihrnut zeminou? Děkuji za radu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *