Metody monitorování škůdců polní zeleniny

Efektivní ochrana pěstovaných plodin před škodlivými organismy závisí na včasném zjištění výskytu hospodářsky významného vývojového stadia škůdce v porostu v období, kdy ještě nestačil způsobit významné hospodářské škody. K monitoringu škůdců lze použít např. žluté misky, půdní výkopky, prohlídku porostů apod., jež byly mnohokrát popsány v odborné literatuře, a proto se jimi nebudeme zabývat. Zaměříme se na sice známé, ale mezi pěstiteli dosud málo používané metody, které by obzvláště v integrovaném systému pěstování zeleniny měli nalézt své uplatnění.

Světelné lapače využívají pozitivní fototaxe různých druhů hmyzu. Nejčastěji se používají k odchytu motýlů (Lepidoptera), ale světlem je přitahována řada druhů z řádu dvoukřídlých (Diptera), síťokřídlých (Neuroptera), brouků (Coleoptera), blanokřídlých (Hymenoptera), ploštic (Heteroptera) a chrostíků (Trichoptera). Lapače se uplatňují především tím, že poskytují informace o výskytu toho kterého škodlivého druhu v dané oblasti a poskytují data o fenologii škodlivých druhů. Získaná data lze použít k určení období výskytu dospělců ve vztahu k období roku (fenologii plodiny) a použít je jako podklad pro stanovení období výskytu vajíček a housenek. Na základě těchto poznatků lze stanovit optimální termín ošetření. Informace o letové aktivitě ze světelných lapačů jsou o to cennější, že jde o noční druhy, které zůstanou přehlédnuty a mohou být zjištěny teprve tehdy, až jejich potomstvo způsobí škodu.

Neselektivní výběr
Obsluha světelného lapače je časově náročná (v letním období mohou být za jednu noc nachytány tisíce jedinců), neboť lov na světlo je prováděn neselektivně, kdy v nachytaném materiálu převažují necílové druhy. Je třeba základní znalost diagnostiky motýlů, k odlišení škodlivých druhů od podobných, avšak z pohledu zemědělství neškodných druhů. Především pro svojí časovou náročnost je tato metoda monitorování škůdců pro praktického zemědělce nevhodná a může se uplatnit pouze u pěstitele, který je zároveň nadšeným entomologem. Pro ostatní pěstitele – neentomology – zajišťuje monitoring vybraných škůdců světelnými lapači státní rostlinolékařská správa, která tuto službu poskytuje zdarma na svých webových stránkách www.srs.cz/pas/mury/index.html. Data jsou většinou zapisována několikrát týdně, i když v době dovolených může nastat mírné zpoždění.
Co lze z uveřejněných dat vyčíst?
• počátek výletu jednotlivých generací – po začátku letu daného škůdce je třeba začít pravidelně kontrolovat porosty,
• populační hustotu v konkrétní sezóně – u každého druhu jsou dostupné údaje odchytů z minulých let, jejichž porovnáním s letošními úlovky lze odhadnout potencionální škodlivost daného druhu.
Sledované druhy: osenice polní (Agrotis segetum), osenice vykřičníková (Agrotis exclamationis), osenice černé c (Xestia c-nigrum), kovolesklec (můra) gama (Autographa gamma), černopáska bavlníková (Heliotis armigera), můra zelná (Mamestra brassicae), můra kapustová (Lacanobia oleracea) a zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis).
Světelný lapač vykazuje dobrou účinnost na sledované druhy motýlů s vyjímkou kovolesklece gama, pro nějž není světelný lapač dostatečně atraktivní. Porovnáním úlovku do světelného lapače s úlovkem do feromonového lapáku, byly úlovky na světlo vždy nižší.

Výhody: zjištění aktuálního stavu na internetu zabere jen několik minut, možnost porovnání populační hustoty v jednotlivých letech – nízké výskyty x gradace.
Nevýhody: může docházet ke zpoždění při aktualizaci dat, na vzdálenějších lokalitách může být dynamika letu odlišná.

Tři možné varianty
Feromonové lapáky se v ČR používají k monitorování letové aktivity samců převážné většiny škodlivých druhů motýlů v ovocnářství a vinohradnictví, štítenky zhoubné a některých dalších druhů hmyzu. K monitorování se používají různé typy lapáků, plastové nebo papírové s povrchovou úpravou, do kterých se vkládají výměnné desky opatřené nevysychavým lepem. V některých případech je lep nanesen přímo na dno nebo stěny lapáku. Kromě feromonových lapáků s lepem se používají plastové nálevkové lapáky, buď samotné nebo s proužkem papíru, který je napuštěn insekticidem. Použití lapáku bez insekticidního proužku nedoporučujeme, neboť se výrazně snižuje účinnost. Nejčastěji se používají tři typy: Delta, Wingtrap a nálevkové plastové lapáky. Každý typ má své výhody a nevýhody a je vhodný pro různé druhy.
Delta lapák je vhodný pro monitoring zápředníčka polního (Plutella xylostella), obaleče hrachového (Cydia nigricana) a bejlomorky zelné (Contarinia nasturtii). Pro bejlomorku zelnou se nesmí použít lapák vyrobený z plastu, neboť tento drobný hmyz je ovlivňován statickou elektřinou stěn a nefunguje správně. Lep je nanesen na výměnné kartičce, která se vkládá na dno lapáku. Ke každému lapáku se dodává několik výměnných lepových kartiček.
Wingtrap je vhodný pro velké motýly z čeledi můrovití (kovolesklec gama, osenice polní, osenice vykřičníková, osenice černé c a černopáska bavlníková). Nevýhodou je nanesení lepu přímo na dno, kdy je nutno při výměně dna lapák rozebrat.
Nálevkový plastový lapák je vhodný pro stejné druhy jako lapák typu Wingtrap. Jeho nevýhodou je vyšší pořizovací cena a zajímavost pro vandaly. Výhodou je plastové provedení, která zajišťuje delší životnost.
Umístění lapáku je klíčové pro jeho správnou funkčnost. Delta lapáky je nejvhodnější umístit přímo do porostu na kolíky. Bude-li se používat více feromonových lapáků na jednom místě, je nezbytné nechat mezi nimi alespoň pět metrů mezeru, aby se navzájem neovlivňovali. Výška kolíku závisí na výšce pěstované plodiny, neboť lapák musí být umístěn nad porostem, aby mohla být feromonová vlečka unášena do porostu a lákat okolo proletující samce. Zároveň musí být zvolena taková výška, aby mohl projet postřikovač. Feromonové lapáky na můry (wingtrap a nálevkový lapák) musí být umístěny minimálně 1,5 m nad zemí (optimálně 1,8 m), neboť můry jsou aktivní letci a je třeba delší feromonové vlečky k jejich zachycení. Požadovaná výška kolíku komplikuje umístění lapáku v porostu a je třeba volit okraj pole s převládajícími větry vanoucími od lapáku do porostu nebo umístit lapák např. u elektrického sloupu. Feromonové kapsle se vyměňují v závislosti na doporučení výrobce. U některých druhů stačí dva kusy kapslí na sezonu a lapák, jiné je třeba vyměňovat po šesti týdnech. Lepová dna se vyměňují podle funkčního stavu naneseného lepu (přilepí-li se prst, přilepí se i motýl).

Široká nabídka, různá kvalita
Feromonové odparníky a lapáky lze zakoupit buď přímo u zahraničních výrobců (např. Csalomon nebo Pherobank), nebo u českých dodavatelů. Cena jednoho feromonového odparníku se pohybuje okolo 1,6 eur. V prvním roce sledování doporučujeme zakoupit feromon pro jeden druh od více výrobců a jejich porovnáním na jednom poli zvolit ten účinnější. Ne vždy stejný feromon od různého dodavatele funguje stejně. V loňském roce se nám toto zjištění potvrdilo u feromonu na zápředníčka polního, kdy feromon dodaný subdodavatelem vykazoval nulovou účinnost (motýli okolo lapáku poletovali, ale ignorovali ho), kdežto po výměně feromonu od jiného dodavatele, došlo k okamžitému náletu motýlů do feromonového lapáku. Nefunkčnost mohla být způsobena špatným poměrem jednotlivých chemikálií v odparníku nebo nevhodným skladováním u subdodavatele.
Někdy se objevuje dotaz, zda feromonové lapáky nepřilákají do porostu škůdce z okolí a nevzniknou tím větší škody. Vyráběné feromony fungují většinou na principu napodobení samičích feromonů, proto jsou v lapácích v drtivé většině uloveni pouze samci a nedochází ke zvýšení rizika napadení porostu. Jiná situace je např. u lapáků na lýkožrouty v lesnictví, kdy nevhodně umístěný lapák může způsobit napadení okolo stojících zdravých stromů.
V nabídkách firem lze nalézt feromony i na druhy škůdců, které jsou v našich podmínkách neúčinné, respektive jejich účinnost je pro potřeby monitoringu nedostatečná. V našich pokusech to byla můra zelná, můra kapustová a zavíječ kukuřičný. Tyto lapáky nedoporučujeme k praktickému používání.
Feromon na bejlomorku zelnou se začal komerčně vyrábět teprve nedávno a naše zkušenosti s ním jsou pouze jednoleté, proto nejsme schopni reálně posoudit jeho účinnost. První výsledky naznačují, že kromě bejlomorky zelné se do lapáku chytají i necílové druhy bejlomorek, což by bez správné diagnostiky mohlo vést ke zbytečným ochranným zásahům.
Výhody: monitoring probíhá přímo na ohroženém poli, lapáky jsou druhově specifické, počet úlovků odráží populační hustotu škůdce.
Nevýhody: nutná výměna feromonového odparníku a lepového dna, lapák může být zničen.

Základem je kontrola
Suma efektivních teplot (SET) neslouží přímo k monitoringu, ale k předpovědi výskytu určitého vývojového stádia škůdce na dané lokalitě. SET udává hodnotu součtu průměrných denních teplot, které převyšují spodní práh vývoje (SPV), potřebnou pro dokončení vývoje určitého stádia nebo instaru škůdce. SPV udává teplotu, nad níž začíná probíhat vývoj daného stádia organismu. Při teplotách pod SPV se uvažuje, že rychlost vývoje je nulová (např. housenka sedí nehybně na listu a neroste). SET může být počítána z denních minimálních a maximálních teplot: SET = ∑ ET
ET = (tmin + tmax) / 2 – SPV
Pro začátek letu motýlů letní generace můry zelné se uvádí SPV 5 °C a SET 1 255 °C (počítáno od 1. ledna daného roku). Bude-li např. 2. května min. teplota 7 °C a max. teplota 23 °C = průměrná denní teplota 15 °C mínus SPV 5 °C = ET 10 °C (2. května se přiblížil výskyt letní generace o 10 °C). Vypočtená hodnota se přičte k ostatním hodnotám sčítaným od začátku roku a v den, kdy dosáhne hodnotu 1 255 °C lze očekávat nálet motýlů do porostů brukvovité zeleniny (obvykle to bývá na konci července).
Dodavatelé automatických meteorologických stanic poskytují potřebný software pro výpočet a stačí pouze zadat SPV a SET pro konkrétního škůdce, nebo lze SET počítat např. v programu Excel za použití dat z min. a max. teploměru umístěného ve standardizované meteorologické budce.
SET nám neřekne, zda je škůdce v porostu hodně nebo málo, jen nás upozorní, že je třeba věnovat zvýšenou pozornost ohroženým plodinám a v případě výskytu škůdce nad prahem škodlivosti provést adekvátní ochranný zásah.
Výhody: v případě automatické meteostanice snadná obsluha.
Nevýhody: SET nejsou známé pro všechny škůdce, nevypovídá o množství škůdců v daném roce.

Moderní metody
Sledování SET a náletu škůdců do feromonových lapáků je standardně používáno ovocnáři, kteří by si již bez těchto metod nedokázali ochranu představit, kdežto zelináři o těchto metodách zatím spíše jen slyšeli na konferencích nebo četli v odborném tisku, ale v praxi se zatím moc neprosadily. Integrovaný systém pěstování zeleniny nařizuje sledování teplot, které je mnohdy prováděno mechanickým opisováním hodnot z teploměru do sešitu, aby se splnily podmínky pro poskytnutí dotací a už se nikdo nezamýšlí, jaký to má vlastně význam. Jsme si vědomi, že zavádění nových metod je vždy časově náročné a několik sezon trvá, než se z toho stane běžná rutina. Pohled do feromonového lapáku v prvním roce, kde bude uloveno 5, 10, 20 nebo 50 motýlů/den vám mnoho neřekne, kdežto po získání zkušeností budete vědět, že při třech motýlech se není třeba vzrušovat, kdežto při čísle 100 je třeba rychle něco provést, nebo si na zelenině pochutnají housenky místo vašich zákazníků.
Stejné je to s používáním SET. Nezabere mnoho času zkontrolovat, kolik času ještě zbývá do pravděpodobného výskytu konkrétního škůdce a kdy bude třeba věnovat zvýšenou pozornost prohlídkám porostu. Vajíčka a první larvální instary jsou malé a většinou ukryté na spodní straně listů, kde se při rutinní kontrole snadno přehlédnou a při objevení škod mohou být housenky ukryté v půdě nebo uvnitř rostliny, kde je účinný ochranný zásah komplikovaný, nebo dokonce nemožný. Včasným odhalením škůdce lze zaměřit ochranu na nejmladší stádia, která ještě nevratným způsobem nepoškodí rostliny. Nejmladší instary jsou též nejcitlivější k použitým přípravkům, proto lze použít nižší dávky a tím ušetřit peníze za ochranu. Nezanedbatelný je i fakt, že cíleným zásahem zaměřeným na nejmladší instary dojde k prodloužení ochranné lhůty od postřiku do sklizně a tím i k vyššímu odbourání reziduí použitého přípravku. Současné maximální povolené limity reziduí jsou sice vysoké (a u mnoha účinných látek byly nedávno dokonce zvýšeny) a není problém je při dodržování nařízených ochranných lhůt splnit, ale některé obchodní řetězce zavádí v rámci konkurenčního boje své vlastní limity, např. na úrovni 70 nebo 80 % a zde již může být situace odlišná.
V případě vašeho zájmu o vyzkoušení těchto “nových“ metod monitoringu nabízíme spolupráci s jejich zaváděním, neboť výsledky aplikovaného výzkumu se stávají užitečnými teprve tehdy, pokud se uplatní i v zemědělské praxi. Kontakt: holy@vurv.cz, Tel. 733 131 276.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *