Metodický postup pro regulaci růstu stromů ve starších výsadbách jabloní

Stromy ve většině starších výsadeb jabloní rostou příliš silně nejčastěji z důvodu použití středně nebo silně rostoucích podnoží (typu MM 106, M 7, M 4 apod.), méně často z důvodu silně rostoucích odrůd (’Boskoopské červené’). Problémy nastávají především tam, kde výsledná kombinace intenzity růstu odrůdy a podnože neodpovídá zvolenému relativně hustému sponu nebo nízkému tvaru.

Koruny stromů musí potom být ve vymezeném prostoru udržovány pomocí velmi silného každoročně opakovaného řezu, který má za následek přílišné zahušťování těchto korun, sníženou plodnost stromů a horší kvalitu plodů (nedostatečné vybarvování, menší velikost a výskyt skládkových poruch). Ze série nápravných opatření, které jsme v rámci výzkumného projektu vyzkoušeli v letech 2000 – 2002 se jeví pro pěstitele v těchto případech jako nejvýhodnější použití řezu kořenů nebo kmene. Oba tyto zásahy lze v určitých případech i kombinovat.

Charakteristiky korekčních zásahů
1. Řez kořenů do hloubky 0,4 m – 0,5 m se provádí zvláštním nožem připevněným na hydraulicky zvedaném rámu taženým traktorem v podélném směru řady ve vzdálenosti 0,3 – 0,5 m od kmenů. Řez kořenů je možné aplikovat z jedné nebo z obou stran řady stromů.
2. Řez kmene se provádí pomocí dvou protilehlých nářezů do kmene motorovou pilou vedených v horizontálním směru do poloviny průřezu (první ve výšce 0,15 – 0,2 m nad zemí a druhý cca 0,3 m až 0,4 m výše).
Oba zásahy je nejlépe aplikovat v době krátce po ukončení kvetení stromů, kdy je jejich účinnost nejvyšší a podíl negativních vlivů na výnos a kvalitu plodů nejnižší. Před aplikací těchto zásahů je nutno u stromů provést klasický zimní řez, odstranit všechny vlky, vykonat průklest a u příliš vysoko nasazených korun provést jejich sesazení. Výsledkem těchto zásahů je zvýšení výnosu (výrazněji se projeví až v následném roce), zvýšení kvality plodů a zejména výrazné snížení nákladů na řez v příštím roce.

Použití výše uvedených zásahů volíme v závislosti na intenzitě nadměrného růstu stromů nebo podle intenzity zahuštění korun. V úvahu je nutno brát také intenzitu kvetení resp. očekávanou násadu plodů v daném roce. Pro rozhodování pěstitele je možno definovat zhruba tři různé modelové situace:
1. Stromy se vyznačují velmi silnou intenzitou růstu, délka jednoletých výhonů v místech prodlužování větví byla delší než 0, – 0,8 m, počet vlků na stromě byl vyšší jak 100, násada květů je nízká nebo není žádná. V těchto případech aplikujeme řez kořenů z obou stran řady. U stromů na středně nebo i silně rostoucích podnožích aplikujeme tento řez ve vzdálenost 0,5 m od kmenů, u stromů na podnoži M 9 nebo podobného typu, ve vzdálenosti 0,3 m od kmenů. Pokud se v konkrétní výsadbě ještě jedná o velmi silně rostoucí odrůdu (např. ’Gloster’) a intenzita zahuštění korun byla extremně silná, lze v těchto případech doporučit ještě kombinaci řezu kořenů z obou stran a řezu kmenů. Nemá-li pěstitel možnost aplikovat řez kořenů lze jej nahradit řezem kmenů, který nevyžaduje použití zvláštního zařízení.
2. V případě, že stromy rostou silně, avšak délka prodlužujících výhodů nebyla delší než 0,7 – 0,8 m, počet vlků na stromě byl v průměru menší jak 100 a násada kvetení byla střední nebo vyšší, provádíme řez kořenů pouze z jedné strany každé řady. Tento zásah aplikujeme rovněž v případě velmi silného růstu stromů, pokud byl v daném roce doprovázen vysokou násadou květů a je předpoklad vysoké násady plodů.
3. Růst a plodnost stromů ve výsadbě jsou velmi variabilní (příměsi jiných podnoží, zapravokořenění stromů, střídavá plodnost některých stromů). Zde je výhodnější aplikovat řez kmenů. Tento řez se aplikuje individuálně jen u stromů, které rostou příliš silně nebo mají nízkou případně i žádnou násadu plůdků.

Řez kmenů nelze doporučit ve výsadbách velmi zanedbaných, kde se v předchozím roce neaplikovala chemická ochrana nebo se zde s touto ochranou nepočítá, protože v těchto podmínkách hrozí po řezu kmenů nebezpečí šíření dřevokazných hub. Řezy musí být vykonány motorovou řetězovou pilou. Provedení nářezů běžnými ručními pilkami je téměř neúčinné, protože se tyto řezy velmi rychle zacelují a ztrácí brzdící účinek na růst stromů. Řez kmenů je výhodný především u mladších výsadeb, které jsou jinak v dobrém agrotechnickém a zdravotním stavu. Nejlépe reagují stromy o průměru kmene 10 – 15 cm. Poškození kmenů s velkým průměrem se již špatně zaceluji a proto u nich častěji dochází k napadení ran dřevokaznými houbami.
Pro docílení požadovaných efektů řezu kořenů nebo kmenů je nutno udržovat výsadby v řádném agrotechnickém stavu. Důležité je především udržování bezplevelného stavu v řadách stromů. Samozřejmostí musí být ošetření stromů proti chorobám a škůdcům. Po zásazích několikrát aplikujeme listovou výživu doporučenými vícesložkovými hnojivy nebo močovinou.
Závěrem je nutno konstatovat, že řez kořenů i kmenů má pouze dočasný vliv a pokud samotné navození plodnosti nepostačí k další regulaci růstu stromů (bývá to obvykleji případ méně plodných odrůd) je nezbytné tyto zásahy za dva roky znovu opakovat. Zásah rovněž někdy opakujeme již v druhém roce, pokud jeho efekt na omezení růstu stromů byl nedostatečný (tento případ může někdy nastat, pokud řez kořenů použijeme jen z jedné strany nebo je-li hloubka řezu kořenů příliš mělká). Při opakování řezu kořenů je žádoucí další řez vést poněkud blíže kmene nebo použít delšího nože, který odřeže kořeny do větší hloubky. V opačném případě se bude účinnost tohoto zásahu postupně snižovat.

Metodický postup byl sestaven na základě výsledků řešení projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum č. QD0166

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *