Meteorologické přístroje pro integrovanou produkci

Nařízení vlády č. 79/2007 Sb. o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření ukládá pěstitelům ovoce a nově i zeleniny při žádosti o dotace mimo jiné vést každoročně v období od 1. 3. do 30. 9. záznamy o vývoji teploty a vlhkosti vzduchu zjištěné pomocí jednoho z následujících technických zařízení: • vlhkoměr a maximo-minimální teploměr • měřič teploty a vzdušné vlhkosti • meteorologická stanice

Jelikož jde o poměrně specifickou záležitost, která není v samotném nařízení ani v metodice k jeho provádění nijak blíže konkretizována, ani není blíže vysvětleno, k čemu získané údaje mají sloužit, pokusíme se v tomto příspěvku nastínit některé možnosti volby přístrojového vybavení s ohledem na splnění požadovaného účelu v současnosti a s výhledem do budoucnosti.
O dalším využití předepsaných (a dalších) meteorologických údajů v ovocnářství bylo podrobněji pojednáno v Zahradnictví 3/2006.
Vlhkoměr a maximo-minimální teploměr
Na těch meteorologických stanicích pracujících v síti Českého hydrometeorologického ústavu, kde je doposud prováděno ruční měření, se zásadně používají vlasové vlhkoměry, které se v průběhu desetiletí osvědčily jako nejspolehlivější a poskytující dostatečně přesné hodnoty v poměrně širokém teplotním rozsahu.
Teploměry k zjišťování teplotních extrémů se v meteorologii používají zásadně dva, a to zvlášť maximální a minimální. Důvodem je především vyšší přesnost samostatných teploměrů – jejich dělení je po 0,5 oC, přičemž údaje se odečítají s rozlišením na 0,1 oC. V zemědělské praxi je však stále ještě rozšířen maximo-minimální teploměr Sixův, který se používá pro méně přesné určení teplotních maxim a minim v určitém časovém období. Tento poměrně jednoduchý přístroj spojuje činnost obou výše uvedených teploměrů. Dělení jeho stupnice je po 1 oC, což určuje třídu přesnosti jeho údajů. Zmíněná vyhláška však nijak blíže nespecifikuje, s jakou přesností se mají měření provádět a zapisovat. U Sixova teploměru někdy dochází k tomu, že indexy vymezující dosaženou maximální a minimální teplotu, nedrží na svém místě a pomalu kloužou dolů, čímž samozřejmě výrazně ovlivňují měření a takový přístroj je pro seriózní měření nepoužitelný. Lze jej zakoupit ve specializovaných prodejnách se zahradnickými potřebami.
Aby údaje získané výše popsanými přístroji co možno nejvíce odpovídaly skutečnému stavu atmosféry, je zapotřebí je chránit proti přímému dopadu slunečních paprsků a před deštěm. Tomuto účelu nejlépe vyhovuje klasická meteorologické žaluziová budka, umístěná na volném prostranství. Odečet hodnot extrémních teplot by se měl provádět ve večerních hodinách (předpis pro pozorovatele říká, že by to mělo být ve 21 hodin místního středního středoevropského času). Pokud mají mít údaje o vlhkosti vzduchu alespoň trochu vypovídající hodnotu, je vhodné je odečítat třikrát denně, a to v 7, 14 a 21 hodin místního středního středoevropského času a vypočítat z nich průměr. Postup, který doporučuje nařízení, tj. odečíst jednou za den vlhkost vzduchu a připsat k tomu časový údaj měření nemá z hlediska meteorologického žádnou vypovídací schopnost, a je proto bezcenný.
V obchodech se spotřební elektronikou lze zakoupit přístroje, měřící venkovní teplotu a vlhkost vzduchu, většinou již s bezdrátovým přenosem údajů. Dosah těchto přístrojů je uváděn výrobci většinou do 100 m, platí ovšem za předpokladu přímé viditelnosti, každá zeď anebo jiná překážka jej citelně snižuje. Pokud se rozhodneme pro tento způsob získávání meteorologických údajů, vybereme přístroj, který umí zaznamenávat maximální a minimální teplotu a měří samozřejmě i venkovní vlhkost vzduchu. Kryty senzorů, dodávané výrobci, většinou chrání pouze proti dešti, při vystavení na přímém slunečním záření je tento kryt nedostatečně ventilován a dochází k většímu zkreslení maximální teploty. Umístěním do meteorologické budky anebo alespoň pod jednoduchou stříšku tak, aby byl snímač po celý den ve stínu, podstatně zlepší věrohodnost údajů. Odečet hodnot se provádí opět ve večerních hodinách, kdy se provede i vynulování paměti. Údaje o vlhkosti vzduchu je však zapotřebí odečítat opět třikrát denně, pokud se nechceme spokojit pouze s formálním záznamem.
Doporučení: Výhodou těchto přístrojů jsou jejich poměrně nízké pořizovací náklady, nevýhodou naopak skutečnost, že odečet a zápis údajů je nutno provádět nejméně jednou za den. Pořídí si je proto především pěstitelé, kteří mají během vegetačního období každodenní možnost odečtu údajů a neočekávají od této činnosti více než pouhé vyplnění příslušných kolonek ve formuláři. Pozemky, na nichž se praktikuje integrovaná produkce nesmí být vzdáleny od místa pozorování více než udává nařízení, tj. 5 km.
Měřič teploty a vzdušné vlhkosti
Jelikož nařízení vlády blíže nedefinuje požadavky na tyto přístroje a tyto termíny nezná ani Meteorologický slovník, pokusíme se zařadit do této kategorie přístroje registrující teplotu a vlhkost. Starší odborníci jistě dobře znají mechanické termohygrografy, popřípadě termografy a hygrografy, u nichž je hodnota příslušného prvku zaznamenávána perem na otáčejícím se válci s navinutým registračním papírem. Otočka záznamového válce se většinou používá týdenní. Po tomto časovém úseku se papír sejme a odečte se pro každý den maximální a minimální teplota, anebo i podrobnější údaje z termínů 7, 14, 21 hodin, popřípadě pro každou hodinu. Výhodou těchto přístrojů je poměrně snadná obsluha, zvládnutelná i uživatelem bez znalosti a vlastnictví výpočetní techniky, nevýhodou je nutnost každotýdenního vyhodnocování. Tam, kde jsou tyto přístroje z minulosti k dispozici, je možno je používat pro potřeby nařízení po jejich seřízení a překontrolování. Mezi ovocnáři je stále ještě používán přístroj značky Lufft, který kromě teploty a vlhkosti vzduchu zaznamenává i orosení listů. Většina těchto přístrojů pochází ještě z doby před rokem 1989. Pořízení nových mechanických registračních přístrojů je však v současné době finančně daleko náročnější než pořízení elektronického registrátoru. Umístění mechanických samozapisujících přístrojů musí být výhradně v meteorologické budce.
Pro uživatele vlastnící a ovládající alespoň základní činnosti na počítači, je v současné době pravděpodobně nejvhodnějším prostředkem pro pořízení příslušných údajů o teplotě a vlhkosti vzduchu elektronický registrátor. Ten umí do své paměti zaznamenávat v pravidelných časových intervalech hodnoty uvedených prvků a po připojení k počítači je lze zpracovávat vhodným programem, který vypočítá denní hodnoty. Pokud se tato měření provádějí poměrně často, např. v patnáctiminutových intervalech, lze z hodnot naměřených v daném dni vybrat maximální a minimální hodnotu, odpovídající poměrně přesně hodnotám zjištěným maximálním a minimálním teploměrem. Kromě toho, že tato měření poskytnou údaje pro vyplnění formuláře vládního nařízení, při svědomité obsluze, nejlépe celoroční, vznikne i cenná databáze údajů vhodná pro další zpracování některým z programů na vyhodnocení škodlivých činitelů. Podmínkou pro správnou činnost je opět umístění do meteorologické budky, anebo vzhledem k poměrně malým rozměrům registrátoru, do vhodného stínítka.
Doporučení: Mechanické registrátory jsou vhodné v těch případech, kdy je má žadatel k dispozici z minulosti a zároveň nemá čas každodenně zapisovat údaje z vlhkoměru a teploměru. Najdou uplatnění především u pěstitelů, kteří neočekávají od této činnosti více než pouhé vyplnění příslušných kolonek ve formuláři a najdou si každý týden chvilku času na vyhodnocení záznamů. Elektronické registrátory jsou již vhodným pomocníkem pro pěstitele se zájmem vytvářet si počítačovou databázi údajů o teplotě a vlhkosti vzduchu a kromě splnění podmínek pro získání dotace chtějí tyto údaje využít způsobem, který by přispěl k správnému načasování chemických postřiků.
Meteorologická stanice
Pokud bychom vycházeli z Meteorologického slovníku, pod označením meteorologická stanice se zde rozumí “místo, v němž se konají stanovená meteorologická pozorování podle dohodnutých postupů”. Lze se oprávněně domnívat, že zákonodárce z tohoto zdroje nečerpal, poněvadž pak by bylo možno za meteorologickou stanici označit i předcházející dva technické prostředky. Za meteorologickou stanici v pojetí nařízení se pravděpodobně bude považovat přístroj, dnes již elektronický, který kromě teploty a vlhkosti vzduchu měří i některý z dalších meteorologických prvků, jako jsou např. srážky, délka ovlhčení listů, půdní teploty, přízemní minimální teplota, směr a rychlost větru, vlhkost půdy, záření apod. Tato zařízení jsou pak výrobci většinou nabízena jako “automatické meteorologické stanice”. Zde záleží již jen na uživateli, pro které prvky najde uplatnění ve své činnosti. Z pohledu ovocnáře – pěstitele jabloní, je jistě důležitým prvkem právě délka ovlhčení listů, rozhodující v kombinaci s teplotou a vlhkostí vzduchu o vzniku infekce strupovitostí jabloní. Pro zelináře zase může být určitá kombinace těchto prvků vhodným indikátorem ošetření proti plísni okurkové.
Automatická meteorologická stanice je vybavena vlastní pamětí, do níž si v zadaných časových intervalech ukládá hodnoty naměřených prvků a ve vhodném okamžiku je přenese do počítače. Tento přenos může být na kratší vzdálenosti pomocí kabelu anebo bezdrátový, při větších vzdálenostech je zapotřebí data přenášet pomocí notebooku. Poněkud dražším, avšak elegantnějším a perspektivním řešením je přenášení dat pomocí sítě GSM. Uživatel tak může mít stanici umístěnou kdekoliv, jedinou podmínkou je, aby byla v dosahu signálu příslušného operátora. Data jsou pak předávána na vyžádání (anebo v nastavených časových intervalech) přímo do počítače uživatele, eventuálně na speciální server, odkud si je může uživatel, popřípadě i další zájemci, prohlédnout a stáhnout. Výhodou tohoto řešení je i to, že umožňuje specializovaným firmám pomocí vhodného softwaru pořízená data zpracovávat a zájemcům v blízkosti stanice poskytovat již přímo doporučení o vhodných zásazích, aniž by uživatel byl zatěžován manipulací s daty (stahování, odesílání apod.).
Doporučení: pro automatickou meteorologickou stanici se rozhodnou ti pěstitelé, kteří mají zájem co nejvíce využívat naměřených údajů při vlastním rozhodování o chemických postřicích a výměra jejich ploch je větší, popřípadě mají možnost konzultovat vyhodnocené údaje s příslušnými odborníky. Přenos prostřednictvím GSM je vhodný v těch případech, kdy je zapotřebí mít aktuální údaje i ze vzdálenějších míst, popřípadě umožnit dalším subjektům sdílení těchto dat a jejich další vyhodnocení.
Závěr
Potřeby získávání meteorologických údajů pro zemědělské účely si byl již ve druhé polovině XIX. století vědom G. J. Mendel, a proto se kromě vlastních pokusů vedoucích k objasnění základních zákonů genetiky zabýval i pečlivým pozorováním meteorologických prvků. Není bez zajímavosti, že počet jím publikovaných prací v oboru meteorologie převyšuje počet jeho prací o problematice genetiky. V současné době význam meteorologických měření nadále vzrůstá, což je dáno globálními klimatickými změnami, nutícími pěstitele včas zareagovat na doposud ne zcela běžné jevy. Je však zapotřebí je pojímat v širších souvislostech a především pak v návaznosti na další vyhodnocení získaných údajů, jež by mělo především vést k sestavení signalizace ošetření proti konkrétnímu škodlivému činiteli. Tím by se měl počet provedených postřiků snížit na nezbytné minimum, což je kromě jejich omezeného výběru jedním z cílů integrované produkce. Některé z těchto vyhodnocení si může udělat sám uživatel, pokud si pořídí příslušný program, jiné je naopak lepší svěřit odborné firmě, která je obeznámena se situací na širším území a mající k dispozici dražší programové vybavení a hlavně odborníky na problematiku ochrany rostlin. Někteří distributoři chemických přípravků tuto činnost již pro své zákazníky provádějí a lze jen doufat, že v dohledné době vydá vláda nařízení, které by vytvořilo podmínky pro smysluplné využití údajů získávaných pěstiteli na základě nařízení vlády č. 79/2007 Sb. V žádném případě by tyto údaje neměly sloužit pouze k tomu, že se jimi vyplní kolonky v příslušném formuláři.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *