Medovnice dubová (Lachnus roboris)

Medovnice dubová Lachnus roboris (Linnaeus, 1758) je relativně velká mšice z podčeledi medovnic (Lachninae) žijící v korunách dubů. Její rozsáhlé kolonie mnohdy pokrývají celý povrch osídlených větví.

Medovnice dubová je původní evropský druh, rozšířený východně po Ukrajinu, východní středomoří a Libanon, který se běžně lokálně vyskytuje ve větším množství. Nejčastěji saje na mladých, jeden až pět let starých větvích nejrůznějších druhů dubů, včetně např. stálezeleného dubu cesmínovitého (Quercus ilex). Jedná se o monocyklický druh mšice, který jiné hostitele nevyhledává.

Vytváří velké kolonie
Bezkřídlé samičky, dorůstající velikosti 3,5–5 mm, jsou lesklé, s tmavě hnědým až šedočerným zbarvením. Jejich dlouhé, tenké, žlutavě hnědé nohy nápadně kontrastují se zavalitým tělíčkem. Silné, kuželovité sifunkuly jsou krátké a černé. Tykadla jsou relativně dlouhá, světle žlutohnědá. Okřídlené samičky jsou velmi podobné. Jejich přední křídla jsou z velké části tmavě zakouřená. Nymfy jsou tvarem i zbarvením rovněž velmi podobné dospělcům. Medovnice dubová vytváří zpravidla velké kolonie, avšak někteří jedinci se zdržují samostatně a do kolonií se neshlukují. Přestože tato mšice neprodukuje nápadné voskové výpotky, její přítomnost prozradí silná produkce medovice, respektive medovici vyhledávající mravenci a černěmi porostlá medovice na listech, kůře či zemi pod korunami stromů.

Několik generací do roka
Na jaře se z přezimujících vajíček, která mnohdy pokrývají celou větvičku, líhnou první nymfy – budoucí zakladatelky. Zakladatelky bez oplození rodí další pokolení živých nymf, z nichž se vyvíjejí bezkřídlé i okřídlené partenogenetické samičky. Okřídlené samičky se šíří na jiné větve v koruně stromu nebo na další, v okolí rostoucí duby, kde zakládají nové kolonie. Během léta se vyvine několik generací. Poslední pokolení je bezkřídlé a zakládá oboupohlavní generaci samců a samiček. V průběhu září a října, případně začátkem listopadu kladou oplodněné samičky žlutavě až oranžově hnědá vajíčka, která následně černají. Vajíčka jsou kladena v těsné blízkosti jedno vedle druhého na kůru mladých větví.
I když rozsáhlé kolonie medovnic občas upoutají pozornost a vzbudí obavy, jejich poškození je zpravidla zanedbatelné. Drobné škody v podobě odumírání jednotlivých větévek mohou způsobit spíše na mladších dřevinách v zahradách, parcích či jiných okrasných výsadbách. Zde však bývá větším problémem vzhledové poškození dřevin způsobené velkými plochami na medovici rostoucích černí.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 1/2011.

Text a foto Ing. Jakub Beránek, Mendelova univerzita v Brně

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *