Mechanizační prostředky pro sklizeň listové zeleniny

Obliba konzumace čerstvé listové zeleniny, mezi kterou v našich podmínkách patří zejména hlávkový salát, ledový salát a pekingské zelí, v posledních letech neustále vzrůstá. Pěstitelské plochy se v České republice pohybují na úrovni přibližně 600 ha. Tyto komodity jsou zajímavé zejména z důvodů krátké vegetační doby, kdy mohou být do pěstebních postupů zařazeny jako předplodiny, meziplodiny nebo následné plodiny. Další předností listové zeleniny jsou relativně malé pěstební nároky. V rámci celého technologického postupu je jednou z nejpracnějších operací sklizeň a finalizace sklizeného produktu.

Postupy využívané při sklizni listové zeleniny lze s ohledem na způsob zpracování sklizeného produktu rozdělit do následujících kategorií:
 Částečně mechanizovaná probírková sklizeň s využitím sklízecích plošin a dopravníků, je vhodnou variantou pro zeleninu určenou k přímé dodávce na trh. Lze ji s výhodou využít hlavně u porostů, které nejsou sklízeny jednorázově, kdy jednotlivé rostliny postupně vstupují do sklizňové zralosti. Univerzálnost dopravníků umožňuje jejich využití nejen při sklizni listové, ale také např. košťálové a plodové zeleniny.
 Plně mechanizovaná jednorázová sklizeň s využitím návěsných nebo samojízdných sklízečů speciální konstrukce. Tato varianta je vhodná pro sklizeň listové zeleniny určené jak pro přímý konzum tak k následnému zpracování na posklizňové lince. Tyto typy sklízečů mohou být po drobných úpravách (děliče, přiháněč, žací protiběžná lišta) využívány i u dalších druhů listových zelenin, zejména u špenátu, polníčku, rukoly, čekanky atd.
Částečně mechanizovaná sklizeň
Sklízecí plošiny představují mechanizační prostředky jednoduché konstrukce. Principiálně se jedná o vhodně upravené přívěsy nebo návěsy s nízkou výškou. V posledních letech jsou nahrazovány zejména sklízecími dopravníky.
Sklízecí dopravníky se používají jako pomocný prostředek při probírkové, ale i jednorázové sklizni. Jejich nasazení je spojeno se snížením fyzické námahy a zvýšením výkonnosti při současném zachování kvality sklízené plodiny.
Z konstrukčního hlediska bývají tvořeny pryžovým dopravníkem o šířce zhruba 300 mm na povrchu opatřeným přepážkami nebo kapsami, které napomáhají přidržování sklízeného produktu. Délka dopravníku se pohybuje v rozpětí tří až čtrnácti metrů a jeho pohon je nejčastěji řešen hydraulicky od vnějšího hydraulického okruhu energetického prostředku, s možností plynulé regulace rychlosti pohybu. Dopravník je bočně připojen k transportnímu prostředku (traktorový přívěs nebo návěs) a nesen v požadované výšce nad porostem. Některé typy bývají také neseny čelně, nebo vzadu s pásy vyloženými na obě strany. Moderní konstrukce umožňují tzv. bezmontážní uchycení. Lze tak dosáhnout snadné a rychlé připojení na jiný přívěs, automobil nebo speciální nosič nářadí. Typy s větší délkou jsou konstruovány jako dělené (skládací). Rozložení a složení se provádí pomocí hydraulických mechanismů. U dopravníků nejnovější konstrukce dnes již není výjimkou možnost horizontálního vyrovnávání polohy.
Sklizeň listové zeleniny s využitím pásových dopravníků má vždy obdobný charakter. Souprava tvořená energetickým prostředkem a sklízecím dopravníkem projíždí po okraji pozemku nebo přímo po něm v kolejových řádcích. Pracovní obsluha prochází porostem podél pásového dopravníku ručně sklízí plodinu. Odstraní přebytečné části a položí ji na pás, kde je plynulým pohybem unášena k přívěsu. Zde je plodina průběžně odebírána, dále dočištěna a vytříděna. Na závěr je uložena do připravených přepravek nebo kontejnerů. Moderní konstrukce dopravníků mohou být vybaveny mechanizovaným plněním produktu do transportních obalů.
Plně mechanizovaná sklizeň
Návěsné a samojízdné sklízeče představují kategorii strojů, které nejsou v našich podmínkách příliš rozšířeny. Oblíbené jsou zejména ve státech na jihu Evropy jako je např. Itálie či Španělsko, kde má pěstování listové zeleniny velkou tradici. Na trhu jsou dostupné stroje několika výrobců např. italské firmy Ortomec, Hortus, Mas, Asa-lift aj.
Návěsné typy bývají agregovány s traktorem o výkonu motoru minimálně 30 kW. Pohon funkčních částí stroje (podvozek, dopravníky, podřezávací ústrojí) je řešen mechanicky nebo hydraulicky.
Samojízdné stroje jsou vybaveny vlastním motorem a kolovým případně pásovým podvozkem. Pohon pojezdových i pracovních ústrojí je nejčastěji řešen hydraulicky. Pracovní záběr těchto strojů se pohybuje v rozpětí 1,0 – 1,5 (2,0) m.
Pracovní ústrojí sklízečů je tvořeno podřezávacím ústrojím v podobě řezných kotoučů opatřených hroty nebo pasivním, případně aktivním nožem. Ústrojí pracují mělce pod půdním povrchem a oddělují jednotlivé rostliny v místě kořenového krčku. Odřezané hlávky nebo listy rostlin jsou unášeny šikmo uloženým dopravníkem do horní části sklízeče. Šikmé dopravníky jsou konstrukčně uzpůsobeny charakteru sklízené zeleniny. Pro hlávkové druhy se používají profilované pryžové dopravníky, pro listové druhy pryžové dopravníky s lamelami nebo výstupky případně také drátěné prstové dopravníky. U výstupu šikmého dopravníku se nachází třídící stůl nebo horizontálně uložený pásový dopravník. Zde stojí pracovníci obsluhy, kteří vynesené hlávky odebírají, ručně dočišťují a ukládají do PE přepravek.
Podobné řešení představují pěstitelské systémy, kdy jsou rostliny pěstovány na záhonech pokrytých mulčovací folií. Po najetí sklízeče na záhon, jehož šířka odpovídá pracovnímu záběru stroje dojde k nadzvednutí fólie a odříznutí rostlin v místě kořenového krčku (pod fólií). Uříznuté rostliny jsou společně s fólií unášeny po šikmé ploše k třídícímu stolu. Fólie se současně navíjí na cívku. Obdobně jako v předchozím případě pracovníci provádějí dočištění a uložení hlávek do přepravek.
Stroje pro sklizeň listové zeleniny umožňují výrazné snížení pracnosti této operace. Běžně dosahovaná výkonnost sklízečů se pohybuje v závislosti na druhu sklízené komodity, podmínkách stanoviště, počtu pracovníků a jejich zapracovanosti atd., v rozpětí hodnot 0,02 – 0,2 ha/h, což ve srovnání s ruční sklizní představuje až třicetiprocentní úsporu pracovního času.
Sklizený produkt může být distribuován na trh k přímé spotřebě ve dvou variantách.
První varianta představuje hlávky nebo listy v částečně upravené podobě (odstranění vnějších obalových listů). Tento produkt využívají spotřebitelé jako surovinu, kterou je nutné před vlastní konzumací ještě zpracovat (praní, krájení, ochucení).
Druhá varianta představuje finální výrobek určený k okamžité konzumaci. Jeho podstatou jsou posklizňové úpravy spočívající zejména v praní hlávek nebo sklizených listů a jejich nakrájení na menší segmenty (řezanku). Tímto způsobem lze pro spotřebitele vytvořit barevně i chuťově atraktivní salátové směsi. Ty jsou baleny do spotřebitelských obalů (PE sáčků, vaničky apod.) v nichž jsou distribuovány.

Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. 1G46082 „Technologické systémy a ekonomika integrované produkce zeleniny a révy vinné“.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *