Mechanizační prostředky pro odstraňování porostů a zbytků veřejné zeleně

Dřeviny představují nedílnou součást veřejné zeleně. Zahrnují široký sortiment jehličnatých, listnatých a stálezelených druhů a rozhodujícím způsobem se podílí na zlepšování životního prostředí a udržování jeho biologické rovnováhy. Tyto předpoklady mohou zpravidla zdárně plnit jen zdravé dřeviny, jejichž výběr byl proveden podle ekologických podmínek v souladu s kompozičními zásadami uplatněnými v projektech zahradních a krajinných úprav. V každodenním životě však nastávají situace, kdy je nutné provést úplné odstranění dřevin

Odstraňují se především dřeviny zestárlé, nemocné a nevratným způsobem poškozené. V úvahu však může připadat také likvidace zdravých dřevin, které jsou přerostlé a představují zdroj potencionálního nebezpečí (pád, omezení průchodnosti, průjezdnosti apod.), ale také dřevin kompozičně (esteticky) nevhodných, nebo nevyhovujících novému architektonickému využití území (výstavba).
Odstranění stávajícího porostu spočívá v kácení stromů, likvidaci pařezů, likvidaci křovin, příp. likvidaci porostů při současném čištění pozemku. Všechny tyto operace patří mezi velmi náročné na ruční práci a jsou náročné i z hlediska bezpečnosti práce (hlavně kácení stromů).
Kácení a odstraňování pařezů
Kácení stromů se provádí převážně pomocí tzv. jednomužných motorových pil (mezi světové výrobce patří Stihl, Solo, Husquarna, Panter, Mcculoch, Homelite, Alpina atd.). Po oddělení nadzemní části stromů lze potom pařezy i s kořeny snadno odstranit např. rypadlem. Jiné řešení představuje odstranění pařezu pomocí speciálních mechanizačních prostředků, jako jsou pařezové frézy či pařezové vrtáky.
Pařezové frézy představují stroje určené k třískovému dělení pařezů na dřevní štěpky a třísky. Z výrobců lze uvést značky Laski, Vermeer, Bystroň, Husquarna, Fema atd. Pařezy o průměru často několika desítek centimetrů nebo jejich části mohou být likvidovány až do hloubky přibližně 0,3 m pod úroveň okolního terénu (hloubka orby). Pracovním orgánem je frézovací kotouč s horizontální osou rotace, který má po obvodu střídavě uloženy frézovací, vyměnitelné nože z legované oceli. Šířka frézovací drážky se pohybuje v rozmezí 20 až 30 mm. Pohon kotouče bývá řešen od vlastního spalovacího motoru (převozné typy) nebo vývodového hřídele traktoru (nesené a návěsné typy). Frézovací kotouč je uložen na kyvném rameni, které se vychyluje do stran a jeho ovládání je zajišťováno mechanicky nebo hydraulicky. Při práci postupně kotouč frézuje jednotlivé vrstvy do požadované hloubky. Vzniklý dřevní odpad zpravidla zůstává na místě a je promíchán s okolní půdou. Výhodou práce těchto strojů je především všestranné použití, dobrá průjezdnost a přístupnost v porostu, zlepšení půdních podmínek využitím pilin (štěpky) zapravených do půdy.
Pařezové vrtáky představují další skupinu strojů využívanou k odstraňování pařezů do větších hloubek (často až 1,0 m). Jejich použití má opodstatnění zejména při větším počtu pařezů. Pracovní orgány těchto strojů bývají upevněny na konzole připojené na tříbodovém závěsu traktoru. Konzola umožňuje nastavení hloubky i směru vrtání. Pohon bývá řešen hydraulicky nebo od vývodového hřídele traktoru. V současnosti se lze setkat se dvěmi konstrukčními variantami, přičemž pracovním orgánem je válcový nebo kuželový vrták se svislou osou rotace.
Kuželový (šroubový) vrták se dvěma bočními břity proniká do pařezu, který štípe a láme na části o velikosti 1,0 dm3. Tyto dřevní segmenty lze poměrně snadno odstranit (naložení a následný odvoz) nebo ponechat přímo v půdě. Mezi výrobce těchto strojů patří např. Elletari, Eredi Ferri a další.
Druhou konstrukční variantu představuje dutý válcový vrták odpovídajícího průměru (rozmezí 0,2 – 0,6 m) a délky (0,8 – 1,0 m) v závislosti na velikosti pařezů. Dolní hrana vrtáku je osazena frézovacími noži. Z výrobců lze uvést např. Eredi Ferri, Elletari apod. Princip činnosti spočívá v přerušení postranních kořenů pařezu frézovacími noži, což umožní jeho postupné nasunutí do vnitřní dutiny vrtáku. Třením je pak pařez držen ve vrtáku, s nímž se pozvolna otáčí, až nakonec dojde k přerušení hlavního kořene. Následuje vytažení vrtáku ze země i se zbytkem pařezu v jeho vnitřní části. Po nadzvednutí a přejezdu je pařez z vrtací hlavy hydraulicky vytlačen.
Pro likvidaci menších stromů lze použít také traktor s navijákem, kdy dochází k vytažení stromu i s kořeny.
Stroje na odstraňování křovin
Likvidaci křovin lze s ohledem na jejich charakter provádět pomocí širokého sortimentu mechanizačních prostředků. S jejich využitím lze křoviny odřezávat, ale i vytrhávat. U drobných a mladých porostů lze používat křovinořezy, u křovin se silnějšími kmeny je nutné používat speciální zařízení pomocí nichž se křoviny vytrhávají i s částí kořenů, nebo se oddělí pouze nadzemní část. Vytrhávací zařízení bývá neseno na tříbodovém závěsu traktoru. Je tvořeno dvojicí ozubených hřebenů, zapadajících do sebe, které jsou hydraulicky ovládány. Po sevření křoviny dojde pomocí hydrauliky traktoru k jejímu vytažení i s kořeny.
V určitých případech se vyžaduje komplexní zásah s cílem zajistit likvidaci porostu při jeho současném vyčištění. K této operaci se využívají kombinované stroje určené k drcení nadzemní části porostů (i stromů) s následným odfrézováním pařezů, případně k frézování pařezů a k rotačnímu zpracování půdy (dochází k promíchání dřevních zbytků a půdy). K výrobcům patří např. Seppi-M, Hantsch aj. Z konstrukčního hlediska se jedná o náročné stroje s pracovními orgány uzpůsobenými pro kombinaci účinků drcení a frézování. Jsou tvořeny nejčastěji masivním rotorem opatřeným pevnými noži procházejícími mezerami statoru nebo frézujícími rozrušovaný materiál. Méně časté je využití kladivových rotorů s letmo uchycenými noži (kladivy), jenž se pohybují mezi protiostřím. Principem pracovní operace je opakovaný přejezd, případné postupné projíždění stroje za současného drcení (štěpkování) materiálu, který nejčastěji zůstává ležet na místě. Charakteristické je použití odkláněcích rámů ovládaných hydraulickým válcem umožňujícím odklonění porostu a usnadňujícím tak průjezd stroje.
Vzniklý dřevní odpad může být po úpravě využit pro mulčování, jako surovina do kompostů, eventuelně v posledních letech stále sílí trendy po jeho využití pro energetické účely.

Oponovaný příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. QG 60083 “Konkurenceschopnost bioenergetických produktů”.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *