Malverina – odrůda pro výrobu bílých vín a moštů

Malverina je odrůda, která byla zapsaná do Státní odrůdové knihy v České republice v roce 2001. O rok později byla potom této odrůdě udělena ochranná práva, jejichž držitelem a zároveň udržovatelem odrůdy je podle informací UKZÚZ Ing. Miloš Michlovský, CSc. z Rakvic. Podrobnější informace je možné najít na www.ukzuz.cz.

Malverina vznikla křížením odrůd Merlan x Rakiš, které pocházejí z Moldávie a je vhodná pro biologické pěstování. Výsadby této odrůdy jsou prozatím minimální, nicméně v souvislosti s rozšiřováním ekologických postupů do vinohradnictví stoupá zájem pěstitelů právě o tuto odrůdu.

Ampelografická charakteristika a stanoviště
Vrchol letorostu je zelený s velmi jemně načervenalým okrajem mladých lístků, bez ochlupení. List je středně velký, velmi slabě trojlaločnatý. Rub listové čepele je holý. Hrozen je středně velký, válcovitě kuželovitý, s křidélkem u základu třapiny. Bobule jsou středně velké, kulovité, zelenožluté, na osluněné straně hroznu výrazněji narůžovělé. Uspořádání bobulí v hroznu je husté. Chuť dužniny je neutrální.
Malverina má na stanoviště střední až vyšší požadavky. Kvalitně zralé hrozny je možné získávat ve svahovitých polohách s velmi dobrým osluněním. Méně vhodné jsou vlhké polohy, kde se může častěji objevovat šedá hniloba a stejně tak i půdy příliš vlhké a výživné. Ideální jsou půdy hlinitopísčité nebo písčité. Velmi dobře snáší i vápenaté podloží.

Odolnost k biotickým a biotickým faktorům
Odolnost odrůdy k zimním mrazům je dobrá. Může být nižší právě v případě nevhodné polohy pro výsadbu a nebo v případě vysoké násady hroznů na keřích.
Malverina se zařazuje mezi odrůdy se zvýšenou odolností k houbovým chorobám. Odolnost k plísni révy vinné je dobrá. V průběhu vegetace dostačují v závislosti na klimatických podmínkách a infekčním tlaku jedno až tři ochranná ošetření. V dobře vzdušných polohách je možné pěstovat tuto odrůdu i bez ochrany. Velkou pozornost je třeba věnovat především ochraně zálistků ve druhé polovině vegetace, v srpnu a září. Mladé lístky jsou citlivější na napadení plísní révy vinné.
Odolnost listů i hroznů k padlí révy vinné je u této odrůdy velmi dobrá. Listy a hrozny bývají napadány pouze při velmi silném tlaku této choroby. Naproti tomu odolnost k šedé hnilobě i ostatním hnilobám je závislá na hustotě bobulí v hroznu. Velmi husté hrozny, které se většinou vytvářejí na výživných nebo vlhkých půdách jsou citlivější než hrozny řidší. V takových případech je třeba věnovat ochraně proti hnilobám pozornost již po kvetení a před uzavíráním hroznů. Volnější hrozny mají k hnilobám odolnost dobrou až velmi dobrou.
Tabulka 1 ukazuje výsledky dlouhodobého hodnocení odolnosti k plísni révy, padlí révy a šedé hnilobě hroznů révy. Hodnocení probíhalo v letech 1996 – 2003 ve vinici bez ošetření fungicidy. Společně s odrůdou Malverina byly hodnocené její rodičovské odrůdy Rakiš a Merlan a další dvě vybrané odrůdy Bianca (Maďarsko) a Phoenix (Německo). K hodnocení byla využita stupnice podle OIV (1983), kde 9- je velmi vysoká rezistence a 1- velmi vysoká citlivost.
Odolnost k plísni révy (list) byla u Malveriny nejnižší mezi hodnocenými odrůdami (5,12) a srovnatelná s odrůdami Rakiš (5,62) a Phoenix (5,25). Odolnost k padlí révy (list) byly pro Malverinu (6) vyšší, než-li u odrůd Rakiš (5,87) a Phoenix (4,87). Podobně i pro padlí révy (bobule) lze označit odolnost za dobrou (5,87). Proti šedé hnilobě hroznů révy (hrozen) byla odolnost nižší (5,12) avšak vyšší, než-li u odrůdy Phoenix (4,75). Celkově lze Malverinu označit za odrůdu s dobrou odolností proti nejdůležitějším houbovým chorobám u révy vinné. Lze ji úspěšně pěstovat v podmínkách biologického vinohradnictví.
V závislosti na lokalitě, agrotechnických zásazích jako prostředcích nepřímé ochrany je možné minimalizovat fungicidní ochranu na 1 až 3 ochranné zásahy za vegetaci. Při pěstování je přirozeně možné využívat i biologické prostředky k ochraně rostlin. Ve vzdušných a méně vlhkých lokalitách a při kvalitně provedených agrotechnických zásazích je možné pěstování bez jakékoliv chemické ochrany.

Text a foto doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, ZF v Lednici

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 4/2010.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *