Malí neznámí našich měst – Vroubenka americká Leptoglossus occidentalis

Vroubenka americká Leptoglossus occidentalis (Heidemann, 1910) je severoamerická ploštice z čeledi vroubenkovitých (Coreidae), zavlečená koncem minulého století na evropský kontinent. Nymfy a dospělci sají na generativních orgánech jehličnatých dřevin a ve své domovině způsobují významné ztráty na osivu douglasek a borovic.

Původní oblastí výskytu vroubenky americké je západní pobřeží Severní Ameriky, odkud se od 60. let minulého století postupně šířila až k východnímu pobřeží Spojených států. Koncem 90. let byla následně zavlečena do Evropy, kde byla poprvé zjištěna v roce 1999 v severní Itálii. Po následném rychlém šíření byla postupně nalézána v dalších státech Evropy, např. ve Švýcarsku (2002), ve Slovinsku a Španělsku (2003), v Chorvatsku a Maďarsku (2004), v Rakousku (2005) atd. Na území ČR byla poprvé nalezena v roce 2006.

Škůdce semenných porostů
Ve své domovině představuje vroubenka americká poměrně významného škůdce semenných porostů jehličnatých dřevin. V přirozených podmínkách může zničit 50–80 % jehličnatého osiva. Napadá přes 40 druhů zejm. jehličnatých dřevin. Jde především o douglasku tisolistou (Pseudotsuga menziesii) a různé druhy borovic, např. b. vejmutovku (Pinus strobus), b. těžkou (P. ponderosa), b. lesní (P. sylvestris), b. černou (P. nigra), b. smolnou (P. resinosa), b. kleč (P. mugo), b. pokroucenou (Pinus contorta) aj., ale také o jedle (Abies spp.), smrky (Picea spp.) nebo cedry (Cedrus spp.). Z listnatých dřevin napadá rovněž pistácii (Pistacia vera) či citrusy (Citrus spp.).
Vroubenka americká je nápadná, téměř 2 cm velká, červenohnědě zbarvená ploštice. Na svrchní straně polokrovek má nápadné bílé, klikaté, příčné linie ve tvaru písmene „W“. Hřbetní strana zadečku je žlutá nebo světle oranžová s pěti příčnými černými pásy. Charakteristickým znakem jsou silné ostny na zadních stehnech. Dalším typickým znakem (všech vroubenek) jsou listovitě rozšířené holeně zadních nohou. Nymfy jsou zprvu zeleno-oranžové až hnědo-oranžové a teprve v průběhu vývoje získávají charakteristické červenohnědé zbarvení.

Jedna generace v roce
Přezimují dospělé ploštice, které na jaře nalétávají na jehličnaté dřeviny, kde sají na květech, zelených šiškách a vyvíjejících se semenech. Samičky kladou vajíčka v řádcích na jehlice. Mladé nymfy sají na jemných šupinách vyvíjejících se šišek, případně na jehlicích. Po pěti instarech se nymfy svlékají v dospělce nové generace, kteří do pozdního léta či brzkého podzimu sají na dozrávajících šiškách a semenech. Druh má jednu generaci v roce. K přezimování vyhledává vhodná místa, přičemž se často sdružuje do agregací čítajících větší množství jedinců. Jako zimoviště slouží nejrůznější suché úkryty – hnízda ptáků a hlodavců, skuliny pod odchlíplou kůrou, apod. Z důvodu přezimování vroubenka často vniká ve větším množství do lidských obydlí, kde je mnohdy nalézána ve škvírách mezi okny, na záclonách či jinde, kde může být nepříjemná i z hygienického hlediska.
Přestože je vroubenka americká považována za významného škůdce, vlastní existenci stromů neohrožuje. Z ČR ani Evropy nejsou prozatím známy žádné případy škod. Naopak z bytů, kanceláří, ordinací apod. je na podzim přítomnost nechtěných návštěvníků oznamována čím dál častěji. Ochrana se prozatím neprovádí. Jako nejúčinnější řešení proti vniknutí vroubenek do domácností jsou těsná okna opatřena sítěmi proti hmyzu.

Text a foto Ing. Jakub Beránek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *