Malí neznámí našich měst – Lýkohub jasanový Hylesinus fraxini

Lýkohub jasanový Hylesinus fraxini (Panzer, 1779) patří mezi drobné kůrovce – řazené v posledních letech do čeledi nosatcovitých (Curculionidae). Jeho larvy i brouci významně poškozují jasany různého stáří, a to jak na kmenech tak větvích.

Lýkohub jasanový je běžně se vyskytující druh střední a jižní Evropy, zasahující svým výskytem do severní Afriky. Vzhledem k tomu, že v našich podmínkách hojně doprovází výskyt jasanů (Fraxinus spp.), v nichž se vyvíjí, vyskytuje se především v lužních oblastech a v pahorkatinách. Přestože škody působí jak na mladých, tak i na vzrostlých stromech, přednostně napadá jasany středního věku. U starších dřevin napadá zpravidla vrcholovou část, odkud se následně šíří dolů na kmen.

Požerky pod kůrou dřevin
Brouci jsou asi 2,5–3,5 mm dlouzí, s oválným tvarem těla. Záď krovek a stejně tak boky štítu jsou zaoblené. Tělo je hustě pokryté šupinkami, které na krovkách tvoří nepravidelné, šedavé a hnědé skvrnky, čímž působí, na kůrovce nezvyklým, pestrým dojmem. Nohy jsou tmavě hnědé se světlejšími červenavými chodidly. Larvy jsou bělavé, beznohé, rohlíčkovitě zahnuté, s hnědou hlavou. Kukly jsou bělavé, volného typu. Larvy žijí pod kůrou, kde vytváří, pro druh charakteristický, požerek, který je tvořen dvěmi příčnými nebo šikmými, mírně obloukovitými, svorkovitě se sbíhajícími matečnými chodbami. Matečné chodby jsou 2,5–10 cm dlouhé a 1,7–2 mm široké. Jsou zřetelně zaříznuté do povrchové části běle a často hustě vedle sebe nahloučené. Uprostřed mezi matečnými chodbami je zřetelná snubní komůrka v podobě malého, dolů či šikmo dolů směřujícího „zobáčku“. Larvové chodby jsou husté, podélné, jen 3 až 5 cm dlouhé, zakončené kukelnou kolébkou. Larvy se obvykle kuklí v běli. Prodělávají-li však svůj vývoj v tlusté kůře, kuklí se v ní.

Zralostní žír brouků
Brouci se rojí záhy na jaře, již v březnu a dubnu. Samečci nejčastěji nalétávají na jasany s hladkou či středně silnou kůrou, skrz niž vyhlodávají snubní komůrku a lákají samičky. Samičky po oplodnění vykusují matečnou chodbu, do níž průběžně kladou jednotlivá vajíčka. Larvy relativně rychle dorůstají a od konce června a v průběhu července se objevují noví brouci. Ti nalétávají do paždí větví nebo na mladé kmínky poblíž spících oček, kde se zavrtávají do kůry. V rámci tohoto tzv. zralostního žíru brouci v kůře vyhlodávají krátké, nepravidelné, do 2 cm dlouhé chodbičky, v nichž přezimují.

Vytváří se novotvary
Lýkohub jasanový je typickým škůdcem chřadnoucích a čerstvě pokácených jasanů; ke svému vývoji vyhledává kmeny a větve různého stáří – pouze mladé části o průměru menším než 3 cm obvykle nenapadává. Při přemnožení však může napadat i zdravé stromy a způsobit postupně jejich odumření. V městských výsadbách působí škody především mladí brouci, kteří svým zralostním žírem poškozují hladkou kůru mladých jasanů. Pletivo poraněné kůry v těchto místech bují a vytváří posléze krabaté novotvary, známé jako „korové růžice“. Vzhledem k tomu, že takto poškozenou kůru zpravidla napadají i další generace brouků, růžice se stále zvětšují a rozrůstají. Takto poškozené partie se pak stávají atraktivní i pro další druhy dřevokazného hmyzu a jsou vstupní branou pro některé houbové patogeny.
V případě poškození je jediným účinným řešením odstranění napadených částí či celých stromů. Vzhledem k tomu, že se druh vyvíjí v podstatě v partiích všech tloušťek, je vždy nezbytné, při odstraňování celé dřeviny, zajistit odvoz a likvidaci celého stromu, tj. i všech větví. V opačném případě se může lýkohub v ponechaném materiálu namnožit a zásah by byl neúčinný. Vyřezávání a likvidaci silně poškozených mladých jasanů nebo jejich částí zralostním žírem je nejvhodnější provádět v zimním období, kdy jsou přítomni i přezimující brouci.

Text  Ing. Jakub Beránek, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta

Celé znění článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 4/2012

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *