Letničky pro přímý výsev II.

Záhony zakládané metodou přímého výsevu jsou na místech, ve kterých neočekáváme okamžitý efekt po založení, vhodnou alternativou k finančně náročným letničkovým záhonům z předpěstovaných sazenic.

O dobré kondici záhonu, jeho vzhledu, zapojení a délce kvetení rozhoduje vedle správné skladby směsi, o které jsme psali v první části tohoto příspěvku (Zahradnictví 5/2009) řada dalších faktorů:
•důkladná likvidace vytrvalých plevelů v místě založení záhonu,
•zabránění vyklíčení nežádoucích semen jednoletých plevelů (např. aplikací Basamid granulátu v dávce 20g/m2 přibližně 14 dnů před výsevem),
•možnost závlahy záhonu po výsevu v případě sucha,
•stanovení optimálního výsevního množství semen na m2.

Stanovení množství výsevu
Při sestavování výsevku na 1m2 bylo vycházeno z HTS jednotlivých druhů. Záměrem pokusu bylo zjistit nejnižší možný počet kusů vysetých semen na 1m2 při předpokládaném průměrném výpadku rostlin zhruba 50 %, a to v důsledku různé klíčivosti semen, působení povětrnostních vlivů apod.
Zkušenosti ukazují, že výsevek 80 ks semen na m2 v roce 2008 (0,20 g/m2 ve variantě A a 0,13 g/m2 ve variantě B) je naprosto nedostatečný. Eppelz – Hotz (2008) uvádí výsevek
1 g/ m2 jako postačující za předpokladu možné závlahy v počáteční fázi klíčení a růstu. U většiny směsí zkoušených v letech 2003 – 2005 se výsevek pohyboval v rozmezí 0,3 – 0,6 g/m2 a u mnoha z nich byl záhon zcela zapojen. Z uvedeného lze vyvodit, že na velmi dobré celoroční působnosti směsi na záhonu má vedle výsevku na 1 m2 důležitý podíl také správný výběr taxonů do směsi. Při možnosti použití zálivky lze doporučit výsevek 0,5 g směsi na 1 m2 . Výsevy z jara 2009 tuto skutečnost potvrzují.

Kompozice záhonu z přímého výsevu
Tak jako u záhonů zakládaných z předpěstované sadby i u záhonů z přímých výsevů musí vlastnímu výběru taxonů a jejich množství ve směsi předcházet stanovení kompozičního záměru, ve kterém si předem určíme zastoupení barev a jejich časové působení na záhonu, výškové uspořádání záhonu, podíl různých tvarů květů a květenství v záhonu či přítomnost taxonů okrasných např. listy, plody atd.
U záhonů z přímých výsevů musíme předpokládat, že jeho výsledný vzhled, pokud nepoužijeme pouze jednu či několik málo druhů letniček, bude působit jako pestrá rozkvetlá louka se zcela náhodným rozmístěním barev a výšek. Pokud chceme do záhonu vnést určitý řád, systém a princip opakování, můžeme:
•vyšší, v záhonu dominantní, kosterní letničky vysévat bodově (např. Amaranthus caudatus, Tithonia rotundifolia, Helianthus annuus, Kochia scoparia a jiné),
•záhon založit kombinací přímého výsevu a předpěstované sadby.

Tři možnosti založení
Pro lepší představu nabízíme porovnání záhonů založených různými technologiemi:
1. Záhony založené z předpěstované sadby se v kompozici uplatní okamžitě po výsadbě, a to měrou úměrnou velikosti sazenic, a působí až do zámrazu. Rozmístění rostlin v záhonu je striktně dáno kompozičním záměrem a osazovacím detailem. Náklady na rostlinný materiál při průměrné ceně sazenic deset Kč bez DPH a počtu 7 ks/m2 činí 70 Kč/m2. Odstraňování plevelu probíhá formou okopávky a je nejjednodušší a časově nejméně náročné.
2. Záhony založené z přímého výsevu začínají výrazněji působit až od konce 9. týdne po výsevu. V nejkritičtějším stavu jsou ve zhruba 4. až 5. týdnu od výsevu, kdy je potřebné ze záhonu vytrhat vyklíčené plevele. Tento úkol je náročný jak na čas (zhruba 5min/m2 opakovaně dva až třikrát podle počtu plevelů), tak na odbornou zdatnost osob, které musí odlišit semenáče plevele a cílové letničky. Rozmístění rostlin na záhonu je v tomto případě zcela náhodné. Od 9. týdne po výsevu jsou záhony až do zámrazu 100 % zapojeny bez nutnosti okopávky, pouze s potřebou vytrhnutí zaschlých jedinců Ammi majus koncem srpna a ojedinělých plevelů z náletu. Záhony v dobré kondici působí až do zámrazu. Náklady na osivo, při průměrném výsevku 95 ks semen/m2, činily 4,75 Kč/m2.
3. Záhony zakládané kombinací přímého výsevu a předpěstované sadby. Kompozičním záměrem bylo zhruba 35 % plochy záhonu (4,2 m2) osadit sazenicemi, zbylou plochu založit přímým výsevem, rovněž s průměrným výsevkem 95 ks semen/m2. Rozmístění předpěstovaných sazenic podle předem stanoveného kompozičního schématu tvořilo kostru záhonu, kterému dodalo řád a opakování některých taxonů v prostoru. V omezené míře také pomohlo překlenout nepříznivé období počátečního vývoje záhonu. Rovněž tento způsob založení je v první fázi náročný na čas a odbornou zdatnost personálu. Záhon působil velmi dobrým dojmem až do zámrazu.
Náklady na rostlinný materiál činily 4,75 Kč/m2 (osivo) + 294 Kč (sazenice 7 ks/1m2); celkem 26 Kč/m2.

Mnoho otazníků
Založené pokusy s využitím letniček z přímých výsevů ukazují na reálnou možnost tohoto způsobu zakládání záhonů v zahradní a krajinářské tvorbě. Některé výše uvedené nevýhody neumožňují jejich použití kdekoliv a v masovém měřítku. Tam, kde není nutné očekávat okamžitý efekt po založení a kde to prostředí unese, jsou velmi vhodnou alternativou k finančně náročným letničkovým záhonům z předpěstovaných sazenic. Vizuální efekt divoké rozkvetlé louky, který přinášejí do kompozice, je často spojený se silným ekologickým aspektem, a to přítomností motýlů, slunéček, včel apod. Vedle řady dnes již známých údajů zůstává řada nezodpovězených otázek jako např.: může termín výsevu směsi ovlivnit její působení v průběhu vegetace, je možné záhony zakládat výsevem na podzim, může použití některých médií jako jsou např. silný karton 120g/ m2, vlnitý (lepenkový) papír 187g/ m2, konopné rouno 600g/m2, kokosová rohož 700g/ m2, sláma, juta 300g/ m2, protierozní kokosová rohož (Eppelz – Hotz 2007), zjednodušit technologii zakládání a péče?
Aby bylo možné na tyto otázky odpovědět probíhají na pracovišti Zahradnické fakulty MZLU v Lednici i v letošním roce další pokusy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *