Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny v ČR

O léčivé, aromatické a kořeninové rostliny (LAKR) je ve světě stále zájem, a to zejména v oblastech jejich konečného využití. Pěstitelé LAKR tak mají možnost tento trend následovat. Ve světovém i evropském měřítku se pěstování stává významnějším především díky nutnosti dostát rostoucím nárokům na kvalitu produktu. Hlavním světovým trendem posledních let je tedy zavedení správné pěstitelské praxe včetně posklizňové úpravy a skladování, jak v konvenčním, tak i ekologickém zemědělství. A jak je tomu v ČR?

O léčivé, aromatické a kořeninové rostliny (LAKR) je ve světě stále zájem, a to zejména v oblastech jejich konečného využití. Pěstitelé LAKR tak mají možnost tento trend
následovat. Ve světovém i evropském měřítku se pěstování stává významnějším především díky nutnosti dostát rostoucím nárokům na kvalitu produktu. Hlavním světovým trendem posledních let je tedy zavedení správné pěstitelské praxe včetně posklizňové úpravy a skladování, jak v konvenčním, tak i ekologickém zemědělství. A jak je tomu v ČR?
(text)

Dle údajů ČSÚ zaznamenává tuzemská produkce LAKR po velkém rozmachu v období vstupu ČR do EU v současnosti pokles pěstebních ploch. Tato recese je způsobena nestabilní, a pro české zemědělství charakteristickou situací ve vztahu pěstitel – odběratel, která je právě pro tuto skupinu rostlin velmi limitující. Nezanedbatelnou součástí tuzemského sektoru LAKR je také tzv. hobby pěstování.

Co říkají statistiky?
LAKR byly v roce 2007 v ČR pěstovány pouze na 5184 ha, což je mírnější pokračování klesající tendence od roku 2004, kdy byl zaznamenán největší zájem o pěstování těchto rostlin. Důvodem pro skokové snížení ploch v letech 2005 a 2006 však také může odlišný přístup pěstitelů k jejich statistickému vykazování v souvislosti s evidencí půdy pro účely získání přímých plateb (EU). V roce 2007 bylo v ČR sklizeno 3925 tun LAKR. Průměrný výnos 0,76 t/ha byl nižší než v roce 2006 (0,81 t/ha), ale tato hodnota je nad úrovní výnosů od roku 2003. Nejvýznamnějšími velkoplošně pěstovanými komoditami zůstávají stále kmín, ostropestřec, námel a využití makoviny, i přes výkyvy v produkci v období 2004 – 2007. Hlavním důvodem dlouhodobého výrazného kolísaní je především stále se měnící situace v odbytu LAKR v tuzemském prostředí. Dle statistik poklesly sklizňové plochy LAKR v roce 2005 o 28,9 % oproti roku 2004 na celkových 8355 ha a tento trend pokračoval i v roce 2006, kdy ČSÚ zaznamenal další téměř 30% pokles ploch na konečných 5858 ha. Mezi rokem 2006 a 2007 se pokles zmírnil, ale tendence zůstala zachována. S ohledem na vývoj klimatických podmínek v letech 2004 a 2005 nebyl propad produkce úměrný úbytku pěstebních ploch, ale při posouzení i let následujících je naznačena tendence, že při úbytku ploch zůstávají u pěstování LAKR pěstitelé zkušenější s lepšími výsledky.
Zatímco léčivé rostliny se v roce 2007 pěstovaly na 2369 ha a meziroční pokles ploch lze označit za nevýznamný (2429 ha v roce 2006), předcházející meziroční poklesy byly v řádu desítek procent. Obdobný, ale výraznější trend vykazovalo i pěstování kořeninových a aromatických rostlin, které byly v roce 2005 pěstovány na 5144 ha a v roce 2006 už jen na 3429 ha (pokles o 33,3 %). Mezi roky 2006 a 2007 klesající tendence pokračovala, i když mírnějším tempem (21,4 %).
Z přehledů zahraničního obchodu ČR, včetně vnitrounijního, u skupiny LAKR (tj. koření, léčivé rostliny, rostlinné šťávy a výtažky) vyplývá, že celková bilance se po několika letech vrací do kladných hodnot, a to jak ve finančním, tak i hmotnostním vyjádření. Na této tendenci se podílejí hlavně léčivé rostliny poklesem dovozů a koření naopak zvýšením vývozů. Významnými exportními komoditami zůstávají i v roce 2007 kmín a makovina.
Výkupní ceny LAKR jsou výrazně ovlivňovány především světovými cenami, tj. poptávkou na trhu a kvalitou i množstvím domácí i zahraniční produkce. Závisí rovněž na objemech dovozů a v posledních letech prožívají mírný nárůst hlavně z důvodu jejich nedostatečného množství. V průměru vzrostly ceny o sedm až deset procent u květových drog (z původních 140 Kč/kg). Ceny ostatních druhů, mezi které patří kořenové, listové a naťové drogy vzrostly o tři až pět procent (z průměrných 50 – 55 Kč/kg). Hlavním kritériem prodejní ceny je kromě nabídky a poptávky také obtížnost získávání daného druhu léčivé rostliny – pěstování, sklizeň, posklizňová úprava atd.
V souladu s celosvětovým vývojem je nutné zdůraznit také stále významnější trend – ekologické zemědělství, které je zajímavé i pro produkci LAKR. Ekologické zemědělství představuje v současnosti rychle rostoucí sektor zemědělství většiny zemí světa, a to především vlivem zvyšující se informovanosti zákazníků v oblasti bezpečnosti potravin a růstu zájmu o životní prostředí. V posledních letech výrazně roste jeho podíl na struktuře farem a na využití zemědělského půdního fondu. Dle ČSÚ byly ekologickým způsobem v roce 2005 v ČR léčivé rostliny pěstovány na 3,4 ha, kořeninové a aromatické rostliny na 99,6 ha (z toho kmín na 30 ha). Ekologické zemědělství bylo v ČR podporováno v rámci agro – environmentálních opatření HRDP MZe ČR, od roku 2007 je podpora poskytována v rámci Programu rozvoje venkova EAFRD, a to formou dotací na hektar na základě nařízení vlády č. 79/2007 Sb. Finanční podpora je diferencována v závislosti na druhu obhospodařované kultury.

Vedou kmín, ostropestřec a námel
Kmín, ostropestřec mariánský a námel patří v ČR stále mezi nejdůležitější pěstované druhy LAKR. Významné postavení je podloženo na jedné straně rozsahem pěstování, na druhé návazností na odběratele a zpracování.
Kmín kořenný je stále významnou komoditou našeho zemědělství a následně také důležitou
položkou zahraničního obchodu s kořením. S ohledem na dlouholetou tradici pěstování, šlechtění a výzkumu má kmín v ČR stále specifické postavení a patří mezi rozhodující kořeninové rostliny. Faktorem omezujícím jeho pěstování je především ekonomická situace pěstitelů ve vztahu k uspokojení stále větších nároků na kvalitu produkce. Pěstování kmínu po silných 90. letech (4000 – 8000 ha) zaznamenalo recesivní období, které pokračovalo po mírném vzestupu v roce 2002 na 2700 ha opětovným každoročním poklesem pěstebních ploch až na 1620 ha v roce 2006. V roce 2007 došlo k mírnému nárůstu ploch na 2 319 ha. Celkový pokles je odpovědí na nestabilní prostředí odbytu kmínu a je určující pro cenový vývoj této komodity na tuzemském trhu. Sdružení Český kmín podalo v roce 2004 žádost o udělení ochranné známky EU – chráněné označení původu pro produkt Český kmín, a to podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006. EK zapsala to označení do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení v květnu 2008. Základními parametry pro využití přidělené známky je kromě oblasti pěstování také kvalita nažek (obsah silice nejméně 2,8 %) a použití registrované odrůdy kmínu dvouleté formy.
Plocha pěstování ostropestřce mariánského v posledních letech výrazně kolísá (v rozmezí 700 – 4500 ha) s průměrným výnosem 0,75 t/ha. Je většinou pěstován pro farmaceutické zpracování, které vyžaduje vysokou kvalitu produktu.
Pěstování námele (vřeckaté stádium houby paličkovice nachové Claviceps purpurea L.) má v ČR velmi dlouhou tradici. Námel se pěstuje na vybraných odrůdách žita na výměře 1500 – 3000 ha s průměrným výnosem 0,95 t/ha. Inokulace spočívá v aplikaci spor houby do metajících klasů žita mechanickým způsobem (75 %) a v poslední době i postřikem (25 % ploch). Žito je po sklizni námele využitelné jen pro technické účely.
Makovina (tj. prázdná makovice a 10 cm stonku pod makovicí bez minerálních příměsí a prachu, určená pro farmaceutické účely) byla v ČR použita pro farmaceutické účely z ploch 17 785 ha, což činí 31,1 % z celkové sklizňové plochy máku v témže roce (53 712 ha). Pěstování máku obecně zaznamenává v posledních letech zvýšený zájem pěstitelů.
Další druhy LAKR se v ČR pěstují už jen v rozsahu jednotek až desítek hektarů. Mezi významnější druhy patří fenykl, koriandr, kopr (semeno), heřmánek pravý, máta, meduňka, jitrocel kopinatý, tymián, jehlice trnitá, lopuch větší, proskurník, kozlík a andělika lékařská.

Tradiční je sběr
V ČR má tradici nejen v pěstování, ale i sběr LAKR. Ten nastupuje jako jediná možnost
v případech, kdy daný druh – především léčivé rostliny – nelze z ekologických nebo ekonomických důvodů a vzhledem ke značným specifickým nárokům pěstovat v monokultuře. Objem nakoupených sběrových drog je určen výší výkupních cen českých nákupců, která v posledních letech stagnuje, a tak sběr zůstává aktivní především v místech tradice. Problematické je také hledisko kvality drogy i odborné znalosti (správné určení sbírané rostliny). Přesto zůstává tento způsob získávání LAKR u mnoha významných druhů jedinou možností. Sběr, stejně jako pěstování jsou pod jednoznačným vlivem světových cen dané komodity.
V ČR patří mezi nejvíce sbírané rostliny tradičně šípek, list břízy bělokoré, nať třezalky tečkované a kopřivy dvoudomé, květ lípy srdčité a černého bezu, nať řepíku lékařského a přesličky rolní, list maliníku a ostružiníku a mnoho dalších – celkem zhruba 70 nakupovaných druhů především léčivých rostlin. Zpracováním LAKR se dle údajů sdružení pěstitelů a zpracovatelů PELERO zabývá v ČR 44 organizací.

Zahraniční obchod
Zahraniční obchod ČR léčivými, aromatickými a kořeninovými rostlinami dosahuje v dlouhodobém časovém období záporných hodnot.
Dovoz koření do ČR v roce 2004 zaznamenal výrazný nárůst. V tomto roce bylo poprvé dovezeno přes 5000 tun, což představuje navýšení o více než jednu čtvrtinu oproti roku 2003. V dalších letech trend pokračoval, ale již méně výrazně. V roce 2006 bylo dovezeno 5800 tun koření a v roce 2007 došlo opět k výraznějšímu nárůstu o 12,34 % oproti roku 2006 a překročení hranice 6000 tun. Nejvýznamnějšími do ČR dováženými položkami jsou tradičně paprika (58,3 % objemu dovozu v roce 2007) a dále zázvor, šafrán, tymián, bobkový list, kari aj. Stálé jsou nejvýznamnější země původu dováženého koření, tj. Španělsko, Vietnam, Polsko a Rakousko.
Vývoz koření z ČR značné kolísá. V letech 2004 a 2005 výrazně poklesl objem vyvezeného koření, přičemž hlavním důvodem byl klesající trend vývozu hlavní exportní položky – kmínu. V roce 2005 bylo z ČR vyvezeno o 35,3 % méně koření než v roce 2004, v roce 2006 došlo k opačné situaci – vývoz z ČR dosáhl 1900 tun, tj. o 29,9 % více než v roce 2005. V roce 2007 růstový trend pokračoval, sice nedosáhl úrovně roku 2003, ale s 2647 tunami se vrátil nad úroveň let 2001 a 2004. Vývoz koření z ČR směřuje především na Slovensko do Německa, Polska a Nizozemska.
Dovoz léčivých rostlin po letech růstu (2003 – 2005) poklesl v roce 2006 oproti roku 2005
o 41,5 % na téměř 2400 tun léčivých rostlin a jejich částí. V roce 2007 došlo k obtížně vysvětlitelné redukci na 1200 tun. Od roku 2005 se nejvíce léčivých rostlin do ČR dováželo z Polska (20,5 % v roce 2006). V roce 2007 se nejvýznamnější množství (65,8 %) dovezlo z Číny. Objem vývozu léčivých rostlin a jejich částí z ČR dosáhl prokazatelného maxima v roce 2004. Od tohoto roku klesá a tato tendence zůstala zachovaná i v roce 2007, kdy po dlouhodobém poklesu dosáhla objemu necelých 2500 tun. Jedinou exportní položkou v roce 2007 byla makovina (Slovensko). U ostatních zemí lze hovořit pouze o vzorcích v rozsahu jednoho nebo několika kilogramů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *