KVĚTY BOHA PROTEA

Na jihu Jihoafrické republiky v provincii Západní Kapsko se rozkládá jedna ze šesti rostlinných říší světa. Tato říše je nesmírně bohatá. Na ploše, která zaujímá 0,04 % zemského povrchu roste 8500 druhů rostlin. Nikde jinde na světě takovou koncentraci nenajdeme.

Celých 6000 druhů zde nalezených je endemických. Tato říše se jmenuje fynbos a je tvořena „jemnolistým křovím“. Jsou to nespočetné druhy vřesovců, proteí, pelargonií, ale také cibulovitých a hlízovitých geofytů. Z tohoto regionu pochází převážná většina našich zahradních rostlin. Mezi nejzajímavější čeleď jistě patří proteaceae. Většina jich roste na jižní polokouli, v Austrálii a zde, v Jižní Africe. Najdeme zde 14 rodů, z nichž nejznámější a nejbohatší, se 112 druhy, je Protea, která se stala národní květinou Jihoafrické republiky.
V porostech fynbosu proteje snadno odlišíme od ostatní vegetace. Jsou to drobnější, ale i větší keře, někdy dokonce stromy. Najdeme mezi nimi rostliny plazivé i vzpřímeně rostoucí. Jejich obrovská miskovitá či číškovitá květenství s jasně zbarvenými zákrovními listeny jsou nepřehlédnutelná. Jednotlivé kvítky jsou tvořeny třemi srostlými okvětními plátky a jedním volným. Mezi nimi je uzavřen ochmýřený pestík. Křiklavě zbarvené listeny lákají ptáky, kteří nejčastěji proteje opylují. Mezi opylovače patří také motýli a dokonce i hlodavci.
Národním symbolem jižní Afriky se stala King Protea – Protea cynaroides, která se vyskytuje především v Kapsku. Podobně jako ostatní proteje je stálezelená. Rostliny mají většinou kmen, který vyrůstá z podzemního dřevitého oddenku. Okrouhlé tuhé listy připomínají vzdáleně rododendrony. Květenství u největších rostlin mohou mít až 30 cm v průměru a poutají svou nápadnou barvou a exotickým vzhledem. Zůstávají dlouho čerstvá a dobře snášejí přepravu. Suchá se používají při aranžování.
Proteje rostou na místech náchylných k požárům. Během jejich vývoje se tomuto živlu natolik přizpůsobily, že jej dokáží velmi dobře přežít. I nižší a plazivé druhy obrážejí z podzemních orgánů. Mnohé druhy se však bez ohně již neobejdou. Potřebují jej K rozmnožování. Jejich semena totiž mohou klíčit až po silném zahřátí. Bez něj ztrácejí klíčivost.
Ve fynbosu jsou proteje nejvyšší vegetací a často zde nahrazují chybějící stromové patro. Jsou úkrytem pro mnoho savců, plazů, ptáků a pro hmyz. Proteje však nerostou pouze ve fynbosu, ale najdeme je i ve vysokých horách, na pastvinách, savanách i v tropických částech jižní Afriky.
Zajímá-li nás, proč zrovna v kapské oblasti roste tolik protejí a dalších rodů této čeledi, musíme jít do historie. Přibližně před pěti miliony lety se klima v tomto koutě Afriky velmi změnilo. Ubylo srážek a ty zůstaly vázány jen na chladné období roku. Tyto změny působily jako evoluční podnět. Rostliny se začaly přizpůsobovat novým podmínkám. Členitá krajina kapských hor poskytla obrovské množství rozličných stanovišť, které rostliny během procesu adaptace obsadily. Vzniklo mnoho nových forem, ze kterých se vyvinuly samostatné druhy.

V současné době však je mnoho zástupců čeledi proteaceae velmi vzácných. Více než 125 ze 400 druhů je uvedeno v Červené knize.

Ještě se vraťme k samotnému názvu Protea. Slavný švédský botanik nazval tento rod jménem boha Protea, který ve starořecké mytologii na sebe bral mnoho podob. Tím Linné chtěl dokumentovat variabilitu těchto rostlin, ale ve skutečnosti nikdy neviděl živé exempláře, dokonce ani suchý materiál. Popsal je podle rytin 24 různých forem známých v té době. Nikdy se nepřesvědčil, jak trefný název použil. Až pozdější botanická bádání tuto mimořádnou rozmanitost potvrdila.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *