Květináři očekávají jasno

S přibližujícím se vstupem do EU se zvyšuje i aktivita jednotlivých profesních svazů, které se snaží získat a zprostředkovat co nejvíce informací pro své členy a usnadnit jim tak přechod do podmínek, které fungují na západ od naší republiky. Lobování zahradníkům, vzhledem k roztříštěnosti a nevelkému zájmu, zatím moc nejde.

Doufejme, že alespoň zájem o informace a přizpůsobení se novým pořádkům bude silnou kartou, kterou si udrží v ruce.
Svaz květinářů a floristů nabídl v sobotu 22. února v sále olomouckého hotelu Flora menu, které si žádný zvídavý zahradník jistě nenechal uniknout. Se zajímavými příspěvky vystoupily Ing. Zdeněk Nachlinger z firmy Bohemiaseed, s. r. o., Praha, Ing. Miloslava Táborská ze SRS, odboru karantény, Ing. Helena Součková, CSc., z VÚZE Praha, Ing. Eva Dušková, CSc., z Průhonic a Ing. Eva Jetmarová, CSc., z ÚKZÚZ Brno.
Rizikové faktory českého květinářství v EU
Současný trend spotřeby květin v ČR se vyznačuje stoupáním a zachovává si stále úroveň 10% růstu (v EU naopak dochází v průměru ke stagnaci, v Německu dokonce 5% propadu). Pokud bereme v úvahu, že se tuzemská produkce záhonových rostlin zvýšila o 37 % (spotřeba vzrostla o 30 %) a dovoz poklesl, nevypadá situace pesimisticky, spíše naopak. Odlišuje se jen segment řezaných květin, kde i přes dvouprocentní zvýšení spotřeby došlo k meziročnímu propadu výroby o devět procent. K pozitivním zprávám však patří i zvýšení vývozu o 46 %. Příznivě působí na rozvoj květinářství, podle Ing. Zdeňka Nachlingera, také velká vzdálenost Nizozemska, víceméně optimální síť prodejen a kvalifikovaný personál. Časově omezenou výhodou je levnější produkce a nižší náklady.
Rizikových faktorů je osm. Prvním je zastaralost technického vybavení. Průměrný věk skleníků dosahuje 34 let při technologické životnosti 25 let u starších, resp. 33 let u nových. Chybí často automatická závlaha, prostor pro manipulaci, kvalitní vodní zdroj, náhradní energetický zdroj, účinné větrání aj. Druhou nevýhodou jsou drahé energetické zdroje. Co dodat ke konstatování, že ceny zemního plynu jsou na úrovni Nizozemska (tamní kupní síla je ovšem pětinásobná), elektřina je v Německu dokonce o 30 % levnější a využívání topného oleje je díky známým podvodům téměř zcela ekonomicky mimo hru.
Rizikem číslo tři je vysoký podíl ruční práce. Nutností bude snížit počet zaměstnanců na 1 ha z 15 na pět, případně na tři. Produkce na pracovníka se pohybují v EU okolo hranice 225 tis. EUR/rok, u nás 21,5 tis. EUR/rok. Čeká nás též zvýšení produkce z 1 m2 plochy pod sklem, která v zahraničí dosahuje 80 – 100 EUR, v ČR 1000 Kč. Podle střízlivých odhadů lze docílit okamžitě jejího zvýšení na 1500 až 2000 Kč/m2/rok. Problematika nedostatku kapitálu je pouze přechodná, vstřícnost zahraničních bankovních domů je podle zkušeností větší, ovšem za podmínek důkladnějšího posouzení projektu a alespoň třetinové spoluúčasti (při čtyřicetimilionové investici na hektar skleníku je nutné počítat s okamžitým 13 – 14 milionovým výdajem).
Posledními dvěma faktory jsou neuspořádané odbytové vztahy a toky zboží a kvalifikovanost prodeje. Nejpodstatnější je zvýšit produktivitu práce, uplatňovat produkci v rámci odbytové organizace, modernizovat provoz i za cenu přijetí partnera a zvýšit velikost podniku.
Rostlinolékařské pasy – aktuální téma před jarní sezónou
Přesná evidence pohybu rostlinného materiálu podléhající soustavné kontrole přináší povinnost opatřovat tento materiál rostlinolékařským pasem podle § 7 d, odst. 1 zákona. Týká se rostlin určených k prodeji obchodním odběratelům s výjimkou těch, které jsou určeny k prodeji pouze konečným spotřebitelům, pokud jsou pěstovány anebo nabízeny k prodeji odděleně od ostatních rostlin a jsou uváděny do oběhu v takové formě (způsob balení, označení, zapěstování), z níž je patrné, že jdou pouze ke konečnému spotřebiteli. Druhy, kterých se to týká, jsou uvedeny v Příloze č. 2 k vyhlášce č. 89/2002 Sb. Ing. Eva Táborská se ve svém příspěvku zaměřila na vysvětlení a praktickou aplikaci.
Diskuse byla velmi živá a velmi brzy se ukázalo, že ne všechny problémy jsou uspokojivě vyjasněny. Například požadavky na RL obchodních řetězců, které prodávají konečným spotřebitelům, neexistence manuálů s vyobrazenými škodlivými činiteli pro pěstitele (na různých hostitelích, v různých vývojových fázích) aj. Vzhledem k důležitosti tohoto tématu zveřejníme ve čtvrtém čísle měsíčníku Zahradnictví příspěvek Ing. Michala Hnízdila ze SRS ČR.
Nové letošní trendy
Vedle pěstitelů květin tvoří podstatnou část svazu i floristé. V hotelu Flora se tentokrát předvádění ujal Petr Kopáč a Jitka Remarová, mistři posledních dvou ročníků Děčínské kotvy. Dekorace na téma ročních období zpestřil Petr Kopáč ještě tvorbou přízdob k šatům, které mohly účastníci obdivovat v rámci přehlídky modelů na plesu SKF. Prostor k obdivu vytvořených prací dostali účastníci přímo v hotelové hale a pro ty, kteří do Olomouce právě neměli cestu, chystáme příspěvek do časopisu Floristika.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *