Květilka Chirosia betuleti – původce deformací listů kapradin

Kapradiny jsou významnou složkou flóry v různých zeměpisných oblastech většiny kontinentů. Vyskytují se na rozmanitých biotopech, ale nejčastěji je lze nalézt na stinných a vlhčích stanovištích s dostatkem humusu. Specifický habitus kapradin daný jejich morfologickou stavbou odlišnou od většiny ostatních rostlin spolu s jejich dekorativním vzhledem bývá častým důvodem jejich pěstování v zahradách a parcích. S ohledem na jejich požadavky jsou obvykle vysazovány v blízkosti menších vodních prvků, např. zahradních jezírek či drobných toků v parcích. Nápadné, často sytě zelené a u druhů robustnějšího vzrůstu i velké členité listy lákají pozornost mnohých návštěvníků okrasných zahrad či parků. Podobně je tomu i v případě přirozeného výskytu solitérně rostoucích exemplářů nebo kapradinami souvisleji porostlých ploch v lesních ekosystémech.

Deformace koncové části listu
Relativně velké listy některých běžných zástupců kapradin mírného pásu mohou bedlivějšího pozorovatele upoutat nápadnou deformací koncové části zpeřeného listu. Specificky utvářená deformace se projevuje neúplným rozvinutím celého listu – jeho terminální část zůstává spirálovitě stočená. Napadené listy nevyrostou do adekvátní délky a proti nenapadeným zůstávají až o čtvrtinu kratší. Deformace terminální části listu má kulovitý tvar a dosahuje velikosti až několika centimetrů. Hálce podobný útvar je tvořen jen částečně vyvinutými, pokroucenými a hustě nahloučenými úkrojky neúplně rozvinutého listu. Koncové části úkrojků vyčnívající z kulovitě utvářené deformace jsou slabě podvinuté a zeleně zbarvené. Pletiva listových úkrojků, která zůstávají nahloučená uvnitř nerozvinuté části listu, ztrácejí zelené zbarvení a tmavnou. Původcem těchto spíše ojediněle se vyskytujících poškození distální části listu jsou larvy květilky Chirosia betuleti.

Škodí larvy květilek
Ontogenetický vývoj larev této květilky probíhá v kulovitě deformované koncové části listu, jehož pletivy se larvy živí. Samotné larvy se ukrývají hlouběji mezi zakrnělými listovými úkrojky spirálovitě stočeného listu a zevně nejsou pozorovatelné. Stavbou těla se tyto larvy, tzv. strusky, podobají larvám jiných druhů květilek. Jsou beznohé, červovitého tvaru. Zúžený konec těla představuje přední, hlavovou část larvy, ve které jsou vytvořeny sekundární háčkovité ústní orgány. Na opačném, nezúženém konci těla s drobnými hrbolky, se nalézají dýchací otvůrky. Larva má nažloutlé zbarvení s lesklým tělním povrchem. Pod tenkou průhlednou kutikulou lze pozorovat některé vnitřní tělní tkáně a orgány larvy.

Více informací a fotografií naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 5/2010.

Text a foto RNDr. Jan Kabíček, CSc., ČZU v Praze

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *