Kvalitativní indikátory stavu a údržby sídelní zeleně

Souhrn Práce se zabývá hodnocením kvalitativního stavu ploch sídelní zeleně, jejich skladebných prvků a kvalitou související udržovací péče. Práce představuje metodiku pro hodnocení jednotlivých kvalitativních indikátorů, které byly modelově ověřeny terénním průzkumem ve vybraných plochách veřejné zeleně o celkové rozloze 30,56 ha. Výsledky práce prokázaly rozdíly v kvalitě jednotlivých skladebných prvků ploch sídelní zeleně i v kvalitě udržovací péče. Výsledky také dokládají vliv kvality udržovací péče na kvalitu jednotlivých prvků. Řešené téma souvisí s managementem sídelní zeleně a s indikátory stavu sídelní zeleně.

Úvod

Kvalita městského prostředí je ovlivněna plochami sídelní zeleně a funkcemi, které tyto plochy poskytují a plní. Plnění požadovaných funkcí je ovlivněno kvalitou a stabilitou těchto ploch. Hodnota plochy samotné je poté dána především kvalitou jejich skladebných prvků. Předložený příspěvek představuje nástroj pro hodnocení kvalitativního stavu těchto prvků i ploch a také související udržovací péče. Poznání skutečného stavu a kvality ploch zeleně je základním podkladem pro další práci s těmito plochami, upozornění na problémy, stanovení potřeby pěstebních zásahů či změny managementu péče.

 

Současný stav řešené problematiky

Obecné souvislosti problematiky péče o sídelní zeleň definoval např. Šimek (2002a). Kvalitativním stavem dřevin při hodnocení zeleně vybraných obytných souborů města Prahy se zabývaly Sojková, Knotková (2008). Výsledky jejich práce upozornily na neuspokojivý pěstební stav téměř poloviny hodnocených dřevin. Úroveň udržovací péče skladebných prvků ploch zeleně hodnotil ve třech statutárních městech České republiky Šimek (2010), který prokázal různou úroveň údržby mezi jednotlivými funkčními typy zeleně i mezi jednotlivými typy vegetačních prvků. Ze zahraničních autorů popisují možné přístupy k rámcovému hodnocení sídelní zeleně např. Supuka, Feriancová (2008), možnosti kvalitativního zhodnocení trávníkových ploch veřejné zeleně prezentovali Tomaškin, Tomaškinová (2011). Hodnocení faktorů ovlivňující úmrtnost mladých výsadeb stromů ve městě New York (USA) provedl Lu et al. (2010). Výsledky jeho studie ukázaly, že zásadní vliv na mortalitu stromů měla lokalizace výsadeb (travnatá plocha, zpevněná plocha apod.). Využití hodnotících indikátorů ve vztahu k udržitelnému rozvoji popisuje Kenney et al. (2011). Zmíněný autor zdůrazňuje potřebu systematického monitoringu kvality dřevin v městském prostředí, ale i monitoringu kvality udržovací péče. V citovaných zdrojích je však detailnějšímu porovnání vztahu mezi kvalitou prvku a kvalitou udržovací péče věnována jen okrajová pozornost.

 

Materiál a metodika

Modelové území

Terénní hodnocení bylo provedeno ve třech městech severomoravského regionu České republiky (Frýdek-Místek, Ostrava a Havířov). V těchto městech bylo vybráno celkem 12 objektů/ploch veřejně přístupné zeleně. Jednalo se o funkční typ zeleně park a parkově upravenou plochu. V těchto 12 objektech bylo vyhodnoceno celkem 1486  vegetačních a technických prvků (dále jen VP a TP), které tvořily plochu o rozloze 30,56 ha. Celková délka v případě liniových VP byla 2508 m. Terénní hodnocení proběhlo v měsících srpen a září (2012) a květen (2013).

Text a foto Ing. Lukáš Štefl, Bc. Simona Matiová

Mendelova univerzita v Brně, ZF v Lednici

 Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 9/2013*

Článek byl odborně recenzován.

Poděkování

Příspěvek vznikl za podpory Interní grantové agentury (IGA) na podporu projektů specifického výzkumu na Mendelově univerzitě v Brně, registrační číslo 8/2013/591.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů a v redakci časopisu.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *