Autor
Kategorie:
Nezařazené

Kruté důsledky zanedbávání střídáni plodin

V některých oblastech tradičního pěstování zeleniny, zvláště pak koštálovin, dochází k velmi zúženému střídáni plodin. Není výjimkou, že pěstitelé květáku na nejvhodnějších stanovištích příliš nedbají o nutnost zabránění rozvoje nebezpečných chorob striktním dodržováním základních zásad půdní hygieny, z nichž právě správné střídání plodin patří mezi nejzávažnější.

Na poměrně lehkou váhu brali tento požadavek i mnozí nejúspěšnější pěstitelé květáku v Německu, zvláště v oblasti Falce, která je pěstováním květáku nejproslulejší. Podobně jako oni jsou však postiženi pěstitelé starých tradičních květákových oblastí v Belgii, Francii
a USA.
Příčinou je výskyt choroby, vyvolané v půdě přežívající parazitickou houbou Verticillium dagliae. Tato sice napadá všechny druhy brukvovitých (jsou popsány např. totální výpadky růžičkové kapusty), nicméně nejvíce je nebezpečná právě pro květák. Na jeho okrajových listech, které žloutnou, se objevují hnědo-černá zbarvení vodících pletiv. Obraz napadení se velmi podobá bakteriální žilkovitosti listů, působené Xanthomonas campestris pv. campestris. Na rozdíl od této choroby se při napadení Verticillium nevytvářejí na listech květáku typické nekrotické skvrny tvaru V. Verticillium se do květáku dostává z půdy kořeny nebo vrcholem košťálu, na jehož vrcholu jsou patrny příznaky zahnědnutí nejdříve. V některých případech jsou napadány i jednotlivé listy, přičemž celý list včetně žeber se poněkud zkrucuje. Tyto příznaky jsou v porostech patrny nejdříve v červenci a lze je poté pozorovat až do pozdního podzimu. Nejpříznivější podmínky pro rozvoj parazita jsou při teplotě půdy 20 – 32 oC. Je velmi obtížné přesně stanovit výskyt Verticillium jen podle popsaných příznaků, neboť obdobné jsou i při napadení fusarii a zmíněnou černou bakteriální žilkovitostí.
Verticillium dah1iae náleží mezi půdní parazitické houby. Ve formě mikrosklerocia o průměru 0,02 až 0,12 mm může v půdě přežívat po řadu let. Tato skutečnost a to, že má obrovskou řadu hostitelů (umocněno i enormním, přímo hazardním z hlediska půdní hygieny, pěstováním řepky olejné ) činí z ochrany vůči němu velmi obtížný problém. Obecně Verticillium napadají fazole, hrách, okurky, brambory, zelí a jiné druhy košťálovin, vojtěšku, lupinu, řepku, slunečnici, rajčata, řadu různých druhů plevelných rostlin, jádrové a peckové druhy ovocných dřevin, jahodník, okrasné rostliny, listnaté stromy, např. javory. Pro květák má však specifický význam Verticil1ium dahliae.
V Belgii (oblast největšího pěstování květáku kolem Mechelenu) a v USA působí na květáku značné škody i Verticillium longisporum. Výskyt tohoto parazita byl poprvé zaznamenán v roce 2002 i v Německu. Podle dosavadních poznatků se tento parazit specializuje na brukvovité druhy, především na květák. Není doposud vědecky prokázáno, zda se jedná o samostatný druh parazita či jen o poddruh. Po řadu let je pozorováno, že existují zřetelně vystupující rozdíly mezi stupněm napadení jednotlivých odrůd květáku. Např. v západních Flandrech je vůči Verticillium longisporum zvláště náchylná standardní odrůda ’Freedom’.
V roce 2000 uskutečnil v Belgii rozsáhlé pokusy se stanovením specifické náchylnosti jednotlivých odrůd květáku vůči V. longisporum. Zjistili přitom, že relativně nejméně náchylné jsou odrůdy ’Aviron’, ’Elbert’ a ’Marine’. Nicméně právě pěstování odrůd ’Elbert’ a ’Marine’ je velice problematické, neboť jejich vernalizace je v letním období značně bržděna
Podle odrůdových pokusů, které proběhly v roce 2002 ve Falci, nejvíce byly V. dahliae postiženy odrůdy ze skupiny romanesco, ’Navona’ a ’Celio’, z bílých květáků ’Fremont’ a ’Fredom’. Doporučuje se proto tyto odrůdy využívat jakožto indikátor výskytu V. dahliae. S velkým odstupem bylo v německých pokusech pozorováno, že odrůda. ’Elbert’, jež se v Belgiii projevila jakožto rezistentní vůči V. longisporum, byla naopak v Německu vůči V. dahliae nejcitlivější. Jako nejodolnější se zde ukázaly odrůdy ’Nautilus’, ’Aviso’ a ’Aviron’.
Zvláštní roli v problému verticillia hraje brokolice. Po několik roků bylo pozorováno, že porosty brokolice zůstaly zdravé, i když se nacházely v bezprostředním sousedství napadených porostů květáku. Bylo zjištěno, že brokolice se vyznačuje dobrou rezistencí jak vůči bakteriální žilkovitosti lisů (Xanthomonas campestris pv. campestris), tak i proti V. dahliae a V. longisporum. Zdá se, že toho by bylo možné využit ke snížení výskytu mikroskleritií verticillia zapravením zbytků po sklizni brokolice na zamořených pozemcích. Prokázání tohoto předpokladu může být zajímavým námětem pro další výzkum.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *