Kosatce v průběhu staletí – 1. díl

V našich klimatických a současně i kulturně-historických podmínkách patří kosatce po staletí k nejvýznamnějším perenám v zahradách a parcích. Na většině území se nejčastěji setkáme s kosatci s kartáčky, botanicky řazenými do rodu Iris, podrodu Iris, sekce Iris. Botanickou příslušnost si však běžní pěstitelé příliš nepřipomínají. Ta je důležitá, pokud se zabýváme jejich vzájemnými vztahy.

Naznačuje nám míru příbuznosti různých druhů patřících k různým vnitrorodovým jednotkám. A protože se míra příbuznosti přímo odráží v křížitelnosti různých druhů a skupin hybridů, znalost botanických vazeb nám ušetří některé nereálné pokusy a představy, i když samozřejmě ve výjimečných situacích se může podařit to, co bylo zdánlivě nedosažitelné a nebo alespoň velmi nesnadné.

O různých kategoriích planých i kulturních kosatců byla podána v tomto časopise základní informace v roce 2013 (vedoucí autorského kolektivu RNDr. Pavel Sekerka).*

Text a foto Mgr. Milan Blažek,

BZ Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., Průhonice

Celé znění článku naleznete v aktuálním čísle časopisu Zahradnictví 5/2015.

Komentáře ke článku 2

  • Barbora

    Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat na radu ohledně pěstování kosatců. Objevuje se mi v poslední době zasychání poupat,když už mi tedy kosatce vykvetou. Uschlé poupě má v sobě občas i malou dirku, jako by do něj něco vlezlo, ale žádného červa jsem v poupatech neviděla. Můžete mi poradit o jakého škůdce se jedná?

    Velmi Vám děkuji za odpověď

    S pozdravem Barbora Tůmová

    • polakova lucie

      Dobrý den, tady je odpověď od odborníka, Mgr. Milana Blažka, z Botanické zahrady Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., Průhonice:

      Problém je zdánlivě jednoznačný. Záleží na tom, došlo li k rozbřednutí obsahu listenů a nebo méně vysvětlitelný, pokud jde o větší suchý otvor, neprovázený hnilobou uvnitř.

      První případ je způsoben květilkou kosatcovou (Phorbia servadei). Byla u nás dlouho neznámá a škodila v teplejších zemích, ale v posledních letech už v některých oblastech nemá smysl kosatce pěstovat bez insekticidů. Larvy zničí až polovinu poupat. Odtrhávání napadených květů nemá smysl, samičky kladoucí vajíčka nalétají z okolí, a mechanicky je nikdo všechny nezničí – nanejvýš se omezí. Je nutné ošetřit mladé stvoly již po prorůstání z listového vějíře, a vhodné je to opakovat po jejich plném prorostení. Udělá-li se to až době, kdy stonky dosáhly polovinu své budoucí délky, je většinou již pozdě. Larvy se mohou zničit, ale poupata už přestala růst a rozbředla.

      Jsou-li zde suché dírky, pak to může být jen nahodilý výskyt příležitostného, nikoli specifického kosatcového škůdce. Ten by ale měl být vidět, nevzpomínám ani z praxe ani z literatury na situaci, kdy by v listenech žila skrytá larva a prokousala se až před zakuklením. Ovšem nevylučuji ojedinělé případy nahodilého požeru, které jsou však z dlouhodobého hlediska téměř bezvýznamné

      S pozdravem

      M. Blažek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *