Korejská vajgélie

Vajgélie (WeigeLa) není potřeba našim školkařům ani zahrádkářům nijak zvlášť představovat, protože se jedná o klasické, s oblibou pěstované v létě kvetoucí keře. Pěstuje se celá řada kultivarů (asi 10 - 12) kvetoucích v různých odstínech od bělavě růžové až po vínově červenou.

Jsou to kultivary druhů Weigela florida (Bunge) A. DC. (pocházejí Číny a Koreje) a hlavně Weigela -hybridy, což je souborný název pro většinu pěstovaných kultivarů, vzniklých křížením a selekcí různých východoasijských druhů. Všechny kvetou v červnu až červenci, některé remontují (opakují kvetení) ještě v srpnu až září.
Účelem tohoto článku ovšem není popisovat rostliny známé a běžně pěstované, ale spíš upozornit na dva zajímavé korejské druhy, které se v nabídkách a v sortimentu našich školek vůbec nevyskytují. V mých sbírkách je pěstuji už od roku 1990, kdy jsem poprvé navštívil Severní Koreu (KLDR) a měl jsem možnost v různých horách této krásné země sbírat jak semena, tak i mladé rostliny. Za ta léta pěstování mohu konstatovat, že nemají žádné zvláštní nároky oproti běžně pěstovaným hybridům. Mají ovšem jedno velké plus a tím je ranost kvetení.
Weigela praecox (Lemoine) L. H.Bailey kvete delšími trubkovitými květy růžově červené barvy, někdy už v dubnu, současně s rašením listů.
Weigela subsessilis (Nak.) Baill. Má rovněž dlouhé trubkovité květy sytě růžovofialové barvy, kvete na jaře krátce po olistění a má našedlé, hebké listy.
Popisovat habitus těchto vajgélií je celkem zbytečné, protože to vyplývá celkem jasně z přiložených fotografií. W. praecox dorůstá výšky jen 0,8 – 1 m, W. subsessilis je vyšší, dorůstá 1,5 – 2 m.. Rostou hlavně v horách Taesong San, Myohyang San a také v horách Kumgang San na hranici s Jižní Koreou. Prospívá jim chráněné, slunečné stanoviště a vlhčí, živné půdy. Omrzáním výhonů u nás netrpí (v severokorejských horách není žádnou výjimkou mráz pod –20 °C). V předjaří je vhodné (jako ostatně u všech hybridních vajgélií) zkrátit loňské výhony o 1/3 – 1/2 délky . W. praecox nestříhám ale vůbec, kvete po celé délce výhonů. Jsou to krásné solitéry pro malé zahrady a předzahrádky, ve větším množství je můžeme vysazovat v řídkých rozvolněných skupinách jako předsadbu vyšších (nejlépe jehličnatých) dřevin, kde dokonale vyniknou.
(Pozn.- údaje o pěstování se týkají mé zahrady ve Středočeském kraji, v nadmořské výšce přes 500 m s pravidelnou zimní sněhovou pokrývkou).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *