Kolaps rostlin rajčete v hydroponické kultuře

Cílem tohoto příspěvku je informovat o případu závažného narušení zdravotního stavu rostlin rajčete, který se vyznačoval několika specifickými rysy: napadeny byly rostliny pěstované v hydroponické kultuře na čedičovém substrátu; postižení vyústilo v hromadné odumírání (kolaps) rostlin; za příčinu kolapsu nebylo možno označit jeden primární či hlavní faktor.

Podle statisticky podchyceného objemu sklizených rostlinných produktů patří u nás rajčata, spolu se zelím, cibulí a mrkví, mezi čtyři nejčastěji pěstované druhy zeleniny. Převládá venkovní pěstování v rámci polních osevních postupů. Rozsah rychlírenského pěstování zeleninových druhů, včetně rajčete, byl u nás v posledních letech z řady nepříznivých ekonomických důvodů redukován.
V celosvětovém měřítku, zejména v západní Evropě a Severní Americe, se v několika posledních desetiletích začaly uplatňovat hydroponické techniky, a to zejména pro pěstování rostlin okurky, rajčete, papriky a okrasných rostlin. Největší oblibu získaly tzv. agregované technologie pěstování rostlin v živném roztoku při současném použití inertního čedičového (minerálního) média, které poskytuje mechanickou oporu pro kořeny. V ČR je hydroponické pěstování na čedičovém substrátu spíše okrajovou záležitostí. Využívá se přibližně na deseti hektarech skleníkové plochy a v dohledné době se s dalším rozšířením nepočítá.

Když se před několika desítkami let začalo v širším rozsahu zavádět hydroponické pěstování rostlin, předpokládalo se, že skleníkové hydroponické systémy budou představovat jednak menší riziko napadení rostlin původci chorob a živočišnými škůdci, jednak jejich snadnější regulaci. Počítalo se s tím, že ve skleníkových hydroponických systémech s inertním minerálním substrátem bude nejen zabezpečena harmonická výživa a optimální vnější podmínky, ale zároveň zde budou chybět, nebo budou eliminovány či minimalizovány zdroje nákazy, které se ve venkovním prostředí mohou běžně nacházet v půdě, vodě a v ovzduší.
V následujícím textu informujeme o případu, který svědčí o tom, že původní předpoklady o menším riziku narušení zdraví rostlin v hydroponické kultuře nebyly opodstatněné. Potvrdilo se, že ve skleníkových podmínkách je snadnější regulace škodlivých organismů, ovšem jen tenkrát, když se podaří patogena(y) či škůdce včas zjistit a správně identifikovat. Náprava narušeného zdraví je však obtížná, jde-li o komplexní chorobu, která je způsobena několika faktory biotického i abiotického původu.
Ve skleníku pro komerční účely byl v roce 2008 zaznamenán kolaps dospělých rostlin rajčete, a to v rozsahu, se kterým se provozovatel od zavedení nové hydroponické technologie v první polovině 90. let dosud nesetkal. První viditelné příznaky se začaly objevovat v době prvního nasazování plodů a jejich dozrávání. Do konce vegetace na ploše zhruba 3 ha předčasně odumřelo 75 – 80 % rostlin rajčete. Neobvykle vysoký rozsah škod byl podnětem k pátrání po příčinách hromadného odumírání.

První vnější příznaky pozvolného nebo náhlého odumírání rostlin rajče byly pozorovány v době mezi nasazováním a dozráváním prvních plodů. Zpočátku byla nápadná přechodná ztráta turgoru vrcholu výhonů. Poté obvykle následovalo postupné vadnutí listů od spodu. Silně napadené rostliny náhle vadly a usychaly při současném žloutnutí, nebo bez něho. Nakonec celé rostliny odumíraly (obr. 1).
Na začátku sběru plodů se v některých případech objevily na povrchu stonků vodnaté, hnědé až načernalé léze (lokalizované plochy napadeného korového pletiva) (obr. 2). Takto postižená korová pletiva se dala snadno od středního válce stonku oddělit.
Nápadným příznakem, patrným na příčném nebo podélném řezu stonkem, bylo jednak hnědnutí xylémové části svazků cévních (obr. 3), jednak změna zbarvení a případně i rozklad dřeně. Na bázi stonku byla dřeň vodnatá, měkká a hnilobná, občas s dutinami. Na spodní a střední části napadených stonků se vyskytovaly četné výrůstky zkrácených adventivních kořenů (obr. 4).
Na povrchu kořenů se nacházely hladké nebo korkovité hnědé až tmavohnědé léze (obr. 5), případně byly kořeny v různém stupni rozloženy. Zhnědlá korová pletiva kořenů byla nezřídka od centrálního válce oddělená, takže přežívaly jen provazce tvořené centrálním válcem kořene.

Celý text článku naleznete, spolu s fotografiemi, v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 5/2010.

 

Text prof. Ing. Václav Kůdela, DrSc., Ing. Václav Krejzar, Ph.D., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně

Foto Ing. Václav Krejzar, PhD, Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *