Klima a závlaha ovocných sadů

V souvislosti s hodnocením vývoje klimatu v posledním desetiletí a výrazným uplatněním kapkových závlah sadů se diskutuje o potřebnosti závlah u ovocných kultur. Při zakládání velkých komplexů ovocných výsadeb v sedmdesátých letech se ukázala potřeba budování závlah hlavně v oblastech s velkým srážkovým deficitem – jižní Morava, severní Čechy a Polabí.

Šlo hlavně o závlahu postřikem nad i pod koruny stromů.
Později, hlavně v oblasti Kutné Hory, se vybudovaly systémy bodových závlah. K získání nových poznatků o přínosu závlah na výnosy a kvalitu ovoce se uskutečnily závlahové pokusy hlavně u jabloní, broskvoní a višní v oblasti jižní Moravy (Práče, Velké Bílovice).
Víceleté pokusy prokázaly zvýšení výnosu oproti nezavlažovaným stromům, např. u jabloně Golden Delicious/M1 o 19,5 %, u višně Morela pozdní o 17,0 % a u broskvoní Redhaven o 31,2 %. Výsadba nových sadů v devadesátých letech s vyšším počtem jedinců na ploše (např. u jabloní více než 2 tis.kusů/ha), postupné zvyšování teploty vzduchu a nerovnoměrné rozdělení srážek během vegetace podpořilo zavádění kapkových závlah do sadů. Tento způsob závlahy s pozvolnou dodávkou vody ke kořenům stromů omezuje neproduktivní výpar a prosakování vody do mimokořenové zóny. K rozšiřování kapkových závlah napomáhají i státní dotace (max. 60 tis. Kč/ha). K vyhodnocení jejich přínosu pro zvýšení produkce jablek a ekonomiky jejich pěstování byly založeny a jsou hodnoceny závlahové pokusy (závlaha + přihnojování) v ZD Dolany a Zemosu Velké Němčice. Například v Dolanech se ve víceletém sledování dosahuje o více než 20 % vyššího výnosu při kapkové závlaze oproti nezavlažovaným stromům. Změny klimatických podmínek, které se dotýkají také produkce ovoce, jsou doloženy dlouholetými pozorováními.

Při sledování meteorologických podmínek za posledních 16 let oproti padesátiletému průměru vzrostla průměrná teplota vzduchu o 0,9 až 1,1 oC. Průběh srážek byl kolísavý podle oblastí, např. ve východních Čechách se zaznamenal mírný srážkový deficit. V Polabí a na jižní Moravě je celková bilance ovlivněna přívalovými dešti (v závislosti na stanovišti), které v důsledku povrchového odtoku jsou ovocnými stromy využity pouze částečně.
Současný trend vývoje klimatu a následně další budování závlah (hlavně kapkových) zvýraznil průběh počasí v roce 2003. Došlo k výraznému deficitu srážek a byly zaznamenány až extrémní vzdušné teploty s negativním dopadem na produkci ovocných kultur, zvláště v nezavlažovaných výsadbách.

Hodnoty byly naměřeny na meteorologické stanici v Holovousích (4 km západně od Hořic v Podkrkonoší) v nadmořské výšce 321 m. Oproti čtyřicetiletému sledování byla v roce 2003 zaznamenána o 2,5 oC vyšší teplota vzduchu a o 102,3 mm méně srážek. Výrazným jevem roku 2003 bylo velmi teplé a extrémně suché léto, kdy bylo zaznamenáno 75 letních dnů s teplotou nad 25 oC (téměř dvojnásobek průměru). Tropických dnů s maximem nad 30 oC bylo 26, což je nejvíce během sledování. Rok 2003 nebyl nejsušším rokem měření, ale za vegetační období se nevyskytlo srážkově významnější období a ani krátkodobé vydatné deště (povrchový odtok, výpar) nebyly schopny vyrovnat značný vláhový deficit v půdě.
Uvedené klimatické změny i prognóza do dalších let a naše výsledky s kapkovou závlahou sadů ukazují její nezbytnost pro intenzivní pěstování ovocných kultur, zlepšování kvality ovoce a ekonomiky pěstování ovocných druhů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *