Kapradiny nerostou jen ve stínu

Kapradiny, zajímavé trvalky pro rozličná stanoviště, tak zněl název semináře, který se uskutečnil koncem listopadu v Dendrologické zahradě Průhonice. RNDr. Pavel Sekerka provedl účastníky neobvykle rozsáhlou rodinou kapraďorostů, které najdeme nejen na stinných lesních stanovištích, ale překvapivě i na suchých skalkách nebo v zahradním jezírku. Seznámil je s jednotlivými rody, jejich pěstebními nároky, rozmnožováním a možnostmi jejich využití v zahradní architektuře.

Například vraneček švýcarský (Selaginella helvetica) může tvořit zajímavý detail na zídkách. Vytváří husté porosty, proto je vhodný pro pěstování v mísách, používá se také společně s bonsajemi. Snadno se  množí dělením a z vranečků patří mezi nejlepší rostliny pro pěstování ve venkovních podmínkách. Další z vranečků, S. stautoniana, lze využít pro pěstování na skalce. Nazývá se také nepravá růže z Jericha. Lze jej pěstovat v našich podmínkách, jen se obtížněji množí (musí se vysévat).

Ze stromových kapradin zmínil RNDr. Sekerka druh Diksonia antarctica, který na Novém Zélandu roste v lesích jako podrost. Doporučil kupovat kapradiny, které jsou alespoň jeden rok zapěstované ve velké nádobě v Evropě. Pro pěstování doporučuje chladný skleník nebo halu. Většina stromových kapradin kromě Diksonia je chráněna CITES.

 

Více informací se dozvíte na stránkách časopisu Zahradnictví.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *