Kapková závlaha při pěstování nádobových rostlin

Téměř každý milovník a pěstitel pokojových a okrasných rostlin stojí občas před problémem spojeným se závlahou, a to jak z nedostatku času, tak třeba z důvodu své dlouhodobější nepřítomnosti (dovolená, pracovní cesta, apod.). Řešení je poměrně snadné.

Tento problém je velmi aktuální zejména:
– v letním období v důsledku vysokých teplot. Ztráty vody jak z rostlin samotných (transpirace), tak z půdního prostředí (výpar) jsou totiž mnohanásobně vyšší
– u rostlin pěstovaných v omezeném půdním prostoru. Jedná se především o rostliny v hrncích, truhlících, svahovkách (obr. 1) apod., kde je výrazně omezena velikost půdního prostředí a kořenového systému rostlin. Ty jsou tak více závislé na pravidelných dodávkách vody.
Východisko z této situace představují dnes již na trhu běžně dostupné plně automatizované závlahové systémy, které v řadě případů nahrazují plošné závlahy využívané v zahradnické praxi v minulosti. Svým uživatelům poskytují široké uplatnění při závlaze hrnků, pěstebních nádob, vertikálních konstrukcí a záhonových kultur v interiérech i exteriérech. Mezi přednosti těchto systémů patří úsporné a cílené dávkování vody přímo do blízkosti rostlin, výrazná úspora času (ročně až několik desítek hodin) a fyzické námahy ve srovnání s ručním zaléváním a v neposlední řadě také úprava mikroklimatu daného prostředí.
Kapková závlaha
U nádobových kultur bývá nejčastěji využíván kapkový způsob závlahy. Celý systém je tvořen z několika základních částí. Vedle zdroje vody se jedná o řídící jednotku, která může pracovat v součinnosti se snímačem půdní vlhkosti či děšťovým snímačem. Na přívodním potrubí bývá vřazena centrální filtrace vody. Filtrovaná voda je dále distribuována do systému rozvodného potrubí. To může být prostorově členěno pomocí spojek a uzavíracích ventilů a je zakončeno výdejními prvky.
Řídící jednotka (pro označení se používá rovněž termín zavlažovací automat) tvoří regulační prvek celého systému (obr.2). Zpravidla bývá napojena na vodovodní ventil 1/2˝ příp. 3/4˝. Jejich sortiment na trhu a technická úroveň je široká. Nejjednodušší modely bývají napájeny alkalickými 1,5 V nebo 9 V bateriemi a umožňují spouštění závlahy 1 krát za den po předem nastavenou dobu od několika minut do několika hodin. Složitější modely bývají napájeny solární energií a jsou často opatřeny digitálním displejem. Umožňují řízení závlah buďto v předem naprogramovaných režimech (např. každé 4, 6, 12 hodin) po stanovenou dobu, nebo umožňují nastavení týdenního programu s několika závlahovými cykly (často až 6) v každém dni s potřebnou délkou trvání. Nejnovější typy je rovněž možné programovat pomocí jednoduché karty, která se po načtení dat do přístroje vytáhne a uloží na bezpečném místě mimo dosah dětí. Tento systém tak zamezuje nechtěnému přeprogramování. Mimo nastavených programů je možné jednotku po přímém zásahu uživatele ručně ovládat (spouštět nebo vypínat).
Doplňkové prvky
Nejnovější modely řídících jednotek mohou být propojeny s doplňkovými „ochrannými prvky“, které podporují funkce závlahového sytému. Podpora spočívá zejména v ochraně samotných rostlin před nežádoucím přemokřením a v omezení nehospodárného provozu systému. Jedná se o snímač půdní vlhkosti a snímač dešťových srážek. Snímače půdní vlhkosti (vlhkoměry) měří fyzikální veličiny, jejichž hodnota je odvislá od okamžité vlhkosti půdy. Podle principu na kterém pracují pak rozlišujeme např. vlhkoměry odporové, elektromagnetické, kapacitní atd. Snímače srážek nacházejí uplatnění zejména v exteriérech, kde monitorují množství přirozených dešťových srážek, přičemž blokují činnost jednotky a tím spuštění závlahy do doby jejich odpaření.
Další velmi významnou součást závlahového systému tvoří zařízení na filtraci vody a redukci vodního tlaku na potřebnou hodnotu (asi 150 kPa). Toto zařízení minimalizuje nebezpečí ucpání výdejních prvků případnými nečistotami obsaženými ve vodě.
Rozvodné potrubí je vyráběno nejčastěji z černého polyethylenu stabilizovaného proti ÚV záření. Tmavá barva nepropouští světlo a zamezuje růstu řas v jeho vnitřní části. Může být uloženo na povrchu terénu, pod jeho úrovní, ale také např. pod omítkami budov. Bývá tvořeno hlavním řádem tzv. instalační trubkou nejčastěji o vnitřním průměru 13 mm (1/2˝), která bývá zakončena uzavírací zátkou. V členitém prostředí je možné zajistit potřebné rozvětvení celého systému pomocí rychlospojek ve tvaru I, L, T nebo kříže.
Pro kvalitní zavlažování mají rozhodující význam výdejní prvky v různém provedení. Mohou se nacházet přímo na rozvodném potrubí nebo jako koncovky postranních rozvodných hadiček nejčastěji o vnitřním průměru 4,6 mm (3/16˝). Rozšířené jsou zejména koncové kapkovače o konstantním průtoku 1 – 8 (10) litrů, nebo kapkovače s nastavitelným průtokem v rozpětí 0 – 20 l.h-1 podle požadavků rostlin (obr.3). U rostlin vysázených v řadách nebo na omezeném prostoru lze využít řadové kapkovače nebo speciálně konstruované trysky pro závlahu malých ploch, případně rotační zavlažovače u kterých lze podle potřeby nastavit velikost zavlažovaného kruhového úseku až do průměru 0,5 m (obr.4). Pro úpravu mikroklimatu a časté mlžení rostlin pak lze použít zmlžovací trysky.
Závěr
Uvedené závlahové systémy jsou na trhu k dispozici ve dvou variantách. První variantu představují typizované sady, vybavené veškerými komponenty včetně montážního návodu, které jsou určeny zpravidla pro drobné uživatele. Ti mohou tyto systémy plně využít při závlaze řádově několika hrnků, truhlíků apod. Zkušenější pěstitelé s vyššími nároky a především větším rozsahem zavlažovaných nádob nebo ploch mohou pořídit jednotlivé komponenty samostatně a sestavit je podle vlastních potřeb. Díky snadnému stavebnicovému řešení zvládnou montáž i uživatelé z řad laické veřejnosti, kteří se tak v poměrně krátkém čase mohou těšit z moderních plně automatizovaných závlahových systémů svých rostlin.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *