Kanadské borůvky – vysoký zdroj vitamínů

Brusnice-borůvka černá (Vaccinium myrtillus L.) roste planě a je běžná v lesích na kyselých půdách, dostatečně vlhkých v polostínu smrčin a smíšených lesů. Najdeme ji v pásmu od nadmořské výšky 300 m n. m. až po slunečné polohy úpatí kopců a hornatého pásma řídkých smrčin a jedlí ve výškách do 700 m n. m.

Tmavě modré až téměř černé plody o velikosti 5–7 mm mají barvivou tmavě fialovou šťávu. Dobře stravitelné lahodné bobule mají vysoký obsah vitaminu A, C a B aj. látek pro naše tělo potřebné. Velmi typická je vůně bobulí, podobná lesním borůvkám, a to jak v čerstvém stavu nebo zapečené v těstě. Nezanedbatelný je význam i zelených částí rostliny, využívané především ve farmacii. Je to druh, který se sklízí od července do září z keříků 20–50 cm vysokých, což představuje jistou dávku obětování se pro tak náročnou činnost jakou je sběr bobulí.

Vaccinium corymbosum L.
Daleko snadnější sklizeň, pravidelný a vysoký výnos s podobnými chuťovými vlastnostmi plodů představuje pěstovaná kulturní brusnice-borůvka chocholičnatá (V. corymbosum L.), většinou známá pod názvem “kanadská borůvka“. Je původem ze Severní Ameriky. Snadnější sklizeň je dána už tím, že keře narůstají nejen do šířky, ale hlavně do výšky několika metrů. Pro pěstitele bylo vyšlechtěno a vybráno několik menších odrůd, jež dorůstají výšky od 1,5 m do 2 m. Jedná se o ovocnou dřevinu – listnatý opadavý keř s bylinnými jednoletými výhony. Raší začátkem dubna, kvete bíle na přelomu dubna a května a plodí na dvouletém a starším dřevě. I když plodí jednotlivě na krátkých stopkách, vždy ve shlucích připomínající hrozen. Sklizeň probíhá od července do poloviny srpna. Sklízí se výhradně ručně a to postupně v několika sklizních podle vybarvenosti. Ve sklizňové zralosti, která je odvislá od odrůdy je slupka hladká, sytě modré až tmavě modré barvy a silně ojíněná. Stopka přisedá těsně k bobuli, bez výrazné jamky. Apikální konec bobule je zakončen nepravým kalíškem, který je libovolně široký (dle odrůdy) a ohraničený stojatým 1–3 mm vysokým zvlněným límcem. Dužnina je bílá až mléčně bílá, s několika drobnými semeny, bez barvících látek, které jsou obsažené jen ve slupce. Velkou výhodou je, že dužnina nemá barevnou šťávu.
Odrůdy V. corymbosum L. se dělí podle velikosti bobulí na:
– se střední velikostí plodů, např. odrůdy ´Bluegold´, ´Duke´, ´Eliot´, ´Herbert´, ´Legacy´, ´Spartan´, aj.,
– velkoplodé, např. odrůdy ´Berkeley´, ´Brigitta´, ´Darrow´, ´Chandler´, ´Nelson´, aj.

Pěstební nároky
Pro výsadbu volíme slunné stanoviště chráněné proti větrům a průvanu. Tento druh je mrazuvzdorný (výjimky se najdou mezi odrůdami, citlivější je např. ´Bluegold´), většinu odrůd však můžeme pěstovat i v podhorských oblastech.
Odrůdy jsou jen částečně samosprašné, takže se při výsadbě dává přednost společenství několika odrůd, minimálně dvěma. Nejdůležitějším předpokladem zdárného růstu je půdní kyselé prostředí (směs rašeliny, pařeništní zeminy a písku) a dostatek vláhy během vegetace. Keře mělce koření, což využíváme v dávkování vody a v nich rozpuštěných speciálních hnojiv. Zvýšená a četná dávka závlahové vody je důležitá v době nakvétání, dozrávání plodů a vyzrávání rostlinných pletiv. Užitá hnojiva nemusí být jen speciální, ale vždy v síranové formě, bez chlóru a vápníku. O vodě platí totéž, měla by být okyselená nebo dešťová. Proti nežádoucímu výparu vody z půdy se bráníme mulčováním např. posečenou travou, drcenou slámou, kůrou i pilinami. Vrstvu mulče je dobré před zimou odstranit, aby nesloužila jako možný úkryt hlodavcům.
Porost udržujeme v bezplevelném stavu s každoročním jarním dodáním směsi rašeliny a pařeništní zeminy v půdorysu keře. Rostliny vysazujeme 2 m od sebe pro snadnější sklizeň v pozdější době. Po dva roky od výsadby květy důkladně odstraňujeme, aby keře dobře zakořenily a dostatečně narostly. Od třetího roku se květy ponechají. Plná plodnost se dostavuje od pátého roku a vydrží i několik desítek let. Výnos je odvislý od velikosti keře od 2 kg až po průměrnou sklizeň 7 kg/keř.
Chorobami ani škůdci tento druh v našich podmínkách zatím netrpí. Největší škody způsobují hlodavci v zimním období a ptáci v období sklizně.

Popis nejběžněji pěstovaných odrůd
– středněplodé
´Bluegold´
Keř hustý, polovzpřímený. List tmavě zelený, středně velký. Bobule hustě posazené po celém keři, kulovité, středně velké velikosti, stopky zelené barvy. Kališní jamka u nezralého plodu polootevřená, v době zralosti plodu středně velká. Dužnina slabě navinulá, aromatická, konzistence středně tuhá. Sklizňová zralost od poloviny července do začátku srpna.

Text a foto Ing. Dušan Nesrsta, ÚKZÚZ, Národní odrůdový úřad

Celý článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 9/2010

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *