Kam směřuje veřejná zeleň?

Na sedmi nitranských pahorcích se v první polovině září sešlo mnoho těch, kteří se zabývají problematikou městské zeleně. Účastníci z řad pedagogů, pracovníků realizačních firem či zástupců obcí strávili v historické Nitře dva příjemné dny. V rámci odborného semináře Veřejná zeleň v přeměnách času vystoupilo mnoho odborníků ze zahraničí a své příspěvky přednesli i domácí přednášející.

Pořádání konference si vzala na starost Slovenská poľnohospodárska univerzita (SPU) v Nitre, Fakulta záhradníctva a krajinného inžinierstva, firma Arboeko, s. r. o., a Arborétum Mlýňany SAV. V kongresovém centru A. Bernoláka, krásně a bohatě vyzdobeném produkty společnosti Arboeko, uvítala zúčastněné prof. Ing. Anna Jakábová, CSc., vedoucí katedry biotechniky parkových a krajinných úprav. Úvodního slova se ujal i rektor SPU prof. Ing. Mikuláš Látečka, PhD., který připomenul relativně nedávný vznik Fakulty zahradního a krajinného inženýrství a upozornil na to, že fakulta si za svou 13letou historii získala zvučné jméno v oblasti zahradnického vzdělávání.
Z mimouniverzitních úvodních řečníků jmenujme zástupce nitranského primátora Ing. Františka Baláže. Nitra, jako matka slovenských měst, prošla zajímavou historií a dnes je správním celkem Nitrianského kraje. A jelikož vzkvétá, najde se podle slov Ing. Baláže energie a finance na péči o zeleň, na plány na rekonstrukci či na zakládání nových ploch zeleně. Představitelé Nitry dbají na zvyšování kultury života v tomto městě, ke které bezesporu patří kvalitní veřejná zeleň.
Generálním sponzorem celé akce byla společnost Arboeko. Podle Ing. Pavla Kafky, ředitele a jednatele společnosti, považuje firma Arboeko setkání zahradníků a všech, kteří se zabývají zelení, za velmi přínosná. Před dvěma lety pomáhali podle jeho slov podobnou akci pořádat v Lednici a tamní setkání mělo velký úspěch. Dnes si Ledničtí pořádají konferenci sami, a tak se Arboeko s plánem pořádání konference věnované veřejné zeleni přesunulo k našim východním sousedům, kde se setkání podařilo zrealizovat.
Ve volných chvílích měli účastníci konference možnost obdivovat a zároveň se zúčastnit hodnocení pěti návrhů na rekonstrukci zelených ploch v areálu SPU. Vyhlášení výsledků proběhlo v rámci večerního programu, který se konal v prostorech Arboreta Mlýňany, jednoho z pořadatelů akce. Arboretum se nachází zhruba 30 km od Nitry a bylo založeno v roce 1892. Dnes spadá pod Slovenskou akademii věd a nabízí přehled genofondu vždyzelených dřevin.

Více zeleně do měst
Ze zahraničních přednášejících zaujal přítomné příspěvek Jana Habetse, generálního ředitele Plant Publicity Holland (PPH), který se zaměřil na zdůraznění účelnosti městské zeleně. Podle údajů Evropské komise žije přibližně 80 % Evropanů ve městech, která se stále rozrůstají. Tento trend však často nejde ruku v ruce kvalitou městského prostředí a života jejich obyvatel. Na základě odborných studií bude do roku 2050 potřeba vynaložit 2900 miliónů dolarů na zachování dobrých a zdravých životních podmínek ve velkých městech. Proto podle Jana Habetse potřebujeme změnit myšlení všech lidí, kteří zasahují do utváření měst – politiků, stavitelů, projektantů a také obyčejných lidí, kteří musí pochopit přínos rostlin do našeho života.
Stále se budují bytové zástavby, kde se hledí pouze na množství ubytovacích jednotek, bez vztahu k zeleni. Velké množství lidí na malé ploše vede ke vzniku asociálního chování, agresi a sociálnímu úpadku. Nedostatek ploch zeleně napomáhá i nárůstu obezitou ohrožené evropské populace. Jednou z možností snížení negativních důsledků zhuštěné zástavby jsou výsadby kvalitní zeleně. Realizační firmy však často vnímají výsadbu a následnou údržbu veřejných zelených ploch jako finanční zatížení. Zelený prostor však má pozitivní dopad na psychiku obyvatel, čímž zároveň ovlivňuje i jeho pracovní nasazení a chování a konečné náklady se vlastně snižují. Méně nemocí, stresů a zdravější životní prostředí má nepřímý dopad na naši ekonomiku. Zeleň zlepšuje soustředění. Je také nutné si uvědomit, že domy situované v zeleni mají podle nizozemských výzkumů o 10 až 15 procent vyšší finanční hodnotu.
V současné době je středem výzkumných zájmů snížení emisního zatížení výsadbou kolem silničních tahů. Na lapení pevných částic prachu ze vzduchu jsou vhodnější jehličnaté dřeviny, listnáče snižují naopak plynné znečištění vzduchu. I v boji proti klimatickým změnám hraje zeleň důležitou roli – zadržuje vodu, pohlcuje CO2 a spoří energii.
Ve městech je možné rozšíření zelených ploch střešními výsadbami (Mexico City, Chicago, Rotterdam, kde ozelenili i střechy autobusů a tramvají, Praha). U těchto výsadeb je především nutné, aby nebyly energeticky náročné a neprodukovaly odpad.
Vedle sociálního a ekonomického přínosu zeleně je významná jejich funkční hodnota. V neposlední řadě nelze zapomenout na estetickou působnost zelených ploch. Ta je nepostradatelná a doplňuje tak již vyjmenované pozitivní vlastnosti zeleně. Zeleň je život, zeleň je naše budoucnost.

Moderní architektura
Nové technologie, informace a materiály ovlivnily v 19. století všechny oblasti života, zahradní a krajinnou architekturu nevyjímaje. Pohled na ně se postupně měnil, a to z původního přírodě blízkého přístupu k přístupu architektonickému. Vývoj zahradní a krajinné architektury nebyl jednoznačný a od začátku 20. století se rozdrobil na mnoho různých směrů. Moderní zahradní architekturu můžeme definovat jako statickou kompozici, kde zeleň je výtvarným doplňkem. Využívá vodu v architektonické podobě a výrazné světelné efekty a barevnost. Plochy zeleně jsou organickým doladěním prostoru, kde musí být respektovány estetické, ale i ekologické požadavky.
Zahradní architekti se v poslední době soustředí na alternativní plochy zeleně jako jsou střechy či fasády budov. Ty mohou sloužit jak k pobytu, tak ke zkrášlení pohledu na tyto budovy. Jedničkou v ozeleňování „neozelenitelných“ ploch jsou podle názoru doc. Ing. Ľubice Feriancové, Ph.D., vedoucí katedry Zahradní a krajinné architektury SPU Francouzi.

Postřehy z praxe
Druhý nizozemský přednášející Niek Roozen ze společnosti Niek Roozen Ltd. představil zajímavé projekty realizované v Číně, kde působil jako architekt. Obrovské plochy parkové zeleně a vodních ploch jsou zde realizovány před samotnou výstavbou obytných rezidencí. Na plochách jsou vysázeny vzrostlé dřeviny, upraveny vodní plochy a založeny trávníky. Těchto ploch však nikdo nevyužívá, nikdo se v nich nepohybuje, jelikož v těchto místech zatím nikdo nežije. Obrovské náklady na výsadbu se investorovi vrátí při prodeji obytných ploch, v jejichž ceně se projeví tvorba zeleně. Zajímavým postupem také vzniká liniová zeleň podél komunikací, kdy je v zemědělsky využívané krajině vytvořena komunikační síť. Podél ní jsou v šířce šesti metrů vysázeny stromy a keře. Na některých takových pozemcích již postupně dochází k výsadbě, ale většina ploch je stále zemědělsky využívaná. Vložené náklady se opět vrátí, zde v samotných cenách pozemku.

Úspěšný první ročník
Na konferenci zaznělo mnoho zajímavých přednášek a účastníci si domů odnesli spoustu postřehů a inspirací. Mezi příspěvky zaměřené spíše na praxi patřila přednáška Ing. Stanislava Fleka, vedoucího moravského střediska Smržice u Prostějova. Zaměřil se na zopakování kvalitativních parametrů vzrostlých dřevin a jeho kolega Ing. Zdeněk Málek představil trendy a novinky v sortimentu vzrostlé zeleně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *