Kam s ním …

Že je vám toto slovní spojené povědomě. Jsem si jist že ano. Snad každý z nás si vybavuje bezmocnost Jana Nerudy, když se chtěl zbavit starého slamníku. Proč jsem zvolil název slavného fejetonu pro tento úvodník? Protože jsou podle mého názoru stejně ,,bezpomocní“ úřadníci na městské části Prahy 5 při řešení problému, který si sami nadrobily. Ale pěkně popořadě.

Téma měsíce únorového čísla Zahradnictví je věnováno pěstebním substrátům a nádobám. Když jsem se zamýšlel jakému tématu bych věnoval tento editorial, hned mi přišla na paměť téměř až ,,grotestní“ situace, ve které hrají hlavní roli obří betonové květináče.
Jedná se o pěstební nádoby, které městská část Prahy 5 v rámci projektu na údajné zlepšení životního prostředí pořídila v hodnotě 16 milionů korun z peněž EU a 1,5 milionů ze svého rozpočtu. ,,Grotestní“ situace nastala v momentě, kdy se 245 nádob neuváženě rozmístilo na chodníky rušných komunikací zatížených imisemi. V momentě tak na chodníku vznikly bariéry, jenž bránily nejenom v chůzi maminkám s kočárky, ale i možnosti parkování vozidel záchranné služby či hasičů v případě nutnosti. Po vlně stížností a protestu dotčených obyvatel a patřičné medializaci začal magistrát hrát s květináčem hru Škatulata, hejhejme se. Obří květináče (na náklady daňových poplatník) se tak převážejí z jedné ulice do druhé a hledá se pro ně vhodné umístění, místo kde by ,,nepřekážely“. A zda-li je to hned několik metrů pod korunami vzrostlých stromů, či podél silničního svahu, kde by stromy vysázená do volné půdy rozhodně lépe prosperovaly než v betonových obdélnících, již nikdo neřeší.
Betonové květináče na Praze 5 jsou pro mě bohužel dalším neblahým důkazem toho, jak je bezúčelově nakládáno s penězi daňových poplatníků. I když vlastně určitá forma účelnosti zde je, někdo musel květníky navrhnout, vyrobit, dopravit, rozmístit a osázet.
Pevně ale doufám, že za příčinou případné další neschopnosti magistrátu nebudou stát neuvážená a neprofesionální rozhodnutí úředníků. Možná by nebylo na škodu, aby nám nejdříve ukázali jak svěřené pravomoci umí využít na méně citlivých problémech jakým byl například Nerudovo slamník, než udělají závěry, jenž se budou dotýkat nás všech, našeho každodenního života.

Arnošt Jílek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *