Jutové a kokosové geotextílie pro zpevňování svahů

Vodní eroze půdy je jednou z překážek při zakládání výsadeb nebo trávníků na svahu. Při proudění vody po povrchu svahu dochází k jeho poškození a často ke zničení zakládané výsadby nebo trávníku. Dalším projevem eroze jsou nánosy zeminy u paty svahu, v příkopech, na chodnících a podobně. Následkem eroze půdy může dojít i k sesuvu půdy.

Zatravnění se dnes obvykle provádí prostým osetím na ohumusovaný povrch. Ohrožení erozí je vyváženo jednoduchou a lacinou obnovou trávníku jeho dosypáním a přesetím. Při výsadbách bylin nebo dřevin se obvykle používají speciální typy výsadby nebo terasování – haťováním svahu zápletovými nebo deskovými plůtky. Nelze však zachovat hladké plochy terénní modelace.
Pro podporu založení výsadeb nebo trávníku je rovněž možno použít protierozní geotextílie. Jejich účelem je protierozní ochrana povrchové vrstvy svahu po dobu vývoje travního drnu nebo zakořenění výsadeb. Geotextílie rovněž vytváří příznivější mikroklima. Při jejich uvažovaném použití je třeba vycházet z předpokladu, že cílovým zabezpečením svahu je kvalitní travní drn nebo porost dřevin. Cílem není pokrytí svahu protierozními geotextíliemi.
Tyto mají za úkol pouze podporovat vzrůst a vývoj trávy a dřevin tím, že omezí erozi půdy. Ojedinělá síťová struktura zboží dává rostlinám dost prostoru k růstu tím, že v okách mezi vlákny může proniknout k povrchu půdy dostatek světla. Semena, rostliny i půda se vlivem proudu vody nepohybují, naopak voda je absorbována do vláken a v suchých obdobích udržuje vlhkost půdy v nejbližším okolí a odpařováním zvyšuje vlhkost vzduchu v těsné blízkosti rostliny. Nedochází k obnažování kořenů nebo ke strhávání čerstvě zakořeněných rostlinek ze svahu, ale naopak dochází k usazování splavenin mezi jednotlivými „provázky“ sítě geotextílie. Zpomalením odtoku vody dochází k většímu zasakování vody do půdy (zvětšuje se retence plochy). Za 2 až 3 roky, tedy poté, co je vytvořen dostatečně pevný vegetační kryt, je účelné, aby se protierozní síť „ztratila“ a tehdy dochází k biologické degradaci materiálu – k hnití. Zboží neobsahuje žádné toxické, plastické ani znečišťující látky, které by poškozovaly životní prostředí nebo pronikaly do podzemních vod. Geotextílie z přírodních materiálů shnijí stejně jako shnije spadané listí nebo spadané větve. Orientačně je možno vycházet z ověřené životnosti jutové protierozní geotextílie v délce do 3 let a u kokosové do 9 let.
Při návrhu protierozní ochrany svahu jutovými nebo kokosovými geotextíliemi je vhodné vycházet ze zkušeností projektantů a stavitelů. Vzhledem k tomu, že se jedná o zabezpečení vegetací, není možno používat jednoduché šablony. Při návrhu je nezbytné zohlednit všechny známé skutečnosti a požadavky investora. Nejdůležitějšími faktory, které ovlivňují použití jsou:
 sklon svahu, výchozy skal
 délka svahu
 možnost povrchového odtoku z výše položených pozemků na zabezpečovaný svah
 svahové vývěry podzemní vody
 obsah humusu v půdě na povrchu svahu
 nadmořská výška, expozice svahu
 zastínění svahu stromy nebo budovami
 požadavek na cílové zabezpečení svahu
 požadavek na údržbu
 možnost oplocení svahu do doby zapojení drnu
 cena
Protierozní geotextílie se rozdělují podle původu materiálu na přírodní, syntetické a směsné. Doposud nejčastější byly syntetické a směsné – vyrobené za použití umělých hmot nebo s příměsí přírodních vláken a mající různý stupeň stabilizace proti rozkladu ÚV zářením. Jejich rozklad obvykle probíhá popraskáním vláken a jejich zapadnutím do půdy, mineralizace probíhá velice pomalu. Směsné, netkané geotextílie mohou mít vsypané travní semeno přímo v rouně. Pro výsadbu rostlin a dřevin je nutno folii proseknout nebo využít připraveného otvoru.
Přírodní geotextílie jsou vyrobeny z vláken získaných z rostlin nebo z dřevin, nejčastěji se používají jutové a kokosové příze. Tyto se rozkládají přímo hnitím – mineralizací – bez zanechávání cizorodých látek v půdě. Obvykle se vyrábějí z podřadných nebo odpadních materiálů, proto u nich lze jen velice obtížně a orientačně určit technické parametry. Zejména není možno u nich uvažovat s pevností v tahu.
Podle způsobu výroby se protierozní geotextílie rozdělují na tkané a netkané. Tkané se vyrábějí tkaním přízí na stavech. Mají typickou síťovou strukturu s velikostí oka od 10 x 10 mm do 30 x 30 mm. Umožňují vývoj trávníku přímo na půdě za přímého oslunění. Při výsadbách se obvykle nemusejí prořezávat a vysazuje se rovnou do otvorů zvětšených roztažením jednotlivých ok rukou. Jednotlivé příze (provázky) tvoří bariéru pro rozvoj plošné a rýžkové eroze. Používají se rovněž jako pomocný (armovací) materiál při aplikaci hydroosevu. Aplikace hydroosevu umožňuje mimo jiné osetí svahu bez potřeby pohybu po svahu, a tím bez nebezpečí jeho poškození. Netkané, vpichované geotextílie se vyrábějí navrstvením neskané příze na plochu a jejím zpevněním vpichováním. Mají formu plsti různě husté a různě tlusté. Zcela kryjí (mulčují) půdu a zamezují rozvoji plevelů a ostatní nevhodné vegetace. Semeno se vysévá přímo na svah pod geotextílii nebo je vsypáno do příze při výrobě geotextílie. Tyto geotextílie jsou účinnější v protierozní ochraně. Omezují však sukcesi a brzdí i vývoj vysetého trávníku. Velkým nebezpečím bývá zaschnutí nebo zapaření travního osiva v geotextílii. Příkladem používaných protierozních geotextílií z přírodních vláken (juta a kokos) u nás je řada s obchodním názvem aktiSAFE, v Evropě pak HasTec.
Při zakládání výsadby nebo trávníku je třeba nejprve vytvořit vrstvu vhodné zeminy tloušťky nejméně 75 mm, která bude nakypřena a vysvahována. V případě, že na svahu nějaká dřevinná vegetace roste, je vzhledem ke stabilitě svahu výhodnější ji tam ponechat a seříznout na výšku 100 až 300 mm. Následuje osetí svahu travním semenem v množství 0,03 až 0,05 kg.m-2. Nakonec se na svah položí a ukotví pásy geotextílie. Pokládání je možno provádět po svahu nebo po vrstevnici. Pásy se překládají tak, aby po nich stékala voda, a horní lem se založí do rýhy, ukotví dřevěnými kolíky a zasype zeminou. Při pokládání je nutno jednotlivé pásy navzájem překládat v šířce cca 200 mm. Pro uchycení se používají dřevěné kolíky nebo ocelové kolíky nebo skoby, na podmáčených svazích je rovněž možno použít kůlové sazenice. Podle typu geotextílie se uvažuje s 1,5 až 2,5 kusy na 1 m2 šikmé plochy svahu. Výsadby rostlin a dřevin se provádějí až do položené a ukotvené geotextílie. Pro manipulaci při pokládání a pro výsadbě se používá žebřík položený na svah. Obvykle se položená geotextílie nezakrývá substrátem, pouze z estetických důvodů nebo při nebezpečí úmyslného zapálení je možno ji přesypat malou vrstvou substrátu nebo ornice. Podrobnější informace pro návrh a položení je nezbytné požadovat od dodavatele. Rovněž jsou nezbytné informace o původu osiva a o skladování u geotextílií, které obsahují travní semeno.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *